Útok Marťanů
To, co mělo být původně nevinným pokusem o nové pojetí literárního díla, se v roce 1938 zvrhlo v masovou paniku. Rozhlas tehdy odvysílal hru Herberta George Wellse Válka světů v podobě reportáže. Do běžného rozhlasového vysílání byly začleněny (přirozeně fiktivní) zprávy o erupcích na Marsu, následovaly informace o dopadu několika obrovských meteoritů na Zemi, z nichž údajně vystupují podivné bytosti ničící všechno ve svém dosahu.
Takhle se ve studiu dělaly zvukové efekty invaze Marťanů.
Kde teda jsou? Dělníci z Groverova mlýna v New Jersey, kde měla marťanská invaze začít, debatují, jak všemu rozumět.
Frekvence zpráv s katastrofálním obsahem stoupala a končila výzvou k evakuaci New Yorku. Ačkoli bylo na počátku hry několikrát po sobě oznámeno, že se jedná pouze o dramatizaci literárního díla, v zemi vypukla obrovská panika. Poslechovost rozhlasu stoupla šestkrát a přibližně třetina lidí uvěřila, že jde o skutečnou reportáž. Lidé se proto utíkali schovávat do metra, hromadně opouštěli město a snažili se zachránit před fiktivními útočníky. Tisíce lidí volaly do rádia a na policii a snažily se získat další informace, další se snažili vyrobit si improvizované plynové masky. Podle některých zdrojů byl dokonce zaznamenán zvýšený počet potratů a předčasných porodů.
Špagetový strom
Mnohem nevinnější byla mystifikace, kterou roku 1957 odvysílala stanice BBC. V krátké tříminutové reportáži informovala o rodině z jižního Švýcarska, která pěstuje stromy, na nichž rostou špagety. V padesátých letech nebylo toto oblíbené jídlo ještě tolik rozšířenou potravinou a tisíce Britů proto netušily, z čeho se špagety vyrábějí, a reportáži o špagetovnících ochotně uvěřily.
Pilní švýcarští pěstitelé při sklizni špaget. Tak to aspoň viděla stanice BBC.
A takhle si BBC představovala špagetovník.
Navíc byla reportáž doprovázena sugestivními záběry pilných farmářů očesávajících keře bohatě ověšené špagetami. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a okamžitě se ozvaly stovky nadšených zahrádkářů, kteří pátrali po tom, kde by bylo možné sazenici špagetovníku získat a zda jsou v Británii vhodné podmínky pro jejich pěstování.
Bíle natření psi
Máte doma psa, jehož srst je hnědá nebo černá? Potom buďte rádi, že nebydlíte v Dánsku v roce 1965. Tehdy totiž kodaňské noviny Politiken uveřejnily zprávu o tom, že dánský parlament odhlasoval převratný zákon. Podle něj musejí být všichni psi tmavé barvy přemalováni na bílo. Politici prý tímto krokem chtějí zamezit zvyšujícímu se počtu dopravních nehod, v nichž hrají hlavní roli právě tmaví psi, kteří nejsou ve tmě dobře vidět. Netřeba zdůrazňovat, jakou reakci toto prohlášení vzbudilo mezi majiteli psů, kteří se jali zuřivě bránit čest svých psích miláčků.
Digitální Big Ben
Stanice BBC zabodovala i v roce 1980, kdy pro změnu informovala o tom, že v zájmu modernizace bude z Big Benu odstraněn klasický hodinový ciferník, který je prý beznadějně zastaralý, a nahradí ho displej digitálních hodin. Větší ránu konzervativním Britům stanice uštědřit nemohla. Do redakce začaly okamžitě volat stovky lidí, protestujících proti takovému záměru. Dokonce se zorganizovaly i podpisové akce za zachování původní podoby národního symbolu.
Tučňáci v amazonském pralese
Relativně čerstvou mystifikaci, která se už však stačila stát legendou, vypustila do světa v roce 2008 opět stanice BBC. I když vám to možná bude připadat neuvěřitelné, tisíce lidí naprosto nadchl dokument, který stanice odvysílala v rámci seriálu Miracles of Evolution. Popisoval nový druh tučňáků, který dokumentaristé údajně objevili na ostrově Krále Jiřího.
Zatímco ostatní tučňáci se před zimou chrání tím, že se navzájem zahřívají ve velké skupině, tento nový druh zkrátka zamává křídly a odletí před zimou do deštných pralesů Jižní Ameriky. Dokument byl doplněn mimořádně roztomilými záběry tučňáků plachtících vzduchem za sluncem. Diváky nevarovala ani skutečnost, že dokument uváděl legendární Terry Jones z Monty Pythonů, a ochotně uvěřili, že tučňáci už prostě mají zimy dost.
