Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muži dávají přednost knihám napsaným muži, zjistila studie

aktualizováno 
Čteme stejně knih jako ženy, ony ale sahají častěji po novinkách. A zatímco obě skupiny tvrdí, že se rozhodují podle knihy, ne podle pohlaví autora, není to pravda. Unikátní studie internetového prodejce knih Goodreads odhalila, že genderový stereotyp funguje. Muži preferují muže – spisovatele, ženy se drží žen.

Muži prý čtou více knihy napsané muži, ženy se drží spisovatelek, říká rozsáhlý výzkum. | foto: Profimedia.cz

Rozsáhlá studie vycházela z dat čtyřiceti tisíc nejaktivnějších uživatelů serveru Goodreads, přesně polovinu přitom tvořili muži a polovinu ženy. Zjistila, že celkem obě skupiny přečetly za letošní rok stejný počet knih, ženy však měly na kontě dvakrát víc knih vydaných v roce 2014 než muži. Na obou frontách přitom panovala s díly spokojenost, pánové i dámy přidělili svým čtenářským úlovkům v průměru čtyři hvězdičky z pěti možných. A i tady daly najevo ženy větší náklonnost k novinkám, přidělily jim hodnocení 3, 85 hvězdičky, jejich kolegové jen 3,7.

Stěžejní závěr průzkumu však zní: stále se držíme svého genderu. I když to podle spoluazakladatelky Goodreads Elizabeth Khuri Chandlerové popíráme a tvrdíme, že knihu vybíráme podle knihy samotné, nikoli podle toho, zda ji napsal muž, nebo žena, čísla to dokládají zřetelně. Z padesáti knih vydaných v roce 2014, které vévodily mužskému žebříčku čtenosti, jich pětačtyřicet napsali muži, jen pěti vdechly život spisovatelky. A naopak to platí též, dokonce do puntíku přesně, z padesátky ženských bestsellerů vzešlo též pětačtyřicet z pera žen, zbylé vděčí za svůj život spisovatelům.

Knihy pro muže i ženy

digitální i papírové

Ženy však byly k překonání genderového stereotypu přece jen otevřenější. Zatímco čtenářské publikum knih ženských autorek tvořili v prvním roce vydání muži jen z dvaceti procent, ve čtenářské obci děl mužů představovaly ženy hned padesát procent. Přesto však dámy tvrdí, že se jim knihy psané ženami líbí víc, daly jim čtyři hvězdičky z pěti, zatímco knihám psaným mužskou rukou přiznaly jen 3,8 pomyslné hvězdičky. Překvapivé však je, že pánové jsou s nimi zajedno – i jim se líbí víc knihy psané ženami než díla mužů, spisovatelkám přisoudili 3,9, zatímco spisovatelům o desetinu hvězdičky méně.

Podle Chandlerové výzkum naznačuje, že vztah mezi čtením knih a genderem je zatím slepým místem na mapě, které čeká na své probádání. A s odkazem na debatu uživatelů svého webu nabízí možné vysvětlení, proč se pohlaví do našich literárních preferencí zatím tak hluboce otiskuje: „Někteří muži říkají, že čtou více spisovatelů kvůli typu knih, které mají rádi. Mají za to, že žánrů a témat, které je zajímají, se dotýkají obvykle více muži než ženy.“

Publicistka ze serveru The Mary Sue souhlasí: „V jednom ohledu se zdá být zcela logické, že lidé dávají přednost knihám zaměřeným na jejich vlastní zkušenosti a vycházejícím z perspektivy, k níž se mohou vztáhnout.“ Dodává však: „Na druhé straně je ale škoda, že se více lidí nesnaží přeskočit plot a ztotožnit se s jinými úhly pohledu.“

Pestrost a jinou perspektivu hájí rovněž C. J. Daugherty, autorka bestselleru Noční škola. „Myslím, že životy všech by byly mnohem, mnohem horší, kdyby jim vládla taková krátkozrakost , omezenost a hloupost, kterou představuje názor, že bychom měli číst jen knihy o sobě,“ říká s rozhodnou tvrdostí, „myslím, že je to narcismus a sexismus nejsmutnějšího a neškodlivějšího typu.“

Ať si ženy píší, my o nich ale psát nebudeme

Ojedinělá studie nevznikla náhodou, vychází z dlouhého globálního zájmu o otázku vztahu mezi literaturou a genderem, především o postavení spisovatelek. „Je obecně platnou pravdou, že ačkoli ženy – autorky vydávají svá díla v přibližně stejných nákladech jako muži, jsou přehlíženy,“ psal v lednu letošního roku bez zástěrek server The Guardian. A hned vysvětloval, že problém nespočívá ve vydávání, ale v tom, jak se k vydané knize chová literární svět.

Zatímco vstupu žen do vydavatelství nikdo nebrání, v literárním tisku, který přináší o knihách recenze a uvádí je na trh, už mají dveře polozavřené. Tam již bez jakýchkoli pochyb dominují muži. Potvrzují to například data americké organizace Vida, podle nichž prestižní a nejvlivnější světové literární magazíny dávaly mnohem větší prostor dílům napsaným muži než ženami. Rozdíl je tak velký a každoroční, že nejde vysvětlit jednoduše tím, že muži psali zajímavější a lepší díla. Například v roce 2012 představovaly v časopisu London Review of Books knihy ženských autorek jen 27 procent všech recenzí, v New York Review of Books to bylo ještě o pět procent méně, v Times Literary Supplement 25 procent.

Ostatně i zastoupení žen – redaktorek v redakcích magazínů je nízké, v roce 2012 tvořily recenze psané ženami v London Review of Books pouhých 24 procent všech recenzí (o rok dříve 16 procent), v New York Review of Books to bylo 16 procent (v roce 2011 21 procent) a v Times Literary Supplement 30 procent (rok předtím též 30 procent).

Literární komunita problém nezastírá. „Samozřejmě že jsem to zaznamenala,“ říká spisovatelka a recenzentka Jenny Turnerová, „a ano, samozřejmě to považuju za špatné. A ano, hodně jsem přemýšlela o tom, jak tomu čelit, ale problém je jak složitý, tak hluboký, že je těžké uchopit ho obvyklými metodami.“

Ženské knize patří holčičí obálka. I když je o vraždění

Problém bude hluboký a s mnoha hranami. Spisovatelka Lionel Shriverová si například stěžuje na stereotyp, s jakým se jejím dílům dostává obálek – jen proto, že je napsala žena. „S několika málo milosrdnými výjimkami mi moji vydavatelé posílají návrhy obálek, které hrají na to, co asi tak podle obecného přesvědčení ´ženy čtenářky´ chtějí,“ napsala.

Americké vydání jejího románu Game Control tak v prvním návrhu vyfasovalo holčičí obálku navzdory tomu, že dílo pojednává o brutálním projektu na vyhlazení dvou miliard lidí přes noc a jeho hlavním hrdinou je muž. Nikomu nepřišlo divné, že s takovým obsahem přebal (mladá žena v romanticky rozevlátém poli oduševněle hledící za horizont, vše v měkkých, pastelových barvách) nekoresponduje. Když vydavateli navrhla, aby dal na obal sloní mrtvolu, zhrozil se prý: Mrtvá zvířata čtenářky odradí!

Spisovatelka Joanna Walshová své kolegyni přitakává. „Knihy napsané ženami dostávají obálky s kytičkami, i když psaní samotné takové není,“ uvádí, „když je to dílo otevřené, razantní, přímočaré, recenzenti, nebo dokonce i tiskové zprávy vydavatelů, ho nazývají delikátní, když je satirické, píší o něm jako o rozkošném.“

Jak rozsáhlá debata o genderu a literatuře je, dokládá i poznámka C. J. Daugherty. Podle jejích slov běsní ve světě autorů a vydavatelů knih pro dospívající zuřivá pře: část aktérů má prý totiž pocit, že tomuto sektoru literárního trhu vládnou ženy – spisovatelky. Víc mužských autorů do literatury, hlásá prý heslo „nápravné“ kampaně, která, jak spisovatelka ironicky poznamenává, již několika spisovatelům pomohla ke zvýraznění jejich jména. Předně se však autorka zamýšlí, zda lze knihy třídit podle genderu na „klučičí“ a „holčičí“.

Jako příklad dává svou Noční školu. „Její mužské a ženské postavy spolu bojují. Když v Noční škole nebojujete, zemřete. Je tohle holčičí knížka?“ ptá se. A pokládá další knihy na seznam: co Hunger Games o dívce, která v boji o přežití zabíjí? Nebo kniha Girl, missing Sophie McKenzie o dívce, která pátrá po tom, zda ji její adoptivní rodiče neunesli? Holčičí čtení jen proto, že tato díla napsaly ženy?

Autoři: ,






Nejčtenější

I muži bývají oběťmi sexuálního násilí. A pachatelkami bývají často ženy.
Ženy jsou sexuálními predátorkami častěji, než si myslíme, tvrdí studie

I ženy se dopouštějí sexuálního násilí, dokonce ve větší míře, než si donedávna odborníci mysleli, tvrdí vědecké studie. Za podhodnocování role žen jako...  celý článek

Mužský a ženský pohled se liší, tvrdí věda.
Vidíme to jinak. Ženy a muži udržují oční kontakt odlišně, zjistila věda

Ženy vnímají tvář více jako celek a jsou pečlivějšími pozorovatelkami. Mužský pohled je liknavější. Může za to nejspíš evoluce, která ženám přisoudila roli...  celý článek

Jedním z kvinteta protagonistů odborů je Cain Velasquez.
Bojovníci MMA založili odbory. Chtějí zdravotní benefity i vyšší platy

Rvou se v kleci, teď se však míní prát i za své zájmy jako pracující. Za jistější pracovní místa, za proplácení nemocenské. Skupina bojovníků MMA založila...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.