Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dravci, rušičky, sítě: jak sundat nebezpečný dron z oblohy

aktualizováno 
Jsou levné, výkonné, zažívají proto boom. Jenže z dronů se mohou stát i škůdci, slídiči, dealeři drog, teroristické nástroje. Bezpečnostní experti proto vymýšlejí, jak nepřátelský dron zpacifikovat. Pomoci mohou dravci, sítě i predátorské drony.

Drony nemusejí být jen pomocníci, svět si proto láme hlavu, jak je zkrotit. | foto: Profimedia.cz

V nejrůznějších armádách světa je dnes běžné využití dronů jako bezpilotních prostředků průzkumu nepřátelského území. Záchranářům pomáhají s prohledáváním trosek a zachraňováním lidských životů. Řízené oktokoptéry vybavené citlivými čidly pomáhají stavebním inženýrům odhalovat strukturální narušení mostů a výškových budov. Jenže drony jsou jen nemyslícím nástrojem a ten, kdo drží v ruce ovladač, nemusí hrát jenom za tým hodných.

Ještě před několika lety nebylo příliš pravděpodobné, že by na dvůr přísně střežené věznice mohla přistát zbraň nebo zásilka drog takříkajíc z čistého nebe. Bezpilotní, na dálku ovládaná rotorová letadélka ale posunula tento nápad do velmi reálné roviny. Dron může fungovat jako obtížně polapitelný kurýr či nenápadný špeh sledující domy vytipované zloději. A pochopitelně lze ho využít i k teroristickému útoku. Masivní osmivrtulový robotron je schopen unést až 50 kilogramů zátěže. Barel s toxickým plynem nebo bomba schopná srovnat se zemí několik bloků budov by přitom nevážila ani polovinu.

Odborníci z celého světa se proto snaží přijít na způsob, jak všetečné a nedostižné drony v případě potřeby „sundat“ z volné oblohy. Palba ostrými náboji na vysoce mobilní cíl v zastavěné oblasti přitom nepřipadá v úvahu.

Raketový metač sítí

Na poptávku zareagovala například britská společnost SkyWall. Od původního nápadu se střelbou se její vývojáři příliš neoprostili, ale obohatili koncept palby o několik prvků. V prvé řadě je tu systém pro laserové navádění. Propracovaný software odpalovací jednotky nejprve změří vzdálenost cíle, odhadne jeho rychlost a na podobném principu jako fungují některé řízené střely letadel též jeho budoucí dráhu.

Pak už jen stačí zmáčknout kohoutek a tlak vzduchu zbraně SkyWall vymrští kupředu „raketu“. Její vnější tubus se záhy rozdělí, čímž uvolní lapací síť. Ta podezřelý dron obalí, znehybní jeho vrtule a způsobí jeho okamžitý pád. Některé varianty SkyWall nabízejí i sítě s padákem, aby se snížilo riziko zranění osob v místě dopadu. Výrobcem garantovaný účinný dostřel je rovných 100 metrů. Horší už je to s kadencí a vzhledem k propracovanému systému a velikosti síťových střel i velikostí zbraně. Desetikilový SkyWall je rozměry srovnatelný s protitankovou zbraní.

Když dron chytá dron

„Když jsem při posledním projevu amerického prezidenta viděl všechny ty odstřelovače na střechách, říkal jsem si, jestli tak trochu nepodceňují rizika,“ říká So Rastgaar, inženýr z Massachusettského technologického institutu. „S pistolí by proti němu dnes nikdo nešel. Ale s dronem?“

Za loňský rok zažil nebezpečné „obtěžování drony“ Bílý dům, kancléřka Merkelová i japonský premiér. Proto přišel Rastgaar s jednoduchým nápadem, který nepopírá logiku. Co je stejně pohyblivé, obratné a rychlé, jako pilotovaný dron? Další dron. Ovšem musel by být rychlejší a současně by musel mít propracovanější systém pro monitorování okolí. Vědec proto zkonstruoval velmi výkonnou leteckou jednotku, určenou k zajištění vzdušné bezpečnosti. Pokud jeho Predator spatří narušitele, bleskově se k němu přesune. I tady dojde na metání sítí, tentokrát na vzdálenost dvanácti metrů. A když zákrok selže? Predator se přiblíží do těsné blízkosti cíle a odpálí integrovanou nálož.

Klec upletená ze souřadnic

Čínská společnost Da-Jiang Innovations Science and Technology se z technologické dílničky na letecké snímkování od roku 2006 propracovala do pozice největšího světového producenta komerčních i specializovaných dronů. Dnes představuje kolos s 3 300 zaměstnanci a ročním čistým ziskem jedné miliardy dolarů. A protože se problémy mají řešit tam, kde vznikají, navrhli bezpečnostní technici DJI praktické opatření.

Všechny série dronů budou automaticky opatřeny GPS jednotkou. Ta bude na jedné straně informovat majitele dronu o pozici zařízení, ale současně bude též mapovat pohyb. Do navigačně-pozičního systému bude vložen firmwarový protokol, který bude obsahovat i „zakázané“ souřadnice. Pokud se budete chtít proletět po ranveji mezinárodního letiště nebo nakouknout do vojenské základny, dron vás prostě neposlechne. Narazí na geo-lokační bariéru, klec, za kterou se nedostane. Pochopitelně to nezabrání kutilům a hackerům v tom, aby si svůj špionážní dron trochu neupravili, ale výrazně by to mohlo omezit počet nehod způsobených amatérskými piloty.

Lovecký talent od přírody

Nápad, se kterým přišla holandská společnost Guard From Above (GFA), je velmi prostý. Při chytání dronů využijme schopnosti těch nejpovolanějších králů oblohy, dravců. Orel skalní dokáže ve svých pařátech unést desetikilové jehně a sokol stěhovavý vyvine při střemhlavém letu rychlost přes 300 kilometrů v hodině.

Draví ptáci nemají s drony nejmenší problém, protože lidmi řízené stroje jsou mnohem méně obratné než ten nejpomalejší holub. Dravci vycvičení v haagské voliéře GFA sundají dron přesným zásahem na střed a odletí s ním na vzdálené místo, kde by případná trhavina nemohla způsobit škody na lidských životech. Takové sestřelování z oblohy bez hluku a střelby se líbí nejednomu policejnímu prezidentovi. O pořízení letky dravců uvažuje například vrchní komisař londýnské metropolitní policie Bernard Hogan-Howe: „Je to ideální low-tech řešení na hi-tech problém.“

Vypněte je všechny, bůh už si ty své pozná

Nakonec tu máme sofistikovaný systém, který není z nejlevnějších, ale funguje účinně. Britský vynález AUDS (Anti-UAV Defence System) dokáže neidentifikovatelný nebo podezřelý dron doslova zmrazit ve vzduchu. Stačí jen zamířit na cíl a radiový signál obsadí všechny frekvence a kontrolní kanály. Bezpilotní letadélko prostě přestane poslouchat svého pána a získá nového.

Modulární jednotka AUDS je dodávána v několika podobách a různých cenových horizontech. Nejmenší kousek, který je schopen rušit signál konkrétního dronu do vzdálenosti dvou kilometrů, přijde asi na 300 tisíc korun. Kufřík s bezpečnostním radarem, digitální kamerou a směrovaným „inhibitorem“ radiových frekvencí váží pětadvacet kilo. Společnost ale nabízí i komplety velikosti přenosového vozu, které zajistí klid v ovzduší do vzdálenosti osmi kilometrů. Taková hračka je už ale vyhrazena jen skutečně movitým zákazníkům a hračičkám z prezidentských ochranek.

Autoři:




VW Phaeton 6.0 W12 2011 ·...
VW Phaeton 6.0 W12 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 64 623 km, benzín
770 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.