Už byste ani nespočítali, kolikrát za život se vám to stalo. Od situací, kdy jen letmo sáhnete na něco horkého, přes vážnější nehody, jako je třeba polití se vařícím čajem, až po pracovní úrazy, které jsou spojeny se skutečně vážnými popáleninami. Popáleniny nejlehčího charakteru jsou tak banální záležitostí, že jim věnujete pozornost jen pár minut a přitom vás vůbec nenapadne, co všechno se při nich ve vašem těle děje a jaké chemické procesy i obranné mechanismy spouští popálená kůže.
Čtyři stupně popálenin
Většina lidí tuší, že kůže se skládá ze tří základních vrstev. Epidermis neboli pokožka je tou nejsvrchnější, plní především krycí funkci. Její buňky připomínají dlaždice a chrání tělo před ztrátou tekutin, ale například i před vstupem nežádoucích mikroorganismů zvenčí. Buňky v horních vrstvách pokožky neustále umírají a odlupují se, takže se pokožka stále obměňuje.
Chcete vědět víc?Příznaky popálenin a další informace najdete na webu Vitalion.cz. |
Druhou vrstvu kůže představuje dermis neboli škára. Ta je tvořena především vazivem, ale obsahuje i velké množství cévních a nervových zakončení. Mezi její funkce patří regulace tepla, ale má důležitou roli i při imunitních reakcích těla, protože obsahuje i imunitní buňky. Nejspodnější vrstvou je podkožní vazivo, které představuje izolační vrstvu. Ta chrání naše tělo před teplotními výkyvy i mechanickým poškozením a mimo jiné jsou v ní uloženy i tukové buňky.
Popáleniny se, stejně jako většina dalších zranění, liší nejen rozsahem, ale i intenzitou a označují se jako popáleniny prvního až čtvrtého stupně. Popáleniny prvního stupně poznáte podle zarudlé kůže, nicméně bez výskytu puchýřů. Právě puchýře jsou typické pro druhý stupeň popáleniny, u dalšího stupně popálenin je potom kůže poškozená v plné tloušťce, na pohled vypadá jako vosková a má bělavý či našedlý odstín. Nejzávažnější, čtvrtý stupeň popálenin je charakteristickým zuhelnatěním tkáně.
Puchýře i šok
Pokud máte to štěstí a sáhnete si „jen“ na rozpálenou žehličku, v první řadě to zaznamenají nervová zakončení, která se nacházejí ve škáře. Zaregistrují bolestivý podnět, což vás přiměje ucuknout. Následuje okamžité zvýšení přítoku krve do postiženého místa, které je příčinou typického zarudnutí spálené kůže. Objevit se může i otok způsobený průsakem tekutiny z poškozených buněk. Popáleniny prvního stupně však nejsou nic dramatického, dochází při nich pouze k poškození svrchní vrstvy kůže. Za několik dnů se poškozené buňky bez problémů regenerují a po spálení nezůstanou žádné trvalé následky.
Jak si můžete pomoci sami
|
Horší situace nastává, když je popálení natolik intenzivní, že poškodí nejen epidermis, ale i dermis, tedy vrstvu, která se nachází pod ní. V tomto případě je podráždění (či přímo poškození) nervových zakončení mnohem intenzivnější a vjem bolesti je proto také větší než v případě popálenin prvního stupně. Vrchní vrstva kůže se oddělí od spodní (respektive prostřední ze tří) a prostor mezi nimi vyplní tekutina prosakující z poškozených buněk. Vznikne typický puchýř. Léčba popálenin druhého stupně trvá mnohem déle než v předchozím případě, ale po jejich vyléčení většinou nezůstávají žádné trvalé následky.
Zcela jinak je tomu však při popáleninách třetího stupně. Ty jsou pocitově paradoxně méně bolestivé než popáleniny druhého stupně, protože poškození je tak drastické, že jsou zničeny i receptory bolesti. Popálenina zasahuje všechny tři vrstvy kůže a ta zcela ztrácí svou ochrannou funkci. Právě proto je tento typ popálenin nejnáchylnější na komplikace v podobě infekcí. Velmi časté je také upadnutí do šoku, protože z poškozených kapilár prosakuje velké množství tekutiny, a pokud je rozsah popálení značný, tělo se kromě razantního poškození tkání musí vyrovnávat i s drastickým poklesem tekutin.
Popáleným často nebezpečně klesá tělesná teplota, protože poškozená kůže už nedokáže regulovat teplotní výkyvy. Krevní oběh selhává a spolu s únikem velkého množství tělesných tekutin dochází i k poklesu hladiny solí, což znemožňuje například udržení homeostázy krve. Pokud není postiženému včas poskytnuta adekvátní pomoc, umírá na selhání vnitřních orgánů (nejčastěji srdce nebo ledvin). Po vyhojení popálenin třetího stupně zůstávají na postiženém místě jizvy.
