Výzkumníci předložili skupinám mužů články naznačující, že je ve společnosti buď nedostatek mužů, nebo žen. Poté měli určit, kolik peněz z výplaty by spořili a kolik by si byli ochotni půjčovat z kreditní karty.
Pod dojmem zpráv o nedostatku žen by míra spoření klesla o dvaačtyřicet procent, respondenti by si však byli ochotni půjčovat až o čtyřiaosmdesát procent víc než předtím.
Studie přitom našla podporu pro závěry svého experimentu i v reálném životě. Analyzovala archivní data ze 120 amerických měst a skutečně zjistila, že tam, kde byl nadbytek svobodných mužů, byla vyšší úroveň zadlužení a mezi lidmi bylo i víc kreditních karet.
Například v americkém městě Columbus, kde je 1,18 svobodného muže na každou nezadanou ženu, byl průměrný spotřební dluh o 3 479 dolarů vyšší než ve 161 kilometrů vzdáleném Maconu, kde však na jednu ženu připadalo jen 0,78 svobodného muže.
Více svobodných mužů než ženPodle údajů statistického úřadu žilo v Česku v roce 2001 na 4 133 067 mužů a 4 442 131 žen, z toho bylo svobodných 1 258 591 mužů, ale jen 920 122 žen. Na jednu nesezdanou slečnu tak připadalo 1,37 muže. |
Informace o poměru svobodných mužů a žen by přitom rezonovala i u slečen. Nepromítla by se však do jejich finančních rozhodnutí, ale do zvýšených očekávání, která by směrem k mužům měly. Dámy by čekaly nákladnější dary k Valentýnovi, dražší večeře a honosnější zásnubní prsteny.
V rámci dalšího experimentu předkládali vědci mužům skupinové fotografie, na nichž byla buď převaha mužů, nebo žen, či vyrovnaný počet. Poté měli odpovídat na dotaz, zda by si vybrali spíše menší sumu peněz hned zítra, nebo větší, ale až za měsíc. Pokud se setkali se snímkem, který zachycoval méně žen obklopených větším počtem mužů, brali by raději 20 dolarů hned, než aby čekali na 30 dolarů za měsíc.
Podvědomá reakce
Podle Vladase Griskeviciuse si sami účastníci nebyli vědomi, že by na jejich rozhodování měl vliv poměr mezi počtem mužů a žen. Pohled na situaci, kdy je nouze o ženy, stačil sám o sobě na to, aby se automaticky začali chovat impulsivněji.
"Ekonomie nám tvrdí, že lidé dělají rozhodnutí na základě pečlivého přemýšlení, že se lišíme od zvířat právě tím," shrnuje Griskevicius. "Ukazuje se však, že toho máme se zvířaty hodně společného. Některé naše jednání je mnohem reflexivnější a podvědomější. Vidíme, že je v našem okolí víc mužů než žen, a to automaticky mění naše touhy, chování a celou naši psychiku."
Naprosto stejně to funguje též u zvířat, i ta se stávají při nedostatku samiček dravější. "Jak o partnerky soutěží muži? Často je to právě skrze peníze, společenské postavení a vlastněné věci," odpovídá si v rozhovoru pro server theglobeandmail.com Griskevicius.
