Homofobií si společnost ekonomicky ubližuje, říká výzkum.

Homofobií si společnost ekonomicky ubližuje, říká výzkum. | foto: Profimedia.cz

Homofobie ničí ekonomiku, odhalila rozsáhlá studie

  • 171
Pokud neslyšíte na lidská práva, nevyhnete se chladným, ekonomickým datům. Homofobie ničí státní rozpočet a hospodářství, říká stroze aktuální studie. Indii, na kterou se zaměřila, připravila v roce 2012 až o 31 miliard dolarů, doplácejí na ni ale všechny země na světě.

Ekonomka Lee Badgettová z massachusettské univerzity, která spolupracuje se Světovou bankou, zjistila, že důvody, pro který státy homofobie ničí, jsou, zjednodušeně řečeno, tři. Zaprvé kvůli diskriminaci na pracovišti či předtím při vzdělání vydělávají homosexuálové, lesby či transgenderoví lidé (LGBT) méně než ostatní, což snižuje daně, které stát vybere. Zadruhé musí kvůli vyšší míře chudoby stát investovat více do sociálních programů. A zatřetí vydává další peníze na zdravotní péči kvůli zvýšené míře depresí a dalších psychologických problémů a AIDS.

"Nejvyšší odhady takových ztrát pro Indii vyšly na 31 miliard dolarů," řekla Badgettová listu Wall Street Journal. Nejnižší odhad činil téměř dvě miliardy dolarů. Dolní mez představuje 0,1 procenta indického hrubého domácího produktu, horní 1,7 procenta. Velký rozptyl mezi oběma údaji ekonomka vysvětluje nedostatečnými daty o sexuálních minoritách.

Ve skutečnosti to je nejspíš ještě víc

Badgettové zjištění jsou přitom jen částečná, jak sama vysvětluje, do výpočtu ztrát by se měly zahrnovat i jiné položky. "To, co známe, naznačuje, že LGBT lidé čelí velkým bariérám v přístupu ke vzdělávání. To jsem však do studie nezahrnula, protože to nedokáži kvantifikovat. Bohužel, protože z ekonomické perspektivy je to extrémně důležité," vysvětluje Badgettová a vypočítává dál, "existují jisté sektory globálního turismu, které se obracejí speciálně na LGBT zákazníky – a situace v zemích jako Indie může lidi, ať jsou LGBT, nebo heterosexuálové, od jejich návštěvy odradit. Myslím, že ekonomický dopad turismu může být velmi podstatný." Mezi další náklady, které nemohla zohlednit, patří útěk mozků, protože lidé země, kde znamená LGBT stigma, opouštějí, či zvýšené náklady rodin, které jsou kvůli LGBT stigmatizovány.

"Kdybych mohla, dodala bych tyto náklady ke svému odhadu, čímž by se zvýšil. Proto mám za to, že moje čísla jsou konzervativní," je si jistá.

Přiznává přitom, že byla překvapená, jak vysoká její data jsou. Odpovídají prý však dosavadním znalostem ekonomů. "Máme jiné studie, které ukazují, že vyloučení jistých skupin lidí je pro ekonomiku prostě nákladné," říká a poukazuje na ztráty vzniklé vyloučením či diskriminací žen. "Moje zjištění tak zapadají do širšího kontextu ohledně důležitosti inkluze pro ekonomický růst a dokazují, že naše ekonomiky by byly silnější a energičtější, kdybychom měli méně předsudků vůči odlišným lidem."

Odborníci si jejího výzkumu váží, protože je údajně jedním z prvních, který se právy LGBT lidí zabývá z ekonomického, nikoli sociologického hlediska.

"Lee byla totální pionýrkou, průkopnicí," říká na adresu Badgettové Gary Gates z Kalifornské univerzity, "před ní nebyl žádný ekonom, který by přemýšlel nad těmito otázkami." Dnes Badgettová analyzuje dopady homofobie na ekonomiku pro Světovou banku, jako odbornice svědčila pro podvýbor amerického kongresu, který shledal, že kalifornský zákaz sňatku lidí téhož pohlaví je protiústavní.

Studie, kterou riskovala kariéru

Na pole ekonomiky a sexuálních menšin se vydala v roce 1995 studií, která odmítla převládající názor, že gayové jsou bohatší než heterosexuální muži žijící ve vztahu. K výzkumu ji přiměl článek v novinách, který poukazoval na gaye jako na sen marketingu, protože prý mají více peněz, než je průměr. "Řekla jsem si, že je to zajímavé, znala jsem hodně LGBT lidí, sama jsem jednou z nich, a tohle jim vůbec neodpovídalo," vzpomíná, "potřebovala jsem ale lepší data, takže jsem musela opravdu pátrat."

Nakonec použila data Všeobecného společenského výzkumu, který dělal National Opinion Research Center, a prokázala, že gayové a bisexuální muži vydělávají naopak o 11 až 27 procent méně než heterosexuální muži se stejnými pracovními zkušenostmi, vzděláním a bydlištěm.

Onen výzkum byl podle Marieky Klawiterové z University of Washington v Seattlu rozhodující: "Mýty, podle nichž byli všichni gayové bohatí, bezstarostní a bez rodin, vedly k představě, že nečelí diskriminaci."

Studie pro ni přitom tehdy představovala tak trochu chůzi po minovém poli. "Onou prací podstoupila ohromné riziko," vysvětluje Klawiterová, "homosexualita totiž tehdy byla v akademických kruzích stigmatizována, takže její výzkum mohl poškodit její kariéru."

Sama Badgettová přiznává, že nejprve bylo obtížné výsledky jejího zkoumání zveřejnit, jeden vědecký časopis studii odmítl, aniž by výzkum vůbec rozeslal recenzentům. Když ji jiný magazín uveřejnilo, setkala se s rozličnými reakcemi. Někteří gayové zjištění popírali, nevěřila jim ani část vědeckého publika, další tábor ji ale ocenil, nejen proto, že dávala do souvislosti sexuální orientaci s kupní silou. Jiní ale soudili, že její výzkum nepoukazuje na nic špatného, někteří ekonomové měli za to, že si gayové nižší platy zaslouží, protože jsou nemorální.

"Přišla s tím sice trochu předčasně, ale nakonec naskočila na vlnu rostoucích sympatií pro práva gayů," říká William Dickens, který Badgettovou vedl při jejích studiích v Berkeley a nyní působí na bostonské Northeastern University.

Před svou studií o Indii Badgettová ukázala, že americký stát Virginia doplácí na to, že nepovolil sňatky osob stejného pohlaví. Během tří let by na nich podle jejích zjištění ve formě poplatků za obřady a turismu, který by kolem toho vznikl, vydělal 60 milionů dolarů.

Ona sama má štěstí, protože stát Massachusetts, kde žije, sňatky homosexuálů a leseb dovoluje. V roce 2005, rok poté, co se staly legálními, si vzala právničku Elizabeth Silverovou.

,