Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krize středního věku trápí i opice, tvrdí vědci. Funguje jako alarm

aktualizováno 
Zklamání z nenaplněných profesních ambicí či tíseň kvůli nedosaženým materiálním cílům, právě tak vysvětlují odborníci krizi středního věku. Teď ale přibylo pochyb. Vědci totiž zjistili, že pokles pocitu štěstí trápí uprostřed života i opice, a ty si s kariérou a plány hlavu moc nelámou.

Kariéra a hmotné ambice je netrápí, přesto však prý krize středního věku skolí i opice. | foto: Profimedia.cz

Profesor Andrew Oswald z Univesity of Warwick v listu The Telegraph přiznává, že krize středního věku je pro vědu stále velkou záhadou. Podle jedné interpretace za ni mohou odrůstající děti, jenže jiní odborníci namítají, že jí trpí i bezdětní. Z téhož důvodu se za její příčinu nedá považovat menopauza, protože dopadá na obě pohlaví. Socioekonomické teorie poté tvrdí, že krize středního věku odráží nenaplněné a nereálné aspirace, od finančních přes sexuální až po kariérní. Proto přichází v době, kdy si uvědomíme, že se nám na ně krátí čas, a odeznívá s tím, jak se s realitou smiřujeme.

Teď však vědci musejí vysvětlit, proč touto krizí tedy trpí i velké opice jako šimpanzi a orangutani. Těm přece, poznamenává list, povědomí o vlastní smrtelnosti schází a i kdyby ne, těžko si budou vědomy, kolik života jim ještě zbývá.

"Došli jsme k tomu, že krize středního věku nenastává kvůli hypotékám, rozvodům, mobilním telefonům či jiným záležitostem moderního života," říká Andrew Oswald, "krizi středního věku totiž dávaly najevo i opice, a těch se žádná z těchto věcí netýká."

Oswald se opírá o aktuální studii, do níž bylo zahrnuto na 508 šimpanzů a orangutanů chovaných v zoologických zahradách po celém světě. Jejich chovatelé v Japonsku, Singapuru, Kanadě, Spojených státech i Austrálii si vedli detailní záznamy o jejich chování a zejména jejich náladách. Dotazníky zahrnovaly otázky, jak nadšeně jejich svěřenci a svěřenkyně plní úkoly a jak reagují na různé sociální situace.

Když výzkumníci dotazníky analyzovali, zjistili, že když opice dospěly do středního věku, začala se z jejich života, soudě z jejich reakcí a nálad, vytrácet duševní pohoda. Vrátila se opět s pozdějším věkem. Zatímco u lidí se však dotyčná krize dostavuje po čtyřicítce, na opice padla dříve, protože ty se obvykle v zajetí dožívají jen něco přes padesát let. Zkoumaní šimpanzi jí proto padli za oběť mezi 27,2 a 28,3 roku, orangutani v průměru ve 35,4 roku.

"Důkazy vypovídají o tom, že pocit životní spokojenosti je u šimpanzů a orangutanů nejnižší zhruba v době, která odpovídá polovině života u lidí," říká Alex Weiss z edinburghské univerzity.

Jedním se však velké opice od lidí přece jen liší. Zatímco muži řeší krizi středního věku nákupem nadupané motorky či sportovního vozu, Weiss podotýká, že opice se k nebezpečnému a často katastrofálnímu životnímu stylu neuchylují.

Biologický alarm

Navíc Weiss nabízí i možné vysvětlení. V době, kdy krize přichází, jsou totiž lidé, a možná, že též opice, na vrcholu svých sil. Lidé mají největší šanci dojít společenského, ekonomického či intelektuálního úspěchu, opice zase dosáhnout úspěšné reprodukce a žít s dostatečně velkou rodinnou skupinou.

Krize přitom může fungovat jako motivační mechanismus, který jedněm i druhým radí: Neprošvihni šanci, nepromarni energii a zdroje, které pořád máš! "Tohle životní období může být tím správným časem pro zlepšení vaší situace," vysvětluje Weiss, dodává však: "Zatím to je však jen hypotéza."

Skutečnost, že dotyčná krize nemá sociální spouštěč a znají ji lidé i opice, by mohla však naznačovat, že to je fenomén, který sahá hluboko do naší vývojové minulosti. Do doby, kdy se naši předchůdci z opic vydělili. Nakonec, šimpanzi sdílejí 85 procent DNA homo sapiens a někteří vědci tvrdí, že by spolu s bonobo měli být zařazeni do škatulky hominidů. "Máme tak mnoho podobného, nejen co se týče chování, ale i geneticky, že bychom obecně čekali, že lidé a opice mají psychiku, která se víc podobá, než liší," říká Weiss.

Bonobo a gorily žádnou krizi neznají

Přesto má však Weissova hypotéza potíže: jiné velké opice, šimpanzi bonobo a gorily ji neznají. Podle Amose Courageho, ředitele Aspinall Foundation, který pracuje řadu dlouhých let s gorilami, jeho svěřenci žádný propad nálady a následné zlepšení uprostřed života nevykazují. "Pokud něco, jsou, jak stárnou, ještě mrzutější," konstatuje.

A krize středního věku nesedí podle něj ani na bonobo, kteří jsou pro změnu spokojení od narození až do smrti: "Pořád mají sex a zdají se být úplně šťastni v každém věku."

List však dodává, že je třeba zůstat při zemi. Všichni psychologové se totiž neshodnou ani na tom, že je krize středního věku reálným fenoménem u lidí, o opicích nemluvě. A potom, neměli bychom zapomínat, že opice prostě neumějí o svých náladách promluvit.

Je vám po čtyřicítce a krize středního věku vás...

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 14. prosince 2012. Anketa je uzavřena.

potkala 459
nepotkala 160
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.