Ne každý má to štěstí, aby zemřel ve spánku ve své posteli. Někteří lidé jsou oběťmi nehod a mnozí z nich si o ně doslova koledují. Právě jim jsou určeny takzvané Darwinovy ceny, udělují se těm, kdo si sami přivodili smrt (nebo vážné zranění, které jim znemožňuje mít potomky) co nejhloupějším způsobem, a odstranili se tak z genofondu lidstva. K získání ceny je nutné, aby se kandidát nebyl schopný dát reprodukovat, musí se ale z genofondu odstranit sám, svou vlastní hloupostí, která musí být jedinečná. Letos jsou horkými kandidáty následující tři zoufalci.
Darwinova cenaPrincipem anticeny je předpoklad, že lidská hloupost, která způsobí smrt svému nositeli, je dána geneticky a v duchu Darwinovy teorie přirozeného výběru se tak tento nebezpečný gen odstraňuje. Zpočátku kolovaly příběhy lidí, kteří zemřeli kuriózní smrtí, jen prostřednictvím e-mailů, v roce 1993 je začala shromažďovat bioložka Wendy Northcuttová a založila web darwinawards.com, na němž se ceny vyhlašují. Pro udělení ceny je nutné splnit pět požadavků: |
Měď nad zlato
Zloději to nemají jednoduché. Chtějí si jen trochu přilepšit, konečně objeví něco, co by se dalo zpeněžit, a do cesty se jim přitom staví různé nepředvídatelné překážky. Dvaadvacetiletý James Sorby z britského Leedsu chtěl vylepšit svou finanční situaci prodejem pár metrů měděného drátu. Bohužel neměl v dosahu lepší zdroj než elektrickou rozvodnu, ale to ho nemohlo odradit.
Stalo se to, co by očekával každý průměrně inteligentní člověk a před čím obvykle varují cedulky s lebkou a zkříženými hnáty. Dvaadvacet tisíc voltů sice "inteligentního" zloděje kupodivu nezabilo, ale popálilo tak dokonale, že na další šíření svého genetického materiálu může s klidem zapomenout (což mu také vyneslo nominaci na Darwinovu cenu).
Prozření však bylo dojemné. "Nezkoušejte to! Je to skutečně nebezpečné," varoval nezkušený svět James Sorby z nemocnice. Může ho však utěšovat skutečnost, že každý rok se mezi nominovanými najde podobný zoufalec. Již legendárními se stali čeští zloději, kteří se v roce 2007 vydali krást do staré kladenské továrny. Poté, co rozebrali nosné traverzy, na ně překvapivě spadla střecha.
Hra na prkno
Austrálii v posledních měsících ovládla těžko pochopitelná hra na prkno (v originále planking), kterou zpopularizoval australský ragbyový hráč David Williams, když se o ní zmínil v televizní show. Spočívá v tom, že se lidé položí nehybně břichem dolů, "ztuhnou" a předstírají "prkno." Čím neobvyklejší místo (sochy, střechy aut...) si člověk vymyslí, tím lépe. Videa a fotografie z plankingu potom kolují po sociálních sítích.
Podle agentury Reuters se za jediný den na Facebooku připojilo na stránky Planking Australia čtyři sta lidí a v současné době má komunita téměř dvě stě tisíc členů. Celosvětově se k plankingu hlásí téměř tři čtvrtě milionu lidí.
Pravděpodobně jen málokoho z příznivců hry na prkno by ale napadlo položit se na zábradlí balkonu. Letos v květnu se o podobně "sofistikovaný" čin pokusil dvacetiletý Acton Beale z australského Brisbane. Ztratil rovnováhu a vzhledem k tomu, že se balkon nacházel v sedmém patře, byl jeho další osud celkem jasný. Na celé záležitosti může jeho pozůstalé těšit snad jen skutečnost, že se svým činem zařadil mezi vážné kandidáty na letošní Darwinovu cenu, a je dost možné, že vyhraje. V této disciplíně už mu může konkurovat jen Australan Simon Hallam, který při plankingu pro změnu spadl ze střechy jedoucího auta.
Smrt na protestní jízdě
New York je jedním z dvaceti amerických států, v nichž není uzákoněna povinnost nosit při jízdě na motorce helmu. Doba se ale mění a sílí hlasy prosazující, aby se helma povinnou součástí výbavy stala. To se ale nelíbí hned několika skupinám motorkářů, které organizují protestní akce, povětšinou jízdy. Cílem protestů je, aby nošení přilby bylo i nadále dobrovolným rozhodnutím.
Jedné z protestních jízd pořádané ABATE (American Bikers Aimed Towards Education) se letos v červenci na svém harleyi zúčastnil i pětapadesátiletý Philip A. Contos, zuřivý odpůrce jízdy na motorce v helmě. Svůj názor na povinné nošení helem pravděpodobně změnil v okamžiku, kdy musel prudce zabrzdit, přeletěl přes řídítka a narazil hlavou na obrubník chodníku. Poškození mozku bylo tak rozsáhlé, že Contos záhy zemřel.
Lékaři potvrdili, že kdyby měl při nehodě nasazenou helmu, velmi pravděpodobně by přežil bez výraznější újmy. Stal se tak jedním z nominovaných na Darwinovu cenu. Očividně je ve hře rodové zatížení, protože jeho starší bratr prohlásil, že je na něj hrdý a že by to Philip zcela určitě udělal znovu, kdyby měl příležitost.