Výzkum zkoumal podle serveru msnbc.com tisícovku mužů středního věku a jejich vztah k zdravotní péči. Aby odhalil, jak silné vazby mají respondenti k tradičnímu mužskému chápání světa, přiřazovali nejprve komentáře od "velmi nesouhlasím" po "silně souhlasím" k výrokům typu "Když muž a žena řeší nákup zásadních věcí do bytu, poslední slovo má mít muž" či "Nemám rád, když muž dělá něco, co se považuje za projev ženství".
Muži, kteří dali najevo machismus, přitom podle šetření zanedbávali daleko více preventivní návštěvy u doktora, jako je vyšetření prostaty či obecná zdravotní prohlídka.
Hluboce zakořeněný mužský přístup k životu vede k horšímu zdravotnímu stavu, shrnuje proto závěry studie jedna z jejích autorek Kirsten Springerová.
Zjištění Rutgers University v New Jersey by tak mohla vysvětlit, proč se muži dožívají v průměru nižšího věku než ženy. Zatímco například v Česku je střední délka života mužů podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku 2008 necelých 74 let, ženy žijí o celých šest let déle.
Springerová a její kolegyně socioložka Dawne Mouzonová však nezkoumaly jen vztah mužů k maskulinním hodnotám, ale i jejich sociálněekonomickou situaci.
A zatímco předchozí výzkumy spojovaly důslednější péči o zdraví s vyšším ekonomickým a sociálním statusem mužů, jejich výzkum upozorňuje, že u machistů taková přímá úměra neplatí.
S tím, jak mají muži se silnými maskulinními hodnotami lepší pracovní postavení, klesá totiž pravděpodobnost, že se o preventivní zdravotní péči starají. V pozici pacientů se totiž mohou cítit oslabení a podřízení, proto se lékařům vyhýbají, vysvětluje Springerová.
Mají navíc za to, že jim případné zdravotní potíže pomůže vyřešit jejich dobré finanční zázemí.
