Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

H. G. Wells: vizionář, co rozuměl víc budoucnosti než přítomnosti

aktualizováno 
Byl jedním ze zakladatelů sci-fi, jeho vize však nebyly jen literární. Měly i politickou podobu a velmi rozpornou. Herbert George Wells byl humanista, který podporoval jatka první světové války, a kazatel velkých myšlenek, s nimiž nemohl nikdo nesouhlasit, ale které zároveň nemohl nikdo poslechnout.

Děje svých románů Wells zasazoval často do budoucnosti, mnohdy se však jimi vyjadřoval ke své současnosti. Zemřel před šestašedesáti lety. | foto: Profimedia.cz

Nejen pro své fanoušky je však dnes především mistrem sci-fi, jedním ze svaté trojice Jules Verne, Hugo Gernsbacher a H. G. Welles. Nutno přitom říci, že ač jej první jmenovaný nesnášel a považoval za pouhého snílka, splnilo se Wellsovi mnohem víc předpovědí než jeho francouzskému kritikovi. O tom ale až později.

Mozek nastartovala zlomená noha

Začít totiž musíme v roce 1866, kdy se Bertie, jak mu jako malému říkali, narodil do rodiny volnomyšlenkáře a protestantky. Strasti zchudlé domácnosti opomiňme, zastavme se ale u roku 1874. Tehdy si Bertie zlomil nohu. Naštěstí. Mělo to totiž pro jeho vývoj, jak sám tvrdí, závažné důsledky.

Pakliže Wells ve své autobiografii několikrát zdůrazňuje, že jeho život je příběhem rozvoje jeho mozku, začala ona story právě tehdy. Vlastně náhodou, dodával sám spisovatel a vizionář, protože nebýt toho, že jej zranění připoutalo na lůžko, by možná nepodstoupil svůj velký čtenářský maraton. Otec mu totiž nosil tuny knížek z místní půjčovny a Bertie hltal jednu za druhou.

Tehdy objevil krásu fantazie, půvab hledání a vymýšlení si jiných, roztodivných světů, ale nejen to. Hodiny strávené četbou a hloubáním v něm též probudily touhu psát a možná mu daly už v chlapeckých letech pocit, že je dál než ostatní.

Dlouho to tak ale vůbec nevypadalo, šlo to s ním od desíti k pěti. Absolvoval mizernou obchodní akademii, chvíli pracoval jako pomocný učitel, pak ale skončil v učení na drogistu, aby posléze nastoupil jako učeň do obchodu se suknem. Tyhle roky byly těmi nejtěžšími, které Wellse potkaly: jak právě s ním, který plane pro budoucnost, může svět zacházet jako s ostatními? Tenkrát někdy přicházela na svět jeho radikalita intelektuála.

Pravda, tehdy jím ještě nebyl. To se však mělo brzy změnit, i když další díl jeho studijního a pracovního kolečka byl také pěkně krkolomný. Ano, dodělal si gymnázium, poctivě se věnoval latině i přírodním vědám a nastoupil na vyšší vzdělávání, nakonec ho ale nedokončil. Poté se živil jako učitel, jenže tečku za touhle profesí udělala tuberkulóza.

Muž, který viděl do budoucnosti

Láska k příběhům a fantazii se v mozku chlapce se zlomenou nohou neusadila nadarmo. Již během studií se Wells živí jako novinář, píše recenze, vědecké texty a humorné črty. Že má na víc, dokazuje svým prvním bestsellerem Tušení v roce 1891, v němž dává čtenářům nahlédnout do budoucnosti. Po něm se pro něj stává psaní alfou a omegou a věnuje se mu se vší pílí, až do své smrti v roce 1946 vydává více než jednu knihu za rok.

Wellsovu Válku světů uvedl Orson Welles v rozhlasu ve zpracování, které

Wellsovu Válku světů uvedl Orson Welles v rozhlasu ve zpracování, které rozpoutalo v Americe paniku. Lidé věřili, že Zemi skutečně napadli mimozemšťané.

Nepíše zdaleka jen sci-fi, i když tenhle žánr jej proslavil a Wells v něm prokázal dobrou mušku. Mezi předpovědi, které mu vyšly, patří například nukleární zbraně (píše o nich v díle Osvobozený svět z roku 1914), biologická válka a laser (Válka světů, 1898), přistání na Měsíci (První lidé na Měsíci, 1901), tank (Obrněnci, 1903), bezdrátový přenos pohyblivého obrazu (Křišťálové vejce, 1897), objev strategického radioaktivního materiálu (Tono-Bungay a Osvobozený svět, 1909 a 1941), genetické inženýrství (Ostrov doktora Moreaua, 1896) či druhá světová válka (Věci budoucí). Další Wellsovy fantazie se bohužel (cestování časem) či bohudík (meziplanetární války) zatím neuskutečnily.

Nikdy jsem nebyl velký milovník, ale…

Jeho akční rádius byl ale mnohem pestřejší, nepsal jen sci-fi, je autorem mnoha sociálně kritických děl nebo třeba humorných příležitostných kresbiček. Říkal jim "picshua" a žertovným způsobem se jimi vyjadřoval k partnerskému životu se svou druhou manželkou Amy "Jane" Catherine Robbinsovou.

Pilný byl mimochodem i na milostném poli (zřejmě v souladu se svou vizí, že budoucnost rozvolní vztahy a přinese víc sexu). První žena jej opustila právě kvůli Jane, kterou přistihla s Wellsem in flagranti. Ani Jane však ve Wellsovi nenalezla ctitele věrnosti.

Mezi jeho další milenky patřila spisovatelka Amber Reevesová, feministka Rebecca Westová, bojovnice za antikoncepci Margaret Sangerová, spisovatelka Elizabeth von Arnimová, novinářka Odette Keunová či Moura Budbergová, ex-milenka Maxima Gorkého a pravděpodobně dvojitá agentka Velké Británie a Sovětského svazu. (Dostalo se jí přezdívky "ruská Mata Hari" a jeden z informátorů britské MI5 jí vzdal svérázný hold: "Dokáže pít v neuvěřitelném množství, hlavně gin.")

Sám Wells komentoval svůj pestrý život milovníka s nejvyšší skromností: "Nikdy jsem nebyl velký milovník, nicméně několik žen jsem miloval opravdu hluboce."

Intelektuálové, svět musí patřit nám

I když se však Wellsovi začalo již v devadesátých letech devatenáctého století dařit (Stal se intelektuálem!), svět jej pořád trápil. Nebylo divu, tehdejší Anglie si totiž pokrokových intelektuálů příliš nevážila.

Wells si toho byl velmi dobře vědom a nešlo jen o to, že jeho provokativní varování před experimenty s lidmi Ostrov doktora Moreaua kritika úzkoprse odsoudila jako odporné dílo. Jako stoupenec vývoje, vědy a techniky nesl s nelibostí, že vědomosti, jichž lidstvo dosáhlo, nemohou kvůli svěrací kazajce zastaralých norem a morálky i kvůli osobní hamižnosti elity udělat svět humánnější, spravedlivější a mírumilovnější.

To ho přivedlo na krátkou dobu k fabiáncům, kteří chtěli kapitalismus změnit vzděláváním a reformami, a k socialismu. Na stranu Marxe, proletariátu a třídního boje se ale nikdy nepřidal. Jeho cílem bylo, aby svět akceptoval roli intelektuála a aby se elitou a tahounem moderní doby stali lidé jako on, kapitáni vědy a kultury, organizátoři průmyslové výroby, inženýři a technická inteligence.

A pak přišel se svou velkou myšlenkou. Nastala doba na založení Světového státu, který zničí nacionalistické půtky, otevře dveře aplikaci vědy, zavede plánování a efektivitu, hlásal.

Pořád ta stejná deska

Mnozí s ním souhlasili, ostatně, pomalý a zaprášený starý svět, který pořád nesl mateřské znaménko aristokracie, skutečně neumožňoval naplnění ambicí mnoha lidem ze střední třídy a inteligence. Jenže… nezdálo se, že Wellsova vize může být něčím více než jen vizí jednoho vlivného intelektuála.

Podstatnou část svého života věnoval propagaci nápravy světa prostřednictvím

Podstatnou část svého života věnoval propagaci nápravy světa prostřednictvím vědy a rozumu.

Wells totiž jako by nežil v reálném světě plném zištných zájmů, válečného štvaní, soubojů mezi bohatými a chudými, nepokrytecké brutality. Apeloval na svět, jemuž příliš nerozuměl. Na jedné straně velebil humanismus, na druhé šturmoval do první světové války, v níž byli vojáci jen potravou pro děla, za nimiž stály mocenské zájmy. Jeho propagaci eugeniky přejděme vysvětlením, že v koloniální Anglii to nebylo nic nevídaného, myšlenku eugeniky (nauka o zlepšování dědičného základu a vývoje - pozn. red.) podporovala i Virginia Woolfová. T. S. Eliot či G. B. Shaw.

Na jedné straně hlásal svobodu, ale po setkání se Stalinem prohlásil, že nikdy nepotkal muže spravedlivějšího, upřímnějšího a čestnějšího. Mimochodem, konec jejich rozhovoru se Stalinovi opravdu povedl. Když se jej Wells ptal, zda jsou v Sovětském svazu připraveni na svobodu vyjadřování, dokonce i opozičních názorů, Stalin lakonicky odtušil: "My bolševici tomu říkáme sebekritika. Je u nás široce využívána."

Velkolepý projekt na záchranu lidstva skrze Světový stát se ve Welsově hlavě zrodil na začátku dvacátého století a od té doby na něm neústupně trval jako na léku na všechny světové neduhy. Psal o něm traktáty, přednášel, navštěvoval politiky. A tak pořád dokola, s neochvějnou vírou, že se jeho projekt realizuje.

"Zpívá tentýž gospel, který kázal bez přerušení po posledních čtyřicet let," nešetřil na Wellsovu adresu sarkasmem George Orwell, "vždy s rozezleným údivem, že lidské bytosti nedokázaly pochopit něco tak samozřejmého."

Druhá světová válka a zejména shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki Wellse zlomily. Svou frustraci lidstvem si vizionář ventiloval jak při psaní, tak při nejrůznějších malicherných půtkách se sousedy či kritiky. Neskrýval, že je nerozumným lidstvem znechucen. Jednou prohlásil, že na jeho hrobě má být nápis: "Já vám to říkal, vy zatracení blázni!"

Dobře by se tam ale vyjímala i parafráze jednoho Orwellova citátu: "Wells byl příliš rozumný a příčetný na to, aby mohl rozumět modernímu světu."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.