Znáte to. Přijdete domů, kde s vámi nemluví ani rádio, zeptáte se, jestli se něco stalo, a dozvíte se, že nic. S tímhle konstatováním se spokojíte, naložíte si večeři a usadíte se před televizí. Mrazivé ticho ještě chvíli pokračuje, a pokud spokojeně přežvykujete dál, začnou vzduchem létat narážky na smysl vašeho vztahu, na vzájemný respekt, toleranci, lásku, porozumění a tak dále. Už je zcela jasné, že se něco stalo, jen ještě nevíte co.
Po další půl hodině, kdy ve vás neustále narůstá vztek, se dozvíte, čím jste se provinil. V duchu zajásáte, že se přelíčení konečně blíží ke konci, a pokud možno kajícně se omluvíte. Jenže teď už není na pořadu dne vaše provinění, ale tón, jímž se svou milou mluvíte, nepochopení, které prýští z každého vašeho póru, neschopnost naslouchat, neschopnost pochopit, jak je vaše partnerka nešťastná, ignorace jejích narážek a další milion věcí. Navrch vám vyčte všechny vaše hříchy za posledních deset měsíců. A to bez ohledu na to, zda mají s předmětem vašeho sporu nějakou souvislost.
Ty mi vůbec nerozumíš!
Muži při hádce uvádějí fakta, používají krátké věty a nezabředávají do detailů. Oproti tomu ženy mluví mnohem květnatěji, uvádí řadu podrobností a jejich věty jsou delší. Muži, na rozdíl od žen, potřebují dosáhnout nějakého shrnutí hádky a chtějí se dobrat jasně formulovaných závěrů. Vaší drahé polovičce bude stačit, pokud získá pocit, že jste jí porozuměli a pochopili ji.
To však může být značný problém. Studie, jejíž výsledky byly publikovány vloni v magazínu NeuroReport, zjistila, že ženy ve stresu dokáží rozkódovat emoce a pocity svého komunikačního partnera mnohem lépe než muži. To také vysvětluje, proč si ženy neustále stěžují na to, že od svých partnerů dostávají nedostatečnou emocionální podporu. Muži zkrátka nedokáží ve stresu "číst" z výrazu tváře, gest a dalších neverbálních signálů.
Dalším velkým problémem jsou narážky, které ženy dělají. Místo toho, aby vám na rovinu řekla, že budete mít týden tichou domácnost, protože jste neúměrně dlouho zírali do výstřihu číšnice, která vás obsluhovala při romantické večeři, bude se tvářit ublíženě a dělat narážky na smysl vašeho vztahu. Buďto si nevšimnete, že se vůbec něco děje, nebo nepochopíte, v čem je problém. Obojí je špatně a později vám bude vyčteno, že myslíte jen na sebe a nedokážete se vcítit do její duše.
Hlavně nemluvit a neřešit!
Ženy potřebují problém dokonale rozpitvat a probrat ze všech stran, zatímco muži se uchylují k pokerové tváři a neprostupnému mlčení. Podle výzkumu publikovaného v magazínu Psychosomatic Medicine mají muži mnohem více než ženy tendenci při partnerských hádkách potlačovat své pocity a nedávat najevo své emoce. Autoři výzkumu tvrdí, že ženy jsou často v roli jakýchsi manažerek vztahu. Právě ony nastiňují problémy a navrhují změny, které by se podle nich měly ve vztahu stát. Proto je také tak vytáčí, když místo důkladného analyzování potenciálního problému jen něco zabručíte a ani neodtrhnete oči od fotbalového přenosu.
John Gray, autor legendární knihy Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, vysvětluje, že muži, aby se vyhnuli konfrontaci, zalezou do svých jeskyní a odmítají je opustit. Je to jakási obdoba studené války. Muži odmítají mluvit a nechtějí nic řešit, raději se uchylují k pasivně agresivnímu chování, které je uchrání od otevřeného střetu s jejich partnerkou, z něhož mají skutečnou hrůzu. Pokud už k hádce dojde, naprostá většina párů do pěti minut opustí prvotní téma a začne se hádat kvůli způsobu, jakým se spolu hádají.
Podle Graye jsou ženy přebornice v kladení řečnických otázek, na které neočekávají odpověď, a příliš neovládají umění jít přímo k podstatě problému. Projevují se manipulativněji a častěji se snaží probudit u svého partnera pocit viny. Muži zase naopak mistrně kličkují, a pokud jsou zahnáni do kouta, uchylují se rychle k agresivnímu jednání a rychleji je ovládne vztek.
Muži mluví třikrát méně
Toto chování také do značné míry souvisí se skutečností, že muži mají zkrátka mnohem menší potřebu mluvení. Vědci v roce 2006 spočetli, že ženy mluví téměř třikrát více než muži.
Zatímco průměrný muž řekne za den sedm tisíc slov, žena své okolí za stejně dlouho dobu zahrne dvaceti tisíci slovy. Autoři výzkumu, jehož výsledky citoval deník Daily Mail, navíc zjistili, že ženy mluví rychleji než muži, kteří se tímto přívalem slov mohou cítit ohroženi a tlačeni do kouta. Zatímco délka průměrného očního kontaktu ženy je při hádce dvanáct sekund, vy na ni pohlédnete jen tři sekundy. To ji samozřejmě vytočí do červených čísel, protože bude mít pocit, že ji neberete dostatečně vážně.
A mimochodem, za to, že nejsou nejlepšími posluchači pod sluncem, muži podle vědců nemohou. Vysoká hladina testosteronu totiž údajně zmenšuje oblast mozku zodpovědnou za zúčastněné naslouchání a empatii. Zapamatujte si to a použijte jako argument, až vám zase bude partnerka vyčítat, že se do ní nedokážete vcítit a vůbec ji neposloucháte.
