Autoři první práce vycházejí z psychologické teorie sexuálních scénářů. To, co vidíme, se podle ní ve zkratce stává tím, co očekáváme v realitě a podle čeho formujeme vlastní reakce. „Čím častěji uživatel sleduje nějaký mediální scénář, tím hlouběji se ukládají kódy onoho chování do jeho pohledu a tím pravděpodobněji jich bude v životě využívat,“ vysvětluje Chyng Sunová, jedna z autorek studie nazvané Pornografie a mužský sexuální scénář. Naše jednání a reakce jsou naučené nebo alespoň předznamenané, ať jde o to, jak požádáme o rande, nebo o to, jak zareagujeme na řidiče, který vjel do přechodu pro chodce na červenou. Problém ale je, že v případě sexu nemáme dost scénářů, z nichž bychom se mohli učit – kromě pornografie.
„Pornografie se skutečně stala nejvýraznější, nejvýznamnější sexuální výchovou, zejména pro mladé lidi,“ shrnuje Sunová. Porno je podle jejího týmu hlavním zdrojem sexuální výchovy: co vidí mladí na porno-serverech, očekávají, že najdou v ložnici. A toho se tam snaží dosáhnout.
A poté nastává problém. „Mezi tím, co chtějí dělat, a tím, co dělat mohou, je propast,“ dodává Sunová. Následkem je malá spokojenost mužů se sexuálním životem, a to nejen kvůli tomu, jak rozdílně se chovají ženy ve skutečnosti, ale i kvůli své vlastní výkonnosti a postavě.
Spoluautorka studie Ana Bridgesová, profesorka psychologie z University of Arkansas, objasňuje, že jejich tým zkoumal 487 univerzitních studentů. Zjistil, že to, jak často porno sledovali, odpovídalo tomu, jak moc chtěli hrát scény, které viděli, v reálném životě. Čím častěji si pornografie dopřávali, tím častěji chtěli pornografické fantazie zažívat v ložnici.
„Pornografie je někdy odbývána, oslavována či problematizována jako pouhá fantazie,“ cituje server nydailynews.com Bridgesovou, „jenže ona je něčím víc.“ Podle vědkyně studie jejího týmu navíc dosvědčila, že většina pornografie je založena na násilných aktech a degradaci žen a schází v ní emoce a projevy jako líbání, smích, něžnosti a dotyky.
Porno, nebo manželství?
Pornu nevystavuje plusové body ani další aktuální průzkum ze Spojených států. Ten shledal, že se nárůst internetové pornografie nejenže kryje se zřetelným poklesem procenta mladých mužů, kteří jsou ženatí – dokonce k tomuto poklesu může přispívat.
Vědci sáhli po datech rozsáhlého průzkumu společnosti, který si všímal toho, jak v letech 2000 a 2004 využívali internet muži mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Výzkumníci si přitom všímali, jak často se na internetu dívali na porno, ovšem neopomíjeli ani jejich ostatní aktivity, například návštěvy náboženských stránek.
„Položili jsme si otázku, co pomáhá určit, zda jsou lidé ženatí, nebo ne,“ objasňuje Michael Malcolm, profesor z pensylvánské University of West Chester, jeden z autorů výzkumu, a nezastírá, že jedním faktorem, který tým napadl, bylo sledování porna. Aby hypotézu otestovali, Malcolm spolu se svým kolegou Georgem Naufalem zohlednili celou řadu faktorů včetně věku, příjmu, vzdělání, náboženství a zaměstnanosti, ty všechny totiž s manželským statusem souvisely. Poté se u více než 1 500 respondentů podívali na souvislost mezi sledováním pornografie a manželským statusem. Zjistili, že obecně platí, že mezi užíváním internetu a četností manželství platí nepřímá úměra, ale též, že především sledování internetové pornografie je spojeno s uživateli, kteří byli svobodní.
Přirozená reakce zní: není však příčinný vztah opačný, není to tak, že svobodní sledují porno právě proto, že jsou svobodní, a že lidé v manželském svazku nemají důvod konzumovat porno tak často? Vědci si myslí, že to tak není. Jejich argument zní: pokud se budeme na pornografii dívat jako na alternativní prostředek sexuálního uspokojení, potom může konkurovat tomu, aby tuto roli plnilo manželství.
Studii se sice dostalo prestižního pokrytí ve Washington Post, jiné zdroje jsou ale zdrženlivější. „Stroze řečeno, ona práce je hloupá,“ píše například ekonomický korespondent serveru slate.com, „přinejlepším je dobrou ilustrací, proč je dobré být skeptický, i když se ekonomové matematicky snaží, jak mohou, aby ukázali, že souvislost rovná se příčinný vztah.“
Článek zpochybňuje věrohodnost matematického modelu instrumentální proměnné, po němž autoři studie kvůli nedostatku detailních a komplexních dat sáhli, a připomíná, že podle jejich vlastních dat souvisí s nižším výskytem manželství i řada jiných faktorů než sledování porna: čtení finančních serverů, zpravodajství, vzdělávacích, zdravotních a sportovních stránek. Jeden jediný typ stránek souvisí s vyšším výskytem manželství – již zmíněné náboženské servery.
Vysvětlení, proč v Americe ubývá manželství, je ostatně víc – a jsou věrohodnější. Například Andrew J. Cherlin v listu New York Times předkládá názor, podle něhož souvisí míra uzavírání manželství s nerovností bohatství. V historii se podle něj nízká a stabilní míra nerovnosti kryla s vyšším procentem uzavřených manželství, a to mezi všemi společenskými třídami. Podle jeho slov se autoři, kteří tvrdí, že četnost manželství je jen věcí kulturních hodnot, které společnost vyznává, hrubě mýlí. Washington Post poté dokládá, že majetková nerovnost ve Spojených státech roste, fascinující grafikou.
