Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vznikl vibrátor: lékaři byli líní přivádět ženy k orgasmu manuálně

aktualizováno 
Dnes je nakupujeme v sexshopech, na svět ale vibrátory přišly v lékařských ordinacích. Muži v bílých pláštích je vymysleli proto, že přivádět pacientky k orgasmu ruční masáží klitorisu bylo příliš pracné. Ano, vibrátor se zrodil jako zdravotní pomůcka.

Dnes je vibrátor opět na výsluní. A řada výrobců prosazuje, aby se zase dostal do zdravotnického sektoru. Leckde vibrátory skutečně prodávají v lékárnách. | foto: Profimedia.cz

Jeho historie se začala psát ve viktoriánské epoše a nese, navzdory potěšení, které ženám přináší, cejch mužského šovinismu a arogance. Na jejím počátku byl totiž přezíravý postoj lékařů k pacientkám. Považovali je za přehnaně emocionální a neschopné racionální diskuse o svém těle, píše Eric Loomis na serveru AlterNet.org.

Za jednu z nejrozšířenějších ženských nemocí se tehdy považovala hysterie. Byla širokou množinou, která pod sebe schovala nejrůznější příznaky, zejména "iracionální" stížnosti žen ohledně jejich zdravotního stavu. Její nejznámější podmnožinou byla neurastenie, která se projevuje nespavostí, bolestmi hlavy či poruchami soustředění. Nejčastěji byla diagnostikována ženám, jejími oběťmi se však, údajně následkem přepracovanosti či nadměrné masturbace, stávali i muži.

Pacientky ocejchované diagnózou hysterie či neurastenie nepožívaly u lékařů žádných empatií, muži v pláštích však pro ně terapii přece jen měli. Domnívali se, že se nervově nemocným ženám uleví pohlavním stykem. Jenže ouha, vaginální cesta se neukázala být tím nejspolehlivějším "výrobcem" ženského orgasmu, proto se lékaři uchýlili k ruční masáži klitorisu.

Fotogalerie

Teď je však pro změnu roztrpčovalo, že jejich snažení bylo příliš často zdlouhavé a namáhavé. Stěžovali si na únavu v rukou a zápěstích, kromě toho byla touto manuální činností (která podle nich však neměla vůbec žádné sexuální konotace) dotčena jejich profesní hrdost. Léčby hysterie se však zbavit nehodlali, opakované a placené procedury totiž dělaly dobře jejich peněženkám.

Byznys vzkvétal, bylo ale třeba celou proceduru zefektivnit.

Z ordinací do domácností

Zlom přišel v roce 1869, kdy americký lékař Georg Taylor vynalezl párou poháněný masážní stroj. Kolem roku 1880 byl patentován první elektromechanický vibrátor, o dvacet let později si již lékaři mohli vybírat z celé řady přístrojů.

V roce 1902 je na světě první elektrický vibrátor a ženy už za tím, co bylo orgasmem, i když se tomu tak neříkalo, nemusely docházet do ordinací. A nastal boom.

Firmy chrlily jeden vibrátor za druhým, ženské časopisy a katalogy byly plné reklam na "potěšení mládí… které vám bude pulzovat uvnitř těla" a ženy ze střední třídy, do jejichž domácností byla zavedena elektřina, nakupovaly.

Ostatně i ten nejdražší přístroj nestál víc, než kolik předtím daly za nějakých pět orgasmů, k nimž jim dopomohl přístroj v lékařské ordinaci.

Vibrátor není na sex. Ženská sexualita přece neexistuje

Pořád to však nemělo nic společného se sexualitou. Vibrátor byl podle lékařů asexuálním zařízením, protože za sex považovali jen akt, při němž do pochvy proniká penis.

V pozdní viktoriánské Americe nahlíželi muži na ženy ze střední třídy jako na bytosti, které neměly se sexem nic společného, připomíná autor. To na jedné straně vedlo kroky pánů čím dál častěji do nevěstinců, když sexuální potěšení nehledali doma v ložnicích, které byly domovem jen počestnosti a čistoty. Na druhé straně to posilovalo myšlenku, podle níž je úkolem žen střežit morálku a muže před nástrahami červených luceren chránit.

Puritánská Amerika měla jasno: vibrace jsou život. Rozhodně ale nesouvisejí se

Puritánská Amerika měla jasno: vibrace jsou život. Rozhodně ale nesouvisejí se sexem.

Když ženy chtěly sex, bylo to kvůli finančním důvodům, ne kvůli potěšení, sexualita jim je totiž cizí, tvrdily společenské normy. Důkaz? Vaginální styk ženám zpravidla neposkytuje orgasmus, na rozdíl od mužů.

Pokusy desexualizovat vibrátor je navíc třeba vidět v dobovém kontextu, který sexuálnímu potěšení prostě nepřál. Psát filipiky proti masturbaci stálo za to i politikovi, jako byl Theodore Roosevelt: připravuje prý muže o sílu, sexuální potenci i morálku a ohrožuje tak budoucnost amerického mužského pokolení.

Strach z toho, že by si mohly k sexuálnímu potěšení dopomáhat i ženy, byl pak ještě větší. Autor článku na serveru AlterNet.org poukazuje na dobovou debatu mezi lékaři o tom, zda by se ženám neměla zakázat jízda na kole. Styk se sedlem by totiž mohl ženám přinášet sexuální uspokojení, které tak dělá z cyklistiky nepřijatelný morální hazard.

O povaze vibrátoru proto počestná Amerika pokrytecky mlčela, pornografický průmysl však řekl o vrnícím předmětu pravdu za ni.

Z domácností do vyhnanství a zase zpátky

Nebyl ostatně sám, autor připomíná, že o tom, k čemu zařízení slouží, neměly žádných pochyb ženy z pracující třídy, které nebyly převládajícími morálními normami tak spoutané jako paničky z bohatších rodin.

Vrtěti ženou

Do viktoriánské doby a ordinací, do nichž si ženy nemocné "hysterií" chodí pro úlevu dosahovanou s pomocí vibrátoru, zavádí diváky romantická komedie Vrtěti ženou. V roce 2011 ji natočila americká režisérka Tanya Wexlerová a vypráví příběh mladého lékaře Mortimera, který stojí u zrodu nové metody "léčby" nemocných žen. Pacientky jsou novinkou nadšeny, s despektem se na lékařské snažení dívá jen volnomyšlenkářská feministka Charlotta. Právě do ní se mladík zamiluje.

Skutečně však s tím, jak byly vibrátory vnímány, zamávala až pornografie. Když se sexuální byznys v podobě prostituce ocitl v první dekádě dvacátého století v Americe pod represí, vyklouzl z ní tak, že se adaptoval na nové technologie a začal produkovat pornofilmy.

Vibrátory v nich hrály často ústřední roli, a právě to zničilo iluzi, že je to věc, která se sexualitou vůbec nesouvisí. A s tím, jak se odkrylo spojení mezi vibrátorem a sexuálním potěšením, se stal vibrátor pro americkou kulturu neakceptovatelným pekelným hříchem. V mžiku ze stránek časopisů a z reklamních poutačů zase zmizel.

Historie vibrátoru není vlastně jen příběhem o jednom produktu své doby, vypráví též o její morálce. Vypráví o mužské aroganci směrem k ženskému tělu a sexualitě a je žertovnou anekdotou o tom, s jakým pokrytectvím se středostavovská morálka úpěnlivě snažila zařízení na "produkci" orgasmů z jakéhokoli sexuálního kontextu vytěsnit. A když se vše provalilo, vykázat alespoň vibrátor ze slušné společnosti.

Neúspěšně, sexuální revoluce erotickou pomůckou, kterou si užijí i ženy a muži, kteří příznaky hysterie nevykazují, americké domácnosti zase vybavila.

Podle průzkumu, který v roce 2009 uveřejnil Journal of Sexual Medicine, použilo vibrátor 53 procent žen a 46 procent mužů ve věku od 18 do 60 let.

Používá vaše partnerka vibrátor?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. června 2012. Anketa je uzavřena.

Ne 3506
Ano 2838
Autoři: ,






Nejčtenější

Poznávacím znamením akcí Bald Knobbers se staly čertovské masky. Takhle se...
Bald Knobbers: mafie nosila masky čertů a podporovali ji počestní občané

Začali jako svévolní ochránci veřejné bezpečnosti, skončili jako oficiální mafie, která si hleděla vlastního prospěchu. Dějiny americké organizace Bald...  celý článek

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta...
OBRAZEM: Pózy jako modelky zvládneme taky, řekli si jihoafričtí farmáři

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta tamních vousatých chasníků nafotila kalendář, v němž si utahuje z fotek ve...  celý článek

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.