Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Inteligence a síla: kosatka karatisticky znehybní žraloka i utopí velrybu

aktualizováno 
Dokáže spláchnout tuleně ze kry, udusit velrybu, imobilizovat žraloka, dokutálet se na pláž pro lachtana. Těží ze své chytrosti a lovecké techniky s pedagogickým nadáním učí potomky, chlubí se schopností spolupráce. Seznamte se s podivuhodnými loveckými technikami kosatek.

Kosatka nemá k dispozici pouze ohromnou sílu, ale též značnou inteligenci a schopnost spolupráce. | foto: Profimedia.cz

Loví žraloky, delfíny, velké kytovce i mořské savce, jako jsou tuleni. K detekování oběti využívají sonaru a k lovu početní převahy a ohromné hmotnosti, síly i rychlosti. Váží až jedenáct tun a zvládnou plavat rychlostí i 48 kilometrů v hodině. A nejen to, při lovu se mohou spolehnout na výkonný mozek, je druhý největší z mořských savců a disponuje značným počtem závitů. A navrch jsou velmi sociálními zvířaty, která dokáží profitovat ze spolupráce. To vše dělá z kosatek dravých smrtícího zabijáka.

Pro odlišné oběti používají kosatky odlišné strategie, všechny z nich jsou však působivé. V případě tuleňů si musejí poradit s tím, že tito savci často odpočívají v bezpečném azylu uprostřed ledové kry. Ve zdánlivě bezpečném azylu, protože si kosatky osvojily efektivní taktiku, jak tuleně z jeho úkrytu dostat. Vyžaduje kolektivní spolupráci, sehranost a načasování, to vše je však v arzenálu těchto mořských zabijáků přítomno.

Kosatka versus tuleň: nenajdeš úkryt

Fotogalerie

Aby tuleně zbavila jeho útočiště, rozjede se skupina kosatek proti kře, vzedme vlnu, a aby byla ještě mocnější, těsně před krou se kosatky potopí a vlnu umocní mohutných plácnutím ocasů. Mocný náraz vlny jejich oběť překvapí – a spláchne z ledové plochy. Tuleň sjede do vody a hned poté do otevřených čelistí plných ostrých zubů kosatky, která číhá za krou.

Tuto sofistikovanou loveckou techniku vědci zaznamenali poprvé v roce 1979, nejprve měli za to, že byla spontánní, ojedinělou a vlastně náhodnou strategií, posléze však zjistili, že si ji skupiny kosatek dravých žijících u Antarktického poloostrova vědomě předávají. Dokonce organizují „workshopy“, aby si ji osvojila jejich mláďata. Zkušené lovkyně berou mladé kosatky ke kře s sebou a vědci již zdokumentovali i případy, kdy smetení tuleně z kry neskončí jeho konzumací. Kosatky mu přidělí úlohu pokusného králíka, vyhodí ho zpátky na kru, aby celý nácvik dopřáli svým studentům znovu, pro lepší zvládnutí.

Podívejte se na ulovení tuleně (úspěšná akce začíná zhruba ve 2:40):

Spadeno však mají v dotyčné oblasti pouze na jeden druh tuleně, tuleně Weddellova, populace jiných tuleňů, byť podstatně početnější, nechávají bez povšimnutí. Podle vědců proto možná mají dobrý důvod, maso tuleně Weddellova je totiž mnohem tučnější, což je pro kosatky v mrazivých antarktických vodách citelnou výhodou.

Kosatka versus žralok: karate a znehybnění

Žralok bývá považován za predátorského krále oceánů, ve skutečnosti se však on musí sklonit před opravdovým zabijákem, kosatkami. I lov žraloků si však vyžaduje od kosatek vybroušenou taktiku, ostré žraločí zuby jsou pro ně smrtelně nebezpečnou výzvou. Přesto si kosatky troufnou hned na devět druhů žraloků, včetně žraloka bílého, který dorůstá až do délky pěti metrů, čtyřmetrového žraloka světlouna pacifického nebo žraloka mako, který dosahuje délky přes tři metry.

Jedna z metod kosatek, jak zdolat žraloka a minimalizovat nebezpečí jeho čelistí, opět sází na sílu kosatčích ocasů. To s jejich pomocí dokáží vyhodit žraloka nad hladinu, údery ocasy vytvoří vír, který oběť vymrští nahoru. Následnému kroku říkají vědci dramaticky „karatistický sek“ a označení je to přiléhavé, kosatka totiž zvedne ocas do vzduchu a zasadí žralokovi prudkou ránu do hlavy.

Ještě pozoruhodnější je však velké finále souboje. Hned poté totiž kosatka oběť rychle převrátí hlavou dolů – a tím ji uvede do stavu svalové křeče. Rozumí kosatka tak dokonale žraločím biologickým mechanismům? To jistě ne, ale je dost inteligentní na to, aby dokázala prohlédnout následky jistých pohybů.

„Abyste řídil auto, nemusíte rozumět tomu, jak funguje. Stačí, chápete-li individuální jednání, které auto dokáže rozjet. A podobně se zdá, že se kosatky, které toto dokáží, jednoduše naučily, že pokud žraloka otočí hlavou dolů, nebrání se. Využily toho ve svůj prospěch, “ připodobňuje know-how kosatky odbornice Ingrid Visserová. V kolmé pozici se žralok stává bezmocnou kořistí – hody mohou začít. I tuto techniku je však třeba předávat novým generacím. Kosatky si ji vybrušují celé roky, jak pozorováním dospělých členů skupiny, tak vlastním tréninkem.

Mezi další žraločí strategie patří například obestoupení osamocené oběti a následné umlácení ocasy. Jindy kosatka žraloka nečekaně podplave a chňapne ho za břicho. Posledním krokem vždy bývá jeho znehybnění.

Kosatka versus velryba: utopit

Kosatky jsou predátoři bez unáhleného respektu, nezastaví se ani před většími obyvateli oceánů, dokonce ani před keporkaky, vorvani či plejtváky obrovskými. Často si vyhlédnou oslabený kus či mládě a zaútočí na něj údery, kousáním, přetlačováním. Především se snaží s využitím početní převahy zabránit, aby se dostaly nozdry oběti nad hladinu. Celý souboj trvá často dlouhé hodiny, jsou-li kosatky úspěšné, končí utopením vyčerpaného obřího protivníka. Lovkyně si poté z těla dopřejí nutričně nejhodnotnější části jako například jazyk, zbytek nechají mrchožroutům.

Keporkakové však nejsou snadnými terči, jejich chování je podobně pozoruhodné jako útočné strategie kosatek. Keporkakové mají totiž vysoce vyvinuté sociální emoce, včetně schopnosti vcítění se. Nejenže promyšleným způsobem chrání před kosatkami vlastní mláďata, šokovali vědce i několika případy, kdy před kosatkami bránili jiné napadené, například tuleně. Odborníci zaznamenali dokonce případ, kdy si keporkak vysadil na hruď loveného tuleně a následně jej dokonce před kosatkami ukryl mezi ploutvemi, aby ho nakonec odtransportoval na ledovou kru. V jiném případu se keporkakové pokusili mlácením ocasy, troubením a pohyby hlavami zabránit útoku kosatek na velrybí mládě.

Kosatka versus lachtan: na pláž!

Kosatky si dokážou na kořist vyšlápnout dokonce i na souši. Vydávají se tam například za lachtany a vyhnout se riziku, že se jim nezdaří vrátit se do vody, vyžaduje opět praxi a šikovnost.

„Přede mnou se neschováš“. Za lachtany se kosatka vydá i na pláž.

„Přede mnou se neschováš“. Za lachtany se kosatka vydá i na pláž.

Podle odborníků se kosatky na pláž za lachtany nevydávají jen kvůli potravě, ale též za zábavou - nahánět je prostě baví a užívají si, že pohyb po souši zvládnou.

Podle odborníků se kosatky na pláž za lachtany nevydávají jen kvůli potravě, ale též za zábavou - nahánět je prostě baví a užívají si, že pohyb po souši zvládnou.

Z vody se za šokovanými lachtany vydají přískoky svého monstrózního těla a podobně se po ulovení oběti dopraví zpět do oceánu. Jsou jedinými velrybami, které se vědomě vypravují na pláž.

Kosatka versus malá sousta: „spoutat“ a sklidit

Malé ryby by se kosatkám optikou „poměr cena – výkon“ rozhodně nevyplatilo lovit jednotlivě, proto si musely osvojit techniku hromadného odlovu. A ta je dalším dokladem sofistikovaných zabijáckých technologií predátora.

Vyžaduje totiž citlivou spolupráci celé skupiny, kosatky se přiblíží k hejnu ryb, například sleďů, a koordinovaně kolem něj vypouštějí bubliny – a tím rybičky spoutají do stále těsnější koulovité formace, kterou udržují též plácáním ploutví. Lovecká technika dostala název „kolotočové krmení“, protože formace doprovázená vířením připomíná kolotoč.

Zatímco jedna část kosatek se stará o udržováním rybiček pohromadě, další je děsí zvukovým povykem, který oběti vyhání k hladině. Když jsou lovené ubožačky připraveny, vyšlou kosatky doprostřed koule plné ryb úder ocasy a omráčené rybky poté jen lapají mezi obří čelisti.

Autoři:






Nejčtenější

Jedním z kvinteta protagonistů odborů je Cain Velasquez.
Bojovníci MMA založili odbory. Chtějí zdravotní benefity i vyšší platy

Rvou se v kleci, teď se však míní prát i za své zájmy jako pracující. Za jistější pracovní místa, za proplácení nemocenské. Skupina bojovníků MMA založila...  celý článek

I muži bývají oběťmi sexuálního násilí. A pachatelkami bývají často ženy.
Ženy jsou sexuálními predátorkami častěji, než si myslíme, tvrdí studie

I ženy se dopouštějí sexuálního násilí, dokonce ve větší míře, než si donedávna odborníci mysleli, tvrdí vědecké studie. Za podhodnocování role žen jako...  celý článek

Fotografie italsko-britského umělce Feliceho Beata nás unášejí do Japonska...
OBRAZEM: Starý svět gejš a sumistů dýchá vznešeností, důstojností

Fotografie italsko-britského umělce Feliceho Beata nás unášejí do Japonska druhé poloviny devatenáctého století. Zachycuje na nich válečníky ve zbroji,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.