„Nikdy jsem nedostala nic zadarmo,“ ohlíží se zpátky Kateřina Votavová.

„Nikdy jsem nedostala nic zadarmo,“ ohlíží se zpátky Kateřina Votavová. | foto: archiv Kateřiny Votavové

Na umělá prsa jsem si zvykala rok, říká modelka Kateřina Votavová

  • 75
Modelky netáhnou, trh je přesycený začátečnicemi, které kazí ceny. Pracovní podmínky modelek, nejsou-li top, nejsou rájem. „Určitě se vyplatí odjet do ciziny,“ radí finalistka České Miss Kateřina Votavová. I ona tam musela vyjít s 10 eury na týden, ale vyšvihla se. Mezi její nejvyšší úspěchy patří například přehlídka TOP Secret.

Jaká je cesta dnešní dívky do modelingu? V kolika letech by měla zkusit své štěstí?
Optimální věk je kolem třinácti let. Dnešní holky v tomhle věku vypadají na patnáct sedmnáct. Měly by vybrat několik fotografií a ty poslat do modelingových agentur.

Ten věk je děsivě nízký.
To je naprostá pravda. A i když jsem v tomhle věku rozesílala fotografie do agentur i já, zpětně vidím, že to je prostě brzy. S psychikou těch dětí to dokáže udělat neuvěřitelné věci. Jenže trend je prostě takový, vyžadují se postavy bez křivek, a ty mají prostě jen ty mladinký holky.

Fotogalerie

Nakolik je vstup do světa modelingu, od těch nejnižších pater, nebezpečný?
Je důležité dát buď na doporučení, nebo se držet těch skutečně renomovaných agentur. Tam riziko nehrozí. Dříve si holky musely za poměrně veliké peníze nechat fotit booky, ale to už dnes není potřeba. Stačí vybrat dvě tři fotky a poslat je e-mailem. Pokud bude mít agentura zájem, dívku si pozve a sama s ní nafotí snapy – profily, úsměvy. Teprve potom si buď portfolio pořídí holky samy, nebo agentura doporučí fotografa. Další možností je zúčastnit se náborů, které většina agentur vyhlašuje.

Kolik takové profesionální fotky stojí?
Pokud je má fotit skutečně dobrý fotograf a zázemí má být profesionální, je to kolem 10 tisíc korun. Ale opravdu nemá smysl investovat do toho dříve, než si to vyžádá agentura. Na rozjezd skutečně stačí dvě tři dobré fotky a ostatní už se pak sbírají realizací zakázek.

Malý český rybníček

Fungují u nás skauti, kteří hledají slečny na parties, v klubech?
Víc než dřív, ale není to tu tak rozvinuté jako v zahraničí, kde jsou skauti na každé diskotéce, dají vám vizitku a pozvou vás do agentury. Češky jsou vůči takovému oslovování uzavřené a obezřetné.

Je po nových modelkách pořád hlad, co býval?
Už to zdaleka není jako kdysi, protože dnešní trh je přesycený. Holek, které nafotí pár fotek, je spousta, hned se považují za modelku. A trh to nedokáže uživit.

Zpěvačka Michaela Gemrotová a modelka Kateřina Votavová

Existují pomyslné kategorie modelek?
Ano. Když to trochu nadsadím, daly by se rozdělit na regionální, které chodí malé přehlídky a zároveň dělají hostesky, to jsou takové multifunkční holky, které jsou cenově nejníž. Pak jsou modelky střední úrovně, do níž spadají finalistky soutěží o miss. A nejvýš jsou osobnosti typu Tereza Maxová nebo Simona Krainová, které uspěly ve světě. Přestože dnes už je živí jiný byznys, stále mají své jméno a občas nafotí nějakou kampaň.

Jak se stát jednou z nich?
Chce to vytrvalost a hlavně štěstí. Všechny modelky chtějí být v té nejvyšší kategorii, ale éra Naomi a Cindy už je dávno pryč. Modelky už netáhnou jako před dvaceti lety. Pořád je však potřeba pokora, na začátku musíte nosit všechno, co vám na přehlídce dají. Záleží i na štěstí a známých, doporučení hned otevírá dveře.

Kateřina Votavová

Modelkou chtěla Kateřina být odmala.

Je jí devětadvacet let, do světa profesionálního modelingu vstoupila po finále České Miss v roce 2010. Je tváří několika módních značek. V Českých Budějovicích má vlastní butik. V roce 2014 si zahrála roli jménem Prdelka ve filmové komedii Modelky s.r.o. Ráda tancuje, maluje a fotí. Ze sportu ji nejvíce baví squash, plavání, běh, jízda na koni a lyžování.

Funguje to u nás tak, že když odejdu určitý druh přehlídky, nafotím určitou kampaň, posouvá mě to na vyšší úroveň?
Ano, funguje. To, že jsem byla ve finále České Miss, by neznamenalo nic, kdybych za sebou neměla řadu zajímavých projektů, od přehlídek až po focení. Jednou z mých nejvyšších met byla přehlídka spodního prádla TOP Secret, ale ani tam si neřekli: Votavová má něco za sebou, bereme ji. Musela jsem projít tříkolovým castingem. Na prvním nám řekli, co máme zpevnit, jak zhubnout, na druhém si nás zkontrolovali a řadu holek poslali domů, a teprve když jsem prošla i třetím, měla jsem vyhráno.

Je pro modelku dobré dostat se do zahraničí?
Jednoznačně. Většina holek je v cizině. Tady je to skutečně malej rybníček. V cizině je víc příležitostí, možností... Itálie, Francie, Asie. A i když vás tam bydlí v jednom apartmánu deset, kvalita práce a ohodnocení to vyváží. Znám holky, co tady přes rok studují a pak jedou na čtvrt roku ven a vydělají si tam víc, než kdyby tady chodily přehlídku každý den.

Tlačí se tu honoráře hodně dolů?
Hodně. Někdy mám pocit, že už často nejde ani o kvalitu, ale o to, kdo přehlídku odejde za menší honorář. A protože se vždycky nějaké holka najde, trh se tu značně podráží. U nás dřív platilo, že finalistky České Miss dostávají víc, ale to už dávno neplatí. Za celodenní focení modelky dostanou sice pár tisíc korun, ale je třeba vědět, že to není každý den.

Kolik se platí za přehlídku?
Průměrně je to kolem dvou tisíc. A přehlídek můžete reálně, když se daří, odejít tak deset do měsíce. Ale někdy taky jenom jednu dvě. Představy o tom, jak jsou modelky ve vatě, jsou mylné. Tady těch příležitostí prostě moc není. A jak jsem říkala, trh je přesycený. Dneska o sobě každá holka, která si udělá selfie, říká, že je modelka. Takové holky pak jdou přehlídku za pár stovek. Když se dnes lidé rozhodují, jestli najmou finalistku České Miss za dva tři tisíce nebo holku za pětistovku, vezmou tu levnější.

Být modelkou nezní jako práce snů, pokud to tedy není slečna, která spadá do nejvyšší kategorie.
Když jsem začínala a byla jsem v Miláně, bydlela jsem s dalšími devíti modelkami v jednom malém bytě s jednou koupelnou a na týden mi zbylo 10 eur. Vím, jaké to je vyžít s málem.

Dnes jste mnohem výš. Máte svou pevnou cenu?
Ano. Mám. Naučila jsem se na některé nabídky říkat ne. Protože ve výsledku bych ublížila sama sobě.

Jak moc jsou v téhle branži dodržované dohody?
Všechny kontrakty je dobré řešit přes agenturu a jejich právníky. Nezřídka se totiž stává, že se dohoda vztahuje na určité období, ale klient pak vizuály používá i po něm. Ale v dnešní době internetu, kde si kdokoliv může cokoliv stáhnout, je těžko dosledovatelné, jestli vás někdo v Asii nepoužívá na plakátu jako tvář svého obchodu.

Na Mauriciu navštívila do světa opojné exotiky.

Člověk dnes často naráží na to, že všichni chtějí „barterovat“. Děje se to i ve světě modelek?
Ano. A co si budeme říkat, když dostanete nabídku od známé značky kosmetiky nebo oblečení, že budete nosit nebo používat jejich výrobky, není to zase tak špatná domluva. Dá se tím hodně ušetřit na výdajích.

Jaká práce pomůže modelce zvýšit cenu na trhu?
Kalendář. Role ve filmu. Reklama. Významná přehlídka. Když pak o vás někdo uvažuje a vidí, co máte za sebou, usoudí, že máte nejen zkušenosti, ale že je s vámi asi též dobrá spolupráce. Je to stejné, jako když má právník za sebou zajímavé kauzy.

Pojistka na stáří? Chlap

Vy jste jako modelka začínala až ve dvaceti. Bylo někdy znát, že jste do tohoto byznysu vstoupila takhle pozdě?
Jen jednou. Když jsem byla v Miláně. Byly tam se mnou patnáctileté holky, takže mě zařadili do kategorie „stará modelka“. Ale jinak ne. Myslím si, že moje výhoda je, že jsem přizpůsobivá a tvárná. Fotografové mi říkají, že se jim líbí, že jsem jako chameleon, na každé fotce trochu jiná.

Jak se srovnáváte s tím, že na vás lidé koukají jako na sexuální objekt? A jak se žije tváří tvář obecně sdílenému názoru, že by modelka nikdy nežila s někým, kdo nemá vliv a peníze?
S tím, že se někomu líbíte, s tím se žije docela dobře. A s tím, že vás vnímají jako blbou modelku... to mě samozřejmě štve, ale nic s tím nenaděláte. Navíc všichni víme, že mezi modelkami se takové holky najdou. A budou vidět vždycky víc než ty, co mají morální hodnoty nepokřivené.

Máte potřebu lidem vysvětlovat, že taková nejste?
Dřív jsem tu potřebu měla, teď už ne. Přesvědčeného nepřesvědčíte. Ale musím zase říct, že s velikou nenávistí jsem se zatím nesetkala. A snad ani nesetkám, i když hned první článek, který o mně vyšel, mi zabarvil pohled do ruda. Moje úspěchy totiž spojoval s kariérou mého taťky, který byl v zastupitelstvu Plzně. A že prý je jasné, kdo mi za mé úspěchy zaplatil. Kdyby někdo znal tátu, věděl by, že něco takového je proti jeho zásadám. A kdyby znal mě, věděl by, že potřebuji mít své úspěchy podložené vlastní prací. Nikdy jsem nedostala nic zadarmo.

Když jste si nechala zvětšit poprsí, bylo to kvůli práci?
Kvůli práci ne. Zdědila jsem hrudník po tatínkovi a chtěla jsem ho mít spíš po mamince. Chtěla jsem si doladit postavu. Mám širší boky a chyběla mi prsa. Možná to bylo i tím, že žiju módou, dělám poradenství spodního prádla, máma měla obchod a já tam viděla všechny ty krásný krajkový věci, do kterých jsem neměla co dát... A když jsem pak poznala Jirku a on mi po pár dnech známosti řekl, že je horňák, nebyl důvod tu operaci dál oddalovat.

Jak jste se s implantáty sžívala?
Zvykla jsem si na ně asi až po roce. Jirka byl tehdy služebně v cizině. Ve chvíli, kdy mi sundali obvazy, byla u mě mamka s kamarádkou, začala jsem brečet, že je nechci. Bylo to nateklý, velký, nehezký, měla jsem pocit, že jsem to přehnala s velikostí. Ale zvykla jsem si a neměnila bych.

Máte svůj obchod. Je to svého druhu pojistka na stáří?
Netočí se v něm takové peníze, aby mě to dokázalo zajistit. Je to tvrdý boj. Mám kamenný obchod, nejsem v hlavní nákupní zóně, takže je to zápas o každého zákazníka. Ale musím zaťukat, že mám opravdu veliké štěstí na prodavačky. Jsou to úžasný holky, s neskutečnou pokorou vůči zákazníkům. Díky nim nám to nějak šlape.

Co by pro vás tedy byla pojistka na stáří?
Existuje dnes nějaká pojistka? Pro mě byl takovou pomyslnou pojistkou vždycky chlap. Jsem tak vychovaná, že chlap má zajistit rodinu a žena mu má zajistit zázemí. U nás to vždycky bylo tak, že když chlap něco řekne, tak to platí. Takže já Jirku podporuji v jeho práci a někdy slevím ze svých plánů, protože on je ten, kdo nás zabezpečuje.

Máte nějaký sen?
Jo. Chtěla bych mít obchod v Pařížský.