Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Jak začít se šnorchlováním

aktualizováno 
Za vybavení neutratíte horentní sumu a nepotřebujete ani excelentní fyzičku budovanou soustavným celoročním tréninkem. Šnorchlování je nepřístupnější formou potápění a čas letních dovolených je ideální příležitostí ho vyzkoušet.

Prvním krokem k návštěvě světa pod vodní hladinou je nákup potřebné výstroje, ploutví, masky a samotného šnorchlu. "Při šnorchlování se používá maska se středním nebo malým objemem vzduchu mezi zorníky a obličejem. Musí být měkká a zkoušíme si ji, aniž bychom ji upevnili páskem přes temeno hlavy," vysvětluje profesionální potápěč Jan Wolf s tím, že ji vybíráme podle typologie obličeje. "Nadýchnu se, přitlačím masku na obličej a odtržením zjistím, zda mi sedí," popisuje a dodává, že přilnavost masky bychom měli zkoušet na oholeném obličeji.

Zorníky masky mohou být jednolité nebo rozdělené, ty jsou určeny pro potápění s dioptrickými skly. "V žádném případě nedoporučuji potápět se s čočkami. Může totiž dojít k poškození oka," zdůrazňuje potápěč.

Šnorchl je třeba, stejně jako ostatní výstroj, kupovat výhradně ve značkovém obchodě. "Musí mít měkkou část, která brání tomu, aby se ústenka vyvrátila a způsobila oděrky, které mohou znepříjemnit dovolenou či samotné potápění," radí Jan Wolf. Měl by být zkonstruován tak, aby se voda, která do něj vnikne při potopení, dala plynule vyfouknout.

Ploutve se vyznačují botičkou, která obemyká plosku nohy, a malou hmotností, díky níž se snadno ovládají.

A co je třeba vědět před premiérovým potopením se? "Potápěč by se měl před zanořením nadechnout, aby zřetelně cítil rozevření se mezižeberních svalů, ale nesmí mu to být nepříjemné," říká Jan Wolf.

Varuje před hyperventilací, kdy se laik v domnění, že tělo zásobí větším množstvím vzduchu, před ponorem rychle a prudce nadechuje. "Tím dojde ke snížení hladiny kysličníku uhličitého, která hlídá frekvenci dýchání. Organismus kvůli tomu nebude mít zpětnou vazbu a při návratu z takového ponoru dojde k jevu, jemuž se říká black-out, tedy omdlení. Přichází bez varování, obvykle ve čtyřech či třech metrech pod hladinou," dodává. Připomíná, že zalehnou-li při ponoru uši nebo dostaví-li se bolest, měl by potápěč bez okolků zastavit sestup a obrátit se k návratu nad vodu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.