Sovětsko-americká jednání se mohla v 80. letech odvíjet docela jinak. Stačilo, kdyby se Michail Gorbačov narodil v jinou hodinu. Kdyby Jupiter nebyl v konjunkci s Plutem. Kdyby Merkur nebyl v pozici Vodnáře a Mars v postavení Raka.
Hvězdy však byly sovětskému prezidentovi nakloněny a Joan Quigleyová to z Gorbačovova horoskopu vyčetla. Je to vizionář jako vy, reformátor, inteligentní muž otevřený novým idejím, referovala šéfovi Bílého domu, který do té doby považoval Rusy, všechny Rusy, za gangstery a zločince. Doporučila jsem mu, aby opustil své postoje založené na konceptu Říše zla, vzpomínala s pokorou sobě vlastní Quigleyová. A bylo.
Od večírků ke hvězdám
Joan Quigleyová se narodila v rodině bohatého hoteliéra v Kansas City 10. srpna 1927 (v 16:27, pro případ, že byste si chtěli střihnout astroložčin horoskop). Tomu, že se vydá směrem k vykládání budoucnosti a profesi vědmy, zprvu nic nenasvědčovalo. Se svou sestrou tak trochu připomínaly provinční sestry Hiltonovy: večírky, šampaňské a Rolls-Royce se šoférem. „Quigleyova děvčata“ byla standardním inventářem společenských rubrik místních plátků.
Vystudovala historii umění – a pak to přišlo. Zřejmě pod vlivem matky, která byla zapálená do astrologie, se vydala ezoterickým směrem. Učednické měsíce si odbyla u věštce Jeremyho Pearsona a hned poté už sestavovala horoskopy sama, rovnou do sedmnácti magazínů. A pozor, nepřežívala někde v komůrce za korálkovým závěsem, kde tahala peníze ze zoufalců, kteří nevěděli, jak rozjet život aspoň trochu lépe. Její klientelu tvořila smetánka, horní třída, obyčejné lidi nebrala, jak zdůrazňovala. „Lidé, kteří jsou velmi úspěšní či velmi slavní, mají snadnější horoskopy než průměrný Američan,“ vysvětlovala.
Nakonec, to se psal rok 1981, to dotáhla až na samotnou špičku společenské hierarchie Ameriky.
Sůl pro štěstí a s astrology v zádech
Byla to vlastně souhra hned několika faktorů. Zaprvé, Quigleyová byla republikánkou a už v šedesátých letech se podílela na Reaganově kampani na post kalifornského guvernéra. Zadruhé, astroložka měla společného známého s prezidentovou ženou Nancy (která sehraje v příběhu vlastně důležitější roli než samotný prezident). Quigleyová byla častým hostem pořadů baviče Merva Griffina.
Skutečnosti na straně Quigleyové byly v konjunkci, abychom se podrželi astrologického slovníku, s fakty na straně prezidentského páru. Především, oba manželé by měli velmi daleko, eufemisticky řečeno, k členství v klubu racionálních skeptiků Sisyfos. Reaganovy dny byly plné rituálů: každé ráno si kladl do kapsy minci a přívěsek pro štěstí, před každým jídlem hodil přes rameno špetku soli. Každodenní četbou obou manželů byly horoskopy.
Jejich zájem o vliv hvězd byl ale mnohem hlubší. Datuje se už od padesátých let, kdy oba, Ronald i Nancy (tehdy ještě s rodným příjmením Davisová) ještě jako herci, docházeli ke konzultacím k astrologovi Carrollu Righterovi. „S tím, jak se její Měsíc dostane do desátého domu, filmová kariéra Nancy Davisové spolehlivě pokročí,“ psal Righter v jednom z horoskopů. A s astrology Ronald Reagan nepřestal, ani když přesedlal na politickou kariéru.
Naopak, v týmu jeho rádců prý našla místo i věštkyně Jeane Dixonová. Ne vždy mu radila, přiznal se prý sám, k jeho radosti. „Nevidím vás jako prezidenta,“ prozradila mu prý jednou na otázku, zda má kandidovat na šéfa Bílého domu, „vidím vás tady u psacího stolu v Kalifornii.“ Nebyl to ale zase tak zlá rada, Reagan za onen stůl opravdu usedl. Máme se po úspěšném proroctví divit tomu, že se radami astrologů údajně řídil dál? A aby se při jeho nástupu do funkce dosáhlo příznivějších astrologických souřadnic, odložil inauguraci o devět minut?
Prvnímu setkání Nancy Reaganové s Joan Quigleyovou však předcházelo ještě něco. Třicátého března roku 1981 byl Reagan postřelen vyšinutým Johnem Hinckleyem. Nancy poté pronásledovaly obsedantní obavy: na kterémkoli prezidentově veřejném vystoupení může kdokoli zaútočit znovu. „Chtěla jsem udělat úplně vše, abych manžela ochránila,“ vysvětlila později.
Nakonec udělala to, že zazvonila na dveře Joan Quigleyové.
Dobré a špatné dny, Ryby a Vodnář
Nebylo to poprvé, co se viděly. I Quigleyová radila Reaganovi ohledně prezidentské kampaně. Před tou v roce 1976 jej varovala (ano, skončila neúspěchem), o čtyři toky později prorokovala vítězství (ne, nepletla se). Dojem udělala na Nancy Reaganovou i nyní. Prohlásila, že podle horoskopu byly dny kolem 30. března pro prezidenta extrémně nebezpečné a že by bývala prezidenta mohla varovat.
Od té doby byla až do roku 1988 na výplatní pásce Bílého domu se mzdou tři tisíce dolarů měsíčně. S prezidentem se prý setkala jen jednou, své doporučení sdělovala Reaganově manželce. „Co na to Joan?“ však prý byla tradiční otázka pana prezidenta. Přítelkyně, jak jí prezidentský pár říkal, měla mít soukromou telefonní linku do Bílého domu i Camp Davidu a Nancy Reaganová s ní konzultovala budoucnost jednou za dva tři dny.
Co na to paní prezidentováNancy Reaganová nepopírala, že astroložčiných služeb využívala, její vliv však umenšovala. Prezident prý s odkazem na Quigleyovou manželce sdělil, že pokud se bude cítit lépe, ať se na astroložku obrací, ať je ale opatrná. „Kdyby to vyšlo najevo, mohlo by to vypadat trochu zvláštně,“ prohlásil prorocky. |
Na co všechno měla vliv, barvitě popisuje kniha někdejšího Reaganova ministra financí a personálního šéfa Bílého domu Donalda Regana. Doufejme, že přinejmenším přehání. Astroložka podle něj skrze Nancy Reaganovou určovala data a časy prezidentových vrcholných mezinárodních schůzek. Například ta mezi Reaganem a Gorbačovem ve Washingtonu v roce 1987 byla astroložkou stanovena na druhou hodinu odpolední 8. prosince. Vlivná žena rozhodovala o načasování projevů i debat, vybrala však též termín pro Reaganovu operaci nádoru. Bez souhlasu astroložky prý podle Regana nikdy nevzlétl prezidentský speciál.
„Doslova každý krok a rozhodnutí, které Reagan udělal během mé funkce personálního šéfa Bílého domu, bylo dopředu ošetřeno ženou ze San Franciska, která kreslila horoskopy, aby zajistila, že hvězdy budou věcem nakloněny,“ napsal Regan. Tehdy ještě Quigleyovou neznal jménem, s důkazy o jejím vlivu se prý však setkával na každém kroku. Musel údajně vést kalendář s barevnými kódy, které znamenaly „dobrý den“, „špatný den“ a „ošemetný den“ a nejméně jednou mu odevzdala seznam termínů doplněných pokyny pro pana prezidenta „zůstaň doma“, „dávej pozor“ či „nechoď na veřejnost“.
S prezidentováním se to příliš nerýmovalo a úředníka Regana to trápilo. Doporučení Přítelkyně v jistých dobách paralyzovalo práci Bílého domu, rušily se kvůli ní pracovní cesty, zahraniční návštěvy a práce mimo kancelář. Vztahy mezi Amerikou a Ruskem dostávaly stále častěji podobu spojení mezi Vodnářem (Reagan) a Rybami (Gorbačov). A vliv Nancy na prezidenta byl větší, než by se bývalo slušelo.
Je to největší tajemství Bílého domu, hlaholil ve své knize Regan (který, dodejme v zájmu férovosti, se se svým šéfem nerozešel v dobrém). Nebyla to tak docela pravda. Reaganovo zaujetí pro astrologii bylo veřejným tajemstvím. „Věděla jsem, že chodí za astrology, ještě než byl zvolen,“ potvrdila bývalá reportérka Washington Post. A sami astrologové si byli úplně jistí. Už na konci jeho prvního prezidentského období kroutili astrologové podle magazínu People hlavami nad časovými termíny bombardování Libye, ohlášení kandidatury do dalšího období a mnoha dalšími Reaganovými kroky: Někdo mu musí dělat horoskopy. „Jo, někdo mu musí radit,“ držela prý tajemství za zuby Joan Quigleyová.
Poté, co vyšla Reganovu knížka, ale promluvila.
Já a (až pak) pan prezident
A neupejpala se. „Nikdy od dnů římských vládců a nikdy v historii Spojených států nehrál žádný astrolog tak významnou roli v národních záležitostech státu,“ napsala se vší skromností ve své autobiografii nazvané Co na to Joan?. To ona prý určila časy Reaganových debat s jeho rivalem Nickem Carterem a dvou debat s Walterem Mondalem, to ona mluvila do všech cest do ciziny, stejně jako do kratších návštěv a jednodenních exkurzí i do briefingů a summitů „kromě těch v Moskvě“.
Přiznala, že prezidenta osobně potkala jen jednou, jeho horoskop však znala odshora dolů. A uhranul jí. Ronald Reagan měl prý podle něj téměř magickou vnitřní vůli. Jindy prohlásila, že to byl nejvýtečnější horoskop, s nímž se vůbec kdy setkala.
Také hájila svou profesi. „Nesnáším onu cirkusáckou atmosféru, nejsem jeden z těch klaunů,“ uvedla s odkazem na astrologickou šarlatánskou šmíru. Ona je odbornice, „vědecká“ astroložka, nevěští z křišťálových koulí. A abychom paralelu s filmem Jáchyme, hoď ho do stroje z titulku dovedli do finále, dodejme, že poté, co přestala řídit chod Ameriky, se věnovala vývoji počítačových programů na generování individuálních astrologických horoskopů za nízkou cenu: horoskop do každé rodiny.
Všichni v Americe ale její víru ve hvězdy, s níž byl zřejmě opravdu zajedno jeden z prezidentských párů země, nesdíleli. Když sám Reagan v roce 1980 přiznal, že si nechal od astroložky radit ohledně své kandidatury, napsaly mu osobnosti z Federace amerických vědců, včetně pěti laureátů Nobelovy ceny dopis. Byli rozhořčeni. „Podle našeho názoru nelze žádné osobě, jejíž rozhodnutí jsou založena, byť jen částečně, na tak očividných fantazmatech, věřit, že bude schopna dělat rozhodnutí, a dokonce rozhodnutí v otázkách života a smrti, které se žádají po americkém prezidentovi,“ stálo v dopisu.
Joan Quigleyová ale věděla své.“Reagan byl jediným prezidentem narozeným ve znamení Vodnáře, který v úřadu nezemřel,“ říkávala. A bylo zřejmé, že za to podle ní vděčil jejímu čtení hvězdných pochodů.
