Na co si tedy dát pozor, chystáte-li se vrhnout vstříc tisícům on-line profilů natahujícím svou ručku potenciálnímu protějšku? Kde by měla zablikat výstražná světla a nadšení by mělo ustoupit pochybám?
Společným jmenovatelem trablů s internetem je fakt, že anonymita povzbuzuje ke lhaní. Samozřejmě, že každý uchazeč o vztah ví, že nasměrují-li vzájemné sympatie komunikaci k reálnému setkání, bude nemilosrdně vyjeveno, že je o pár let starší/mladší či těžší/lehčí, řada z nich však pokušení skutečnost aspoň lehounce poupravit neodolá.
A není jich tak docela málo: podle amerického průzkumu z léta loňského roku si o své váze zalže 64 procent žen a 60 procent mužů, o věku 24 procent mužů a 13 procent žen.
Jak se nechytit do léčky? Prostě se ptát: ti, kteří se se všemi svými internetovými charakteristikami pečlivě neztotožnili, možná vyzradí pravdu neopatrně sami; ti, kteří zalhali proto, aby si jen zvýšili své startovní šance, že je někdo kontaktuje, začnou během komunikace postupně informace o své osobě polehoučku upravovat směrem k realitě.
Vyloučit, že narazíte na podvodníka, nelze nikdy. Můžete však eliminovat riziko, že komunikací s ním ztratíte zbytečně moc času.
Ostřílení matadoři, jimž se internetová fóra a seznamky staly domovem i bojištěm, doporučují dokonce založit si více vlastních profilů a oťukat si potenciální partnerku dotazy, které jí kladete z více stran pod různými nicky.
Třeba tak zjistíte, že dotyčná odpovědi formuluje podle toho, co se zdá, že chcete zrovna slyšet.
Možná je to dobrou cestou, jak odhalit chronickou lhářku, musíte ale doufat, že si naopak vy nevypěstujete schizofrenní internetovou osobnost.
Variací na lháře je i druhé nebezpečí internetových seznamek. Zatímco ještě před několika lety se své foto v profilu odvážili zveřejnit jen ti nejkurážnější, dnes se snímky chlubí celá záplava uchazečů o vztah: studentky s culíky, svalovci v posilovně, ženy v plavkách i bez nich, zcela "free" týpci s půllitry na parties všeho druhu…
Žádný div: na profily s fotografiemi se kliká zkrátka častěji. A riskovat, že vám mezi prsty uteče nadějný protějšek jen proto, že patříte do podřadné kategorie zbabělců bez fotek, přece nechcete.
Někteří však imperativ požadující "vypadat dobře" dovedli až příliš daleko: chlubí-li se někdo podezřele dokonalou "top ten" vizáží, je na místě ostražitost.
Chcete-li se uchránit dlouhých týdnů marné komunikace, která nikam nepovede, protože opak by s sebou pro adresátku oplývající nemístnou kreativitou nesl nemilé odhalení, určitě požádejte o více fotek, z různých let, z různých prostředí. V době digitálních foťáků vysvětlení, že víc-fotek-než-z-téhle-jedné-oslavy nemám, spíš neobstojí.
Vyhne-li se uchazeč o reálné rande falzifikátorům reality, je na dobré cestě, nemístnému optimismu by ale propadat neměl. Na první pohled mu totiž dává internet šance téměř jisté. Pořád zbývají tisíce profilů, za nimiž se může rozběhnout.
Jenže stojí před ním nepřítel největší: Kde je ale napsáno, že to všichni myslí vážně? Troufnout si "po internetu" je tak snadné!
Takže single slečna, která v profilu úpěnlivě volá, jak ráda by konečně našla spřízněnou, chápající duši a píše si s vámi (výlučně během dne, nikdy ne večer či o víkendu) o strastech světa a opuštěnosti, je dost možná spíš holčinou, která si internetovým dopisováním pomáhá ze zjihlého kocovinového pracovního dopoledne po propařené party než lyrickou duší z netu.
Stejně jako s vámi může týdny flirtovat žena, která dopředu ví, že na to prásknout dveřmi a říci adieu nezáživnému vztahu s prachmizerným chlapem bez nápadu bohužel nemá. Ale noční komunikací chce potají aspoň nasát špetku dobrodružství, okořeněnou právě tím, že je tak blizoučko realizace něčeho lepšího ("Takže to znamená, že můžu... jen kdybych chtěla!").
Zkrátka, internetová komunikace může být pro někoho cílem sama o sobě, ne rovnou cestou k reálnému potkání se.
Pokud je někdo na výletu či služební cestě mimo republiku pokaždé, kdy mu navrhujete reálnou seznamovací schůzku v kavárně, či pokud se vám po relativně dostatečné době zdráhá vyzradit číslo mobilu, nemusí být vše tak, jak se zdá.
Na druhou stranu, jistou míru bezpečí a zdrženlivosti byste, s ohledem na úroveň, na níž se váš on-line vztah dostal, dodržovat měli: adresu v prvních mailech vyzradíte asi těžko, dobrý nápad by ale nebyl ani psát z pracovního mailu apod.
Přes všechna úskalí není on-line seznamování se zcela marným projektem. Podle výzkumu Jeffa Gavina z roku 2005 se 94 procent těch, kteří se po jistý čas trvající on-line komunikaci seznámí v reálu, sejde opakovaně.
Vztah on-line seznámených trvá průměrně sedm měsíců, u 18 procent přežije jeden rok. A čím déle vztah přes internet a telefonování trval před reálným rande, tím hlubší má vztah tendenci být.
Z jiného soudku je poté studie amerického Národního výzkumného centra pro sexualitu z června 2007: celá třetina žen, které on-line randění podstupují, má sex už na první schůzce se svým protějškem.
Poznat se na internetu je jistě jiné než seznámit se v baru či parku, ale nemusí být horší.
Ostatně, až budete na své desáté společné dovolené, bude vám zcela jedno, že jste se kdysi seznámili v místnosti "Uděláme si to po netu, a sprostě", kam jste se vy uchýlili díky společnosti skoro vypité lahve vodky, zatímco vaše partnerka se domů k PC tehdy vrátila zcela opilá z večírku, ale spát se jí ještě nechtělo.
