Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spor o otcovství AK-47: Kalašnikov, nebo Schmeisser?

aktualizováno 
Používá se i sedm desetiletí po konci druhé světové války. Ač je přitom jméno automatu AK-47 spojeno s Michailem Timofejevičem Kalašnikovem, který koncem prosince zemřel, jeho příběh je složitější. Figuruje v něm i zapomenutý Hitlerův a Stalinův zbrojíř, vynálezce Hugo Schmeisser.

Automat AK-47 | foto: commons.wikimedia.org/dodmedia.osd.mil/D.A. Haynes

Samopaly, které vznikaly před druhou světovou válkou, byly vlastně vylepšené pistole. V češtině se jim také kulometná pistole (v němčině maschinenpistole) říkalo. Kvůli krátké hlavni a malému dostřelu byly určeny především pro boj zblízka. Slavný ruský samopal Špagin, lehce rozpoznatelný podle kulatého a nepříliš spolehlivého zásobníku, používal pistolové náboje, stejně tak americký Thompson, britsky Stengun a německá Maschinenpistole 40.

Posledně jmenovaná zbraň byla nejznámějším německým samopalem, který pozná každý televizní divák podle dlouhého rovného zásobníku. Držitelem patentu na tyto zásobníky byl právě Schmeisser a byly natolik charakteristické, že se jeho jménem začalo přezdívat i samopalu jako takovému.

Zkušenosti z druhé světové války ukázaly na potřebu nového typu zbraně, která by byla schopná střílet bez opory přesně mířenými ranami na větší vzdálenost a dávkami na kratší. Většina pěchotních přestřelek začínala na vzdálenost 200 až 300 metrů. Přesnou střelbu na vzdálenost delší než 400 metrů nebyla většina vojáků schopna vést a zůstávala vyhrazena odstřelovačům.

Zbraň nové generace

V této situaci sestrojil Hugo Schmeisser zbraň Sturmgewehr 44 (útočná puška). Od dřívějších samopalů se velmi lišila, už na první pohled je ale velmi podobná pozdějšímu ruskému Kalašnikovu. Umožňuje vést přesně mířenou střelbu jednotlivými ranami na delší vzdálenost, asi 250 až 300 metrů, střelbu dávkou na blízkost a používá náboj střední balistické výkonnosti. Přestavovala zcela novou kategorii vojenských zbraní, které se od té doby nazývají útočné pušky. Po osobním Hitlerově schválení byla zbraň v roce 1944 zavedena do sériové výroby.

Maschinenpistole 40

Maschinenpistole 40

Zbraň nového typu: Sturmgewehr 44

Zbraň nového typu: Sturmgewehr 44

V roce 1945 obsadila Rudá armáda Durynský les a město Suhl, přezdívané Město pušek (Waffenstadt), v němž pracoval Hugo Schmeisser jako hlavní konstruktér zbrojovky Haenel. Veškerou dokumentaci, Schmeissera i s jeho rodinou dopravili Sověti do Iževska, kde bylo centrum jejich zbrojního vývoje. Pracoval zde spolu se čtyřmi svými německými kolegy, na Sověty však velký dojem neudělal, kdykoli se prý při vývoji setkal s problémy, odvolával se na nedostatek formálního vzdělání, a vyčítali mu, že špatně spolupracuje.

V téže zbrojovce Motozavod však pracoval na vývoji nové sovětské útočné pušky mladý Kalašnikov. Model AK-47, který se tam začal v roce 1947 vyrábět, je spojován právě s jeho jménem, ačkoli se Schmeisserovu zbrani Sturmgewehr 44 nápadně podobá.

Schmeisser pracoval v Iževsku až do roku 1952. Zemřel rok a čtvrt po návratu do východního Německa v září 1953. Pro většinu Němců je neznámým mužem a jako vynálezce zcela nové kategorie pěchotních zbraní, útočné pušky, jej Kalašnikov zcela zastínil.

Autoři:




19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.