Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zakázané ovoce: hlasatelé tradičních hodnot si dopřávají více porna

aktualizováno 
Jedno velké pokrytectví. Čím prudérnější společnost, tím více se v ní daří pornu. Konzervativní americké státy vykazují větší sledovanost internetového porna než jejich liberální protějšky, zjistila studie. A další statistiky dokládají, že pornu se daří navzdory restrikcím i v muslimských zemích. I homosexuálnímu.

Nemorální, ale lákavá. Pornografii neodolají ani ctitelé rodiny a tradic. Přesněji řečeno, právě oni jí neodolají. | foto: Profimedia.cz

Je to velký paradox, nezastírají vědci, ovšem závěry jejich dvouletého výzkumu ve všech amerických státech hovoří jasně. Ve státech s největším poměrem jednotlivců, kteří se charakterizovali jako velmi nábožensky založení či kteří považovali náboženství za podstatnou součást svých životů, se na internetu mnohem častěji vyhledávaly pornografické stránky než ve státech, v nichž byla morálka uvolněnější.

Restriktivnější společenské normy vytěsňují sexuální život do anonymního soukromí virtuální reality, interpretují výsledky autoři studie Cara C. MacInnisová a Gordon Hodson.

Homosexualita: vyhazují ji oknem, chodí za ní dveřmi

Jejich závěry se zdají být důvěryhodné i proto, že nejsou tak docela průkopnické. Potvrzují například starší zjištění Benjamina Edelmana z Harvard Business School, který měl přístup ke statistikám o platbách z kreditních karet na pornostránky z let 2006 až 2008. I tady představovaly konzervativní státy předvoj. Osm z deseti států, kde se internetová pornografie konzumovala nejvíce, tvořily státy, které v posledních prezidentských volbách volily pravicového Johna McCaina, ztělesnění morálky a křesťanských hodnot. Naopak v šesti státech z desítky nejslabších uživatelů pornografie se volil liberál Barack Obama.

Všechno má však své hranice, takže například konzumace porna návštěvníky nedělních bohoslužeb o nedělích klesala, tvrdí výzkum. Během následujících dnů to však věřící dohnali, dodává Edelman. A uvádí další pikantní data: obyvatelé států, které zakazovaly homosexuální sňatky, vykazovali o jedenáct procent předplatitelů pornografie více než státy, které homosexuály nediskriminovaly.

Státy, v nichž většina obyvatel souhlasila s výrokem „Zastávám tradiční hodnoty rodiny a manželství“ zahrnovaly na tisíc lidí 3,6 krát více předplatitelů pornografie než státy, v nichž s tímto prohlášením většina nesouhlasila. Totéž platilo pro zastánce stanoviska „AIDS může být božím trestem za nemorální chování“.

„První hypotéza, která se nabízí, zní, že pokud vám říkají, že tohle nemůžete dělat, chcete toho prostě víc,“ nedělá si s vysvětlením rozporuplných zjištění velkou hlavu Edelman.

Republikáni fandí striptýzu. A evangelíci taky

Na zvláštní, specifický vztah mezi halasnou veřejnou propagací konzervativních, tradičních hodnot a morálky a soukromým zápalem pro erotiku za peníze poukazuje i článek listu New York Times. Upozorňuje na neobvyklý vedlejší ekonomický efekt kongresů obou dominantních amerických politických stran, republikánské i demokratické: jejich konference vždy znamenají žně pro noční, striptérské podniky ve městech, kde se konají. Jejich výdělky díky ctihodným politickým delegátům prý někdy převyšují až čtyřnásobně tržby z tak atraktivního dne, jako je Super Bowl.

Užívají si političtí aktivisté bez ohledu na stranickou příslušnost, i tady jsou však rozdíly. A ano, i tady platí, že erotice za peníze holdují více stoupenci tradice, rodiny, morálky a zdrženlivosti. „Vyhrávají Republikáni,“ cituje list Angelinu Spencerovou, výkonnou ředitelku Association of Club Executives, „průměrný výdaj činil 150 dolarů v případě jednoho člena republikánské strany a 50 dolarů v případě člena demokratické.“

A aby statistik znevažujících muže víry nebylo málo, uvádí New York Times ještě pochvalu majitele nočního klubu 2001 Odyssey ve floridském městě Tampa směrem k mužskému evangelickému sboru Promise Keepers. Když měli ve městě sjezd, jejich misijní působení po nocích jeho byznysu prý přineslo více než rozhřešení. „Po celý víkend jsme měli fenomenální, nádherné tržby,“ rozplýval se Don Kleinhans a věrozvěstů křesťanských hodnot se zastal s tím, že nebyli žádnými pokrytci: „Chodili sem se svými odznáčky a štítky se jmény, vůbec se nestyděli.“

Šiřitelé prudérní morálky však nevykazují rozpor mezi propagandou a skutečným chováním jen v Americe. Navzdory oficiální náboženské ideologii se totiž daří pornografii například též v arabských zemích. Například v roce 2012 se v Egyptě dostala hned na překvapivé patnácté místo (aktuálně je na devatenáctém), co se týče návštěvnosti, pornostránka XNXX. Pro srovnání, ve Spojených státech byla nejnavštěvovanější pornografická stránka až na dvaačtyřicátém místě. V první stovce nejvíce frekventovaných webů se v Egyptě celkem umístilo celkem pět pornografických serverů.

Podobně na tom byly i další arabské státy. V Tunisku se v první stovce umístilo hned sedm pornografických serverů, v Libanonu se do stovky dostalo pět stránek nabízejících pouze ryzí porno.

Spoleh není téměř na nikoho. Významné množství pornografického materiálu totiž zajistili vojáci například i v květnu 2011 při razii na objekty Usáma bin Ládina, při níž byl vůdce al-Káidy zabit. Počítače, které Američané při akci zabavili, totiž neobsahovaly jen informace pro činnost teroristické organizace, ale též čistě erotický materiál. „Vaše země vykořisťují ženy a používají je jako spotřební zboží,“ vedl přitom válku proti západní dekadenci Usáma bin Ládin.

Delikátní souvislost mezi homosexualitou a homofobií

Svérázné spojení mezi odsudky, represí a zájmem odhaluje i výzkum internetového provozu v Ugandě, která bývá častována za hlavní zemi světa anti-homosexuality. Přesto je třetím městem na planetě, kde se do internetových vyhledávačů nejčastěji zadává spojení „muž souloží s mužem“. Ugandu s jejími drakonickými zákony proti gayům předběhly jen státy Keňa a Pákistán. Dodávat, že v obou z nich je homosexualita ilegální, je zjevně trochu nadbytečné.

V případě Pákistánu bylo porno s tematikou gayů nejvíce oblíbeno v Péšávaru, oblasti, která je baštou konzervativního islámu. Magazínu Mother Jones, který se o konzumaci homosexuálního porna v Pákistánu zajímal, poodkryla roušku nad záhadou Farahnaz Ispahani z Woodrow Wilson International Center for Scholars. Mnozí muslimští muži podle ní mají fyzické vztahy s jinými muži, aniž by se ovšem považovali za homosexuály.

„Skutečnou lásku, kterou má většina z nás se svým partnerem či partnerkou, hledají u mužů,“ vysvětlila Ispahani, „své ženy většinou považují pouze za matky svých dětí.“

Očividného spojení mezi silným náboženským cítěním a slíděním za internetovým pornem, včetně toho s tematikou gayů, se všímá i server AlterNet. „Existuje souvislost mezi homofobií a potlačovanou homosexualitou? Mohou na sebe homosexuální touhy, jsou-li odříkány kvůli studu, vzít podobu homofobie? ptá se magazín. A aniž by sahal k jednoznačnému přitakání, ilustruje své úvahy příběhem amerického konzervativního evangelického pastora Teda Haggarda.

Duchovní byl známý svým štvaním proti gayům – aby se posléze odhalilo, že si dopřával homosexuální sex. „Myslím, že jsem byl tak vášnivý částečně kvůli tomu, že jsem vedl svou vlastní, osobní válku,“ poznamenal po skandálu ke své proti-homosexuální kampani.

AlterNet připomíná Freudovo učení, podle něhož jsou city produkující úzkost maskovány přemrštěnou reakcí opačným směrem. A dokládá to empirickými fakty ze studie, podle níž vykazovalo dvacet procent respondentů, kteří se označovali za čistě heterosexuální, jistou náklonnost k osobám téhož pohlaví. Tento jev je podle magazínu vysvětlován tím, že prudérní rodiče nenechávají dětem prostor na to, aby dostatečně prozkoumali svou sexuální identitu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.