S nadsázkou se dá říci, že stojíte za současnou oblibou slev. Prozraďte, jak často využíváte slevy, které zprostředkováváte, vy sám?
Občas ano. Byl jsem na několika víkendových pobytech a masážích. A nedávno jsem si koupil fixy na škrábance na auto nebo kufr.
Jste typ "slevového" člověka?
Ani ne. Jsem spíše impulzivní. Dám příklad. Jednou jsem šel se svým kamarádem do golfového obchodu. On jim řekl, že mi mají sdělit, že "tyhle hole používal ve svých začátcích Tiger Woods", a že já je koupím.
A?
No, chtěl jsem je. (smích)
Nakupujete na internetu, nebo preferujete kamenné obchody?
Převážně na internetu a hlavně v cizině. Tady to bohužel zatím moc nefunguje. Když jsem žil v Anglii, přes aplikaci na telefonu jsem si navolil, co nakupuji a v kolik hodin mi to mají dovézt. Nákup byl rozdělený do speciálních tašek, barevně odlišených podle toho, kam patří: tohle na mrazák, tohle do lednice, tohle do špajzu. Jednoduchý způsob nakupování, když nestíháte.
Jaký druh služeb nebo zboží byste ve slevách rád viděl?
Elektroniku, auta.
Proč ve výčtu scházejí?
Některé značky si myslí, že spojení s námi jim může poškozovat jméno. Přijde mi to úsměvné, když pak nabízejí své produkty v letácích s obrovskými slevami. Ale to zlomíme. (smích)
Myslíte, že se takhle jednou mohou prodávat auta ve velkém?
To ne. Ale dovedu si představit, že má automobilka nový model a místo toho, aby si kupovala drahou reklamu třeba v televizi, půjde k nám a za podstatně menší peníze se o produktu dozví podobný počet lidí.
Rychlý nápad v rychlé době
Co vás vlastně k nápadu na slevový portál inspirovalo?
Americká firma Groupon, která se rozrostla do skoro čtyřiceti zemí, tento měsíc se dokonce chystá na burzu. A film Český sen. Pracoval jsem pět let v Británii a pomalu se tehdy chystal, že se vrátím do Česka. Přemýšlel jsem, co bych tak dělal. Vzpomněl jsem si na ten film a na to, že Češi jsou velmi receptivní ke slevám. A vsadil jsem na to.
Vznikal ten nápad dlouho?
Ono bylo těch nápadů tenkrát víc. Zrovna nedávno jsem našel papír, na kterém to mám vypsané.
Můžete mi ho, prosím, poslat?
Ještě si ho nechám. Jsem pořád mladý a možná se mi z toho bude ještě něco hodit. Pravdou je, že slevový server z toho vyšel nejlépe, byl nejjednodušší na realizaci a hlavně to tady nebylo. Celé jsme to rozjeli zhruba za měsíc a půl.
Jenže právě: nebylo to tady. Jak těžké bylo přenést tu myšlenku do Česka?
Myslel jsem si, že sehnat pár firem do začátku bude lehké, ale nebylo. Nakonec jsme začínali s jednou slevou týdně. Ze začátku si totiž všichni ťukali na čelo a říkali: Proč bychom měli poskytovat slevu a vám za to ještě platit provizi? Snažili jsme se je přesvědčit a jak to rostlo, šlo to lépe.
„Za měsíc k nám na web přijde něco kolem dvou milionů unikátních návštěvníků a každý den rozešleme nabídku půl milionu lidí,“ říká Tomáš Čupr.
Jak to, že to nikoho před vámi nenapadlo?
Určitě to napadlo spoustu lidí, ale dlouho o tom přemýšleli, než do toho šli. Jeden z našich konkurentů už měsíc a půl před námi založil na Facebooku skupinu, kde byly slevy. Ten náskok ale nevyužil, nic s tím neudělal. Prostě nebyl dostatečně rychlý.
Možná za tím byly i pochyby o úspěchu. Vy jste se nebál, že se tenhle obor nechytne?
Neměl jsem problém s tím, že bude ten byznys třeba i menší. Věřil jsem však, že poroste.
Čekal jste takový boom?
Nečekal. Češi velmi neradi platí přes internet, to mohl být problémem. Naštěstí se tenhle trend obrací.
Nedávno jste ve velké kampani hledali do svých řad testovače slev. Jak to v praxi funguje?
Tuhle jsme měli nabídku na dort. Testovačka šla do oné cukrárny a koupila ho. V kanceláři pak proběhla debata, jestli je dobrý, nebo ne. Jí se nezdál, proto jsme ho otestovali ve více lidech. Pokud by nám nechutnal, do slev ho nezařadíme.
Jen tak do Brna a zase zpátky: pro potěšení z jízdy
Rád cestuje. Ale jen nakrátkoMá rád Portugalsko, Andalusii, zamiloval si Kalifornii, dokonce prý uvažoval, že by se tam usadil. "Miluju ale rychlé výlety, pár dní někde a hned zase zpátky," říká. „Jelikož se snažím docela dost pracovat, na nějaké měsíční toulání třeba na Novém Zélandu nemám čas. Ale doufám, že jednou ho mít budu." |
Jak moc můžete kvalitu nabízeného hlídat obecně?
V rámci možností. To, že dostanete zkaženou lahev vína, prostě neovlivníme. Stejně tak třeba to, že se v pizzerii zrovna rozbije pec a v tu chvíli pizza není. Na tohle páky nemáme. Ale co můžeme, to otestujeme.
Kolik času trávíte v práci?
Dřív to bylo kolem dvaceti hodin denně. Teď už méně, kolem dvanácti šestnácti. Někdy si i přispím. Snažím se nasazení omezovat. Díky práci jsem v začátcích rozjezdu firmy přišel i o vztah.
Zmínil jste nákup v golfovém obchodě. Hrajete golf dobře?
Lepší se to. V Anglii jsem hrál poměrně často.
Jiný sport nebo relax si dopřejete?
Squash. A velmi rád řídím. Nedělá mi problém sednout do auta a jet jen tak třeba do Brna, tam si dát jídlo a jet zase zpátky. Často ani nejezdím po dálnici, ale po malých silničkách a kochám se.
Proháníte nějaký sporťák?
Já auta zase tak moc neřeším… ale mám auto, které bylo mým snem.
Co to je?
To si nechám pro sebe. Nemám potřebu se tím chlubit.
Vy máte Aston Martin, co?
Možná.
Bojíte se závisti?
To auto jsem si pořídil za peníze, které jsem si vydělal v Anglii. Někteří by si ale mohli myslet, že je to z peněz ze Slevomatu. A mně by vadilo, kdyby si někdo myslel, že to beru z naší firmy. Já se snažím naopak ve firmě maximum nechávat.
V Anglii jsem vyrostl
Byl pro vás pobyt v Anglii velkou školou?
Srovnalo mě to hlavně lidsky. Já nebyl úplně dobrý člověk.
Jak tomu mám rozumět?
Všechno mi šlo tak nějak samo, ale ten dar jsem nijak nevyužíval a postupem času se propadal do průměru. Vůbec mi to nedocházelo a pořád jsem si o sobě hodně myslel. Pak, v rané dospělosti, samozřejmě přišla srážka s realitou.
Poté jste odjel do Anglie?
Bral jsem ji jako možnost začít znovu. Musel jsem se tam protloukat od píky. Začínal jsem v tiskárně, šestnáct hodin denně. Protloukáte se, jak to jde, a tak nějak automaticky si překopáváte hodnoty. S každou další prací jsem šel nahoru a zlepšoval se.
Takže to byla dobrá volba.
Nejlepší. Kdyby nebylo Anglie, dneska někde asi třeba programuju. Nakoplo mě to tam, a jelikož mám v sobě obrovský ne-respekt k autoritám, bylo jasné, že musím být svůj vlastní šéf.
Jste despotický šéf, nebo dokážete veřejně přiznat i své omyly a chyby?
Myslím, že je umím přiznat. Spíš mi vadí, že se mi o mých chybách bojí podřízení říci. Na vrcholu je prostě člověk nejosamělejší. To je pro mě větší problém než to, že bych neuměl přiznat svoji chybu.
Když se někdo přece jen odváží, jak to berete?
Diskutujeme, ale hlavní vizi musím mít přece jen já. Ale přemýšlím o tom. Úplně největším kritikem a zároveň marketérem je přitom můj táta.
Mluví vám do toho?
Jedu takhle někam, najednou mi zazvoní telefon a táta mi povídá: "Hele, jak máte v Bratislavě tu a tu nabídku, někdo tam napsal něco do diskuse, měli byste mu odpovědět." On prostě kliká, projíždí web a sleduje. A kudy chodí, tudy o tom všem říká a doporučuje zajímavé slevy. Možná si ho nakonec vezmu sem do firmy, ten by to všechno oběhal a zařídil sám.
Nakupujete na slevových portálech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 13. října 2011. Anketa je uzavřena.
