Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Nejdražší české hodinky Imperátor stojí téměř dva miliony korun

  11:00aktualizováno  11:00
Pyšní se šestapadesáti diamanty, lemují je ručně vyráběné zlaté okvětní lístky ve starořímském stylu a se žíhováním z růžového čtrnáctikarátového zlata. Název Imperátor nesou hodinky z dílny Luďka Seryna právem. Svého majitele přišly na 1,9 milionu korun.

Jen samotná výroba trvala hodináři a zlatníkovi z Mohelnice čtyři měsíce, předtím se však asi tři čtvrtě roku hodinky připravovaly. "Pracovalo se na tom, jak budou vypadat, jaké mechanické části budou mít," vysvětluje Luděk Seryn. "Skloubit vše dohromady je docela složité a u těchto hodinek to bylo komplikované obzvlášť. V okamžiku, kdy se měly přizdobovat a kdy na hodinky přirůstaly lístečky a další zdobení, to bylo hodně těžké. Chtělo to hodně trpělivosti."

Fotogalerie


Kolik lidí na hodinkách pracovalo?
Já si dal kdysi do loga One Man Company. Bylo to poté, co jsem se pokoušel navázat pracovní kontakty s různými firmami, které by mně subdodavatelsky poskytovaly jisté části hodinek. Zjistil jsem, že tudy cesta nevede. Všechno si proto dělám sám – a tak to bylo i u těchhle hodinek. Od samého začátku, od prvotního nákresu přes výkresovou dokumentaci, technologický postup až po výrobu a předání je všechno skutečně One Man Company.

Žádní pomocníci?
Je to moje práce, nikdo se mnou nepracuje, v dílně jsem jen já sám. Samozřejmě, jeden člověk pro mě vyrobil řemen, další sklo, jiný box, v němž jsou hodinky uloženy. Je to ručně vyrobený box z ořechového dřeva, který je mimochodem zajímavý sám o sobě. To jsou prvky, které si nejsem schopen udělat sám. Ale vše ostatní, mechanické i zlatnické části, je moje práce.

V čem se Imperátor liší od vašich předchozích modelů?
Na těchhle hodinkách jsem se snažil zúročit všechno, co umím. Veškerý um, vše, co jsem se kdy naučil o výrobě mechanických částí a pouzder. Chtěl jsem, aby to byl vrchol mé, mohu-li to tak říci, pouzdrařské kariéry. Teď bych se chtěl totiž věnovat i výrobě strojů. Manufakturně tedy budu vyrábět vlastní stroj, vlastní kalibr a vlastní pouzdro, všechno One Man Company.

V čem jsou tyhle hodinky unikátní kromě ceny?
Je to jediný kus, který byl a bude vyroben tímhle způsobem. Nikdy už nebudu schopen udělat identické hodinky, Imperátor nebude mít nikdy svůj klon. Vznikl jako jediný kus, je to prototyp. Celý mechanismus, který jsem při výrobě použil, je neopakovatelný, jedinečný.

Luxus za 1,9 milionu korun

Imperátor skrývá strojek z kapesních hodinek z roku 1850, který je signován ženevským výrobcem Fredericem Sagnem a výrobním číslem 15530. Po obvodu číselníku, který tvoří ručně tvarovaná stupnice s iniciálami hodináře a klenotníka v jedné osobě, je vnitřní otočná luneta. Hodinky mají průměr 50 milimetrů, okrašlují je zlaté lístky s žíhováním z růžového čtrnáctikarátového zlata a šestapadesát diamantů o váze 1,05 karátu. Pouzdro váží 80 gramů.

Hodinky stojí skoro dva miliony korun. Nakolik by vyšla čistě jen práce, kdybychom odhlédli od materiálu?
To nejsem schopen vyčíslit. Pracoval jsem na nich čtyřiadvacet hodin denně, usínal a přemýšlel o tom, jak vyřešit ten či onen problém, a ráno se probudil a pořád měl ten oříšek na mysli. Byl to vlastně nepřetržitý rok práce, ty čtyři měsíce výroby plus řekněme půl roku předtím.

Byly hodinky vyrobeny na zakázku? Pokud ne, máte už zájemce?
Vznikly na zakázku, na základě přání zákazníka. Přišel za mnou s tím, že chce vyrobit hodinky, které by se jmenovaly Imperátor. To bylo dané. V původní variantě měly být velké tak, aby byly nositelné. Poté se ale začaly vymýšlet lístečky, ratolesti, které evokují starý Řím, otočná luneta… a díky tomu hodinky postupně rostly, protože každý ten prvek a mechanismus potřeboval svoje místo. Dostali jsme se tedy k tomu, že dnes je Imperátor sejfovou záležitostí, spíše investičním kusem. Zadání vytvořit něco jedinečného se ale povedlo. Jak díky zákazníkovi, který do toho vložil svá přání a nápady, tak díky mně.

Když se ale na hodinky dívám… nosit by se přece jen daly, ne?
Určitě ano, na ruku se připnout dají, nositelné vlastně jsou, větší hodnotu však budou vždycky mít, budou-li nenošené.

Můžete něco prozradit o jejich majiteli?
Jen to, že chce zůstat anonymní.

Hodinky jako pánský šperk

Co nosí na zápěstí autor nejdražších českých hodinek?
Mám pilotní kalibr hodinek 2010. Tohoto modelu jsem vyrobil deset kusů, každý z nich si ale dotvářel zákazník sám. Pouzdro, základ hodinek, byl stejný pro celou edici, každý majitel si ale řekl, jaké chce mít ručky, jak má vypadat číselník. Já nosím druhé hodinky z oné desetičíselné edice, brzy však budu mít na ruce hodinky, u nichž vyrobím jak stroj, tak pouzdro.

Luděk Seryn

Narodil se v roce 1978, v roce 1996 ukončil studium oboru hodinář, o tři roky později vystudoval ve Zlatnickém středisku praktického vyučování Solunka obor zlatník a klenotník, dál pokračoval v oboru fasování (zasazování drahých kamenů). "Kombinací těchto tři velmi příbuzných a zároveň velmi specifických oborů jsem získal ucelené znalosti o materiálech, jejich obrábění a zpracování," vysvětluje. Před deset lety si otevřel v Mohelnici hodinářství a zlatnictví zaměřené na opravy hodin, zlata a výrobu individuálních šperků.

Nosíte i hodinky jiných značek?
Ne, jen svoje. Když chci jiné hodinky, musím si je vyrobit. Celá moje výroba hodinek začala vlastně tím, že jsem si chtěl koupit nějaké pěkné hodinky. Hodinky značek, které jsem chtěl, však pro mě byly cenově naprosto nedostupné. Tak vznikla myšlenka, že si je prostě vyrobím sám. Řekl jsem si: jsi hodinář, jsi zlatník, tak si je udělej. To je prapůvod toho všeho.

Dnes vyrábíte špičkové hodinky s uměleckou hodnotou. Nosil jste někdy třeba digitálky?
Pochopitelně že ano, tím si prošel každý, kdo éru digitalizace zažil. Měl jsem hned několik digitálek. Ještě je možná mám někde v krabici. 

Dal byste si na ruku digitálky dnes?
Asi jo, to mě nezabije, ale posílí. (smích)

Žijeme v době, kdy máme hodiny na počítačích, v mobilech… Neustupují kvůli tomu náramkové hodinky tak trochu z našeho života?
Hodinky jsou klasický pánský šperk. Toť vše. Ženy mají náušnice, řetízky, náhrdelníky, přívěsky. Chlap nepotřebuje řetězy, ledva snubní prsten, hodinky ale má mít. Myslím, že to je jediná pánská záležitost, která je stejně zažitá jako to, že ženy mají náušnice. Chlap prostě nosí hodinky, může se s jejich pomocí ukázat, předvést. Proto existují drahé značky, proto existují hodinky na golf, hodinky speciálně k typu auta.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.