K nejoblíbenějším českým nadávkám už dlouhá léta patří slovo „prdel“.

K nejoblíbenějším českým nadávkám už dlouhá léta patří slovo „prdel“. | foto: Profimedia.cz

Umíte nadávat? Máte dobré verbální schopnosti, chvalořečí klení vědci

  • 20
Není znakem primitivnosti, nemělo by vám vypálit cejch nekulturnosti či verbální lenosti. Klení, nadávání, sakrování má špatnou reputaci nezaslouženě. Vědci totiž tvrdí, že košatá a pestrá znalost nadávek a jejich používání odráží šíři a kvalitu obecné slovní zásoby.

Obsáhlý repertoár vulgarismů klade nemalé nároky na naši paměť a správné užití zemitých vyjádření vyžaduje značný cit pro jazyk, tvrdí studie psychologů Kristin a Timothyho Jayových z Marist College v Massachusetts, kterou vydal magazín Language Sciences.

Autoři výzkumu měli k dispozici skupinu třiačtyřiceti dobrovolníků od osmnácti do dvaadvaceti let, z nichž bylo třicet žen. Měli pro ně připravený neobvyklý úkol, po šedesát vteřin měli chrlit co největší množství nadávek a tabuizovaných slov. Bez cenzury. Poté měli dalších šedesát sekund na to, aby vyjmenovali co nejvíce zvířat, to byl kontrolní test, který měl ohodnotit obecný rozsah slovníku respondentů a jejich zájem o jazyk. Navíc účastníci a účastnice výzkumu podstoupili standardní test verbálních dovedností.

Muži i ženy, kteří se vědcům upsali, doložili, že mají značně rozsáhlý a květnatý slovník vulgarismů, celkem dali dohromady 533 nadávek. Od těch, které jsou ve společnosti zakořeněné, po originální výtvory jako „spermojímka“ či „pirát zadnic“.

Druhého experimentu se účastnila devětačtyřicetičlenná skupina téhož věkového omezení, která čítala čtyřiatřicet žen. Opět přišla na řadu sprostá slova, teď je však respondenti a respondentky museli po šedesát vteřin psát a museli vybírat jen ta, která začínají písmenem „a“. Totéž měli poté učinit s názvy zvířat.

Klení vyžaduje inteligenci

Výsledky obou pokusů přitom popřely, že by používání nadávek poukazovalo na řečníkovu jazykovou omezenost. Naopak. „Rozsáhlý slovník zapovězených slov se dá spíše považovat za indikátor zdravých jazykových dovedností,“ píší autoři studie. Magazín Huffington Post zjištění vědců shrnuje ještě zřetelněji: „Lidé nenadávají proto, že by se jim nedostávalo slov, jimiž by se mohli vyjádřit. Klejí proto, že se chtějí vyjádřit právě takto, a mívají větší slovní zásobu než lidé, kteří nenadávají.“

Lidé, kteří v testech prokázali širší znalost názvů zvířat, uměli též víc nadávek. A co víc, vědci tvrdí, že vezmeme-li v potaz často subtilní rozdíly ve významu a expresivnosti nadávek, vyžaduje jejich používání „mnohem více než jen jejich jazykovou znalost“, vyžaduje bystrou a pohotovou inteligenci.

Jako překvapivý hodnotí vědci fakt, že pokud jde o používání vulgarismů, prokázaly ženy stejnou kvalifikaci jako muži. „Před lety byste čekali, že na veřejnosti narazíte na víc mužů, co nadávají,“ přiznal Timothy Jay, „ale mezi skupinou, která se účastnila našich testů, jsme u žen nezaznamenali ve srovnání s muži žádný rozdíl.“