Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amatér popsal, jaká bude první světová. Generálové se mu vysmáli

aktualizováno 
Ruský bankéř Jan Bloch 17 let před začátkem první světové války předpověděl konec kavalerie a vleklou zákopovou válku. I to, že způsobí revoluce. Armády udělaly chybu, protože ho považovaly za packala a nevěřily mu.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdyby toho ruského bankéře, který nad válčením na rozdíl od nich přemýšlel, poslechli, možná by vyhráli válku dřív než v roce 1918 a nebylo by tolik mrtvých. Kdyby se totiž řídili podle jeho rad, zrušili by například kavalérii, vojákům by rozdali polní lopatky a naučili by je kopat klikaté zákopy. Jenže je vůbec nenapadlo, že přesně tak bude vypadat konflikt, na který se chystali.

A tak když Jan Bloch přednášel britské generalitě, sklidil jen povýšený posměch. Byl to přece amatér, který válkám, taktice a strategii vůbec nerozuměl. Při pohledu zpátky je to však muž, který obdivuhodně přesně a s nečekanou jasnozřivostí předpověděl, jak bude vypadat "velká válka", jež vypukla přesně před sto lety.

Faktem je, že na jeho přednášce, kterou měl v červnu 1901 v Londýně, bylo nabito. Bloch byl známý jako autor šestidílného pojednání Budoucí válka, které vyšlo tři roky předtím. Generální štáby evropských zemí se na to zřejmě podívaly, ale hned těch několik kil papíru hodily do koše. Jeho závěry nebral vážně nikdo ve Francii, kde kniha vyšla, ani doma v Rusku. Na to byly uniformy vždycky háklivé: co nám bude radit nějaký civilista, který nikdy nezažil bitvu a jemuž táhne na sedmdesát? Trochu se nad tím tehdy zamysleli pouze Němci.

Vyhoďte bodáky, dejte jim lopatky

Když Bloch přijel do Londýna, Britové nosili nosy nahoru, jelikož porazili Búry v Jižní Africe a derviše v Súdánu a jejich impérium bylo v největším rozmachu.

Přednáška se v Londýně nekonala proto, že by po ní vysocí britští důstojníci prahli. Byla to jen propagační akce u příležitosti vydání Budoucí války v Británii, kde vycházela pod šťavnatějším názvem Je dnes válka nemožná? A setkání s generály zařídila tehdejší novinářská hvězda William Stead, který byl průkopníkem investigativní novinařiny a bulváru.

Pak jim popsal příští válku, kterou si štáby představovaly jako sled moderních, rychlých a mohutných manévrů. On to viděl jinak. Řekl, že armády stráví válku v zákopech. Že to bude velká zákopová válka. Že místo bodáků by vojáci měli dostat lopatky, protože ty pro ně budou stejně důležité jako pušky. Že první věcí, kterou bude muset udělat muž, pokud chce přežít, bude díra, kterou si vykope v zemi.

Válka nebude bojem muže proti muži, v němž soupeři poměřují fyzické a morální vlastnosti, ale stane se slepou uličkou, v níž ani jedna armáda nebude schopná získat rozhodující převahu a provést závěrečný a rozhodující útok. Z výpočtů mu vyšlo, že jeden bránící voják v okopu se vyrovná čtyřem útočníkům postupujícím nekrytým územím nikoho.

Konec jezdectva i rychlých bitev

Kromě toho Bloch předpověděl konec kavalerie. Nevěřil, že jízda má ještě šanci proti palebné síle pěchoty, která navíc byla posílena kulomety. A protože vojáci v poli mají obrovskou palebnou sílu, nebude možné provádět rozsáhlé manévry na křídlech.

Kromě jiného generálům také poradil, jaké by měli vojáci kopat zákopy. Všiml si toho při studiu búrské války. Búrové je měli klikaté, takže když se do nich strefil granát, zabil tak dva až tři muže. Britové měli zákopy rovné, protože generální štáb měl pocit, že důstojníci tak budou lépe řídit palbu a mít mužstvo pod dohledem, jelikož se předpokládalo, že pěchota je stádo nadrilovaných pitomců. Když do jejich linie dopadl búrský granát, padali vojáci po desítkách.

Podobných postřehů, o nichž po sto letech víme, že byly chytré a prorocké, udělal Bloch spoustu.

Britským nejvyšším velitelům to ovšem připadalo jako nesmysly. "Chci ještě víc jezdectva. Mám zkrátka slabost pro kopiníky," vylíčil svoji představu o moderní válce generál Edward Bethune, který se o pár let později stal jedním z britských velitelů v zákopové válce.

Ale to ještě není všechno. Bloch si s tužkou v ruce také porovnal větší čísla: náklady na vedení války a možnosti států je zaplatit. Když to podtrhl, vyšlo mu to jasně: státy budou muset vytvořit milionové armády, které se budou lišit od dosavadních statisícových. Vznikne obrovská frontová linie a válka tohoto typu nebude mít rychlý konec.

Protože boje se budou protahovat, válka se stane měřením průmyslové síly protivníků. Nakonec státy zbankrotují, protože je konflikt vyčerpá, a někde budou následovat revoluce. Vyšlo mu to dokonale.

Radši se toho nedožil

Zadostiučinění se Blochovi nedostalo. Tento muž, který se narodil roku 1835 v dnešní polské Radomi jako Jan Bogumil, aby se jeho křestní jména průběžně měnila na Ivan a Gotlib, zemřel roku 1901 či 1902, data se liší, pár let před vypuknutím války, jejíž podobu přesně odhadl.

A ani by to zadostiučinění nebylo, protože Bloch, který vydělal velký majetek na financování stavby ruských železnic, válku odmítal a podporoval tehdy módní myšlenku, že státy by měly spory řešit prostřednictvím mezinárodní arbitráže.

V roce 1902 bylo ve švýcarském Lucernu otevřeno muzeum války a míru, které neslo jeho jméno. Vydrželo do roku 1919. Museli ho zavřít kvůli nedostatku návštěvníků.

Autoři: ,




UNEX a.s.
Kontrolor jakosti (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.