Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec výsměchu. Mužská rýmička opravdu existuje

aktualizováno 
Muži mají menší šance bránit se chřipce a nachlazení než ženy. U žen totiž virům čelí hormon estrogen. Muži takový štít nemají, proto chřipce padají za oběť snadněji, včetně jejích těžších verzí. Zjistili to vědci z americké John Hopkins University.

Muži jsou proti chřipce méně odolní než ženy, tvrdí vědci. | foto: Profimedia.cz

Tým tamních odborníků si vzal k ruce buňky z nosů mužů i žen, aby je následně vystavil chřipkovým virům, ale také ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. Zjistil, že estrogen snižuje reprodukci virů chřipky, ovšem pouze v buňkách žen, nikoli mužů. Míra reprodukce chřipkových virů je přitom tím, co rozhoduje o síle onemocnění.

Není to poprvé, co věda vzdala výzkumem hold estrogenu. Předchozí studie na opicích například doložily, že estrogen pomáhá organismu vzdorovat viru HIV. A Sabra Kleinová, která aktuální americký výzkum vedla, dodává, že jsou známy i jeho antivirové účinky proti ebole a žloutence. Přesto poznamenává, že její výzkum je průkopnický.

Zaprvé proto, že ukázal závislost účinků estrogenu na pohlaví lidí. A tým Sabry Kleinové dokonce naznačuje, proč v případě mužů reprodukci virů chřipky blokovat nedokáže. Muži sice totiž rovněž produkují estrogen, jejich buňky však však mají pro hormon k dispozici mnohem méně receptorů, k nimž by se mohl estrogen připoutat. Ženy jsou tak ve značné výhodě. Ženské buňky, které byly posíleny estrogenem 72 až 24 hodin před chřipkovou infekcí, vykazovaly mnohem větší odolnost proti replikaci viru.

Druhým zásadním zjištěním podle Kleinové je, že vědcům pokus vyzradil, jaký konkrétní receptor estrogenu má protivirový účinek. Je jím receptor beta, právě on dokáže bránit buňkám ve vytváření virových částic.

Šéfová výzkumu však střízlivě zdůrazňuje, že její tým zkoumal účinky konstantně vysoké hladiny estrogenu, které mívají jen ženy na hormonální terapii či s hormonální antikoncepcí. „Jenže ženy nejsou nádobou se stálou mírou estrogenu, koncentrace těchto hormonů se mění,“ vysvětluje. A dodává, že pro reálné docenění vlivu estrogenu by vědci museli pracovat s lidskými bytostmi, ne pouze s jejich buňkami, s nimiž experimentoval její tým.

Přesto však podle ní nebyl výzkum marný. Naznačuje totiž, že stojí za to studovat vliv estrogenu na celé tělo, nikoli pouze jeho význam pro rozmnožovací systém. „Estrogeny mají vliv na mnohem více funkcí než pouze na reprodukci,“ říká Kleinová.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.