Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdražší nehody v dějinách lidstva

aktualizováno 
Havárie raketoplánů Columbia a Challenger, exploze v Černobylu, havárie tankeru Prestige nebo požár na ropné plošině Piper Alpha. Představujeme vám nehody, které se prodražily pokud jde o finance, ale též o lidské životy.

Dekontaminace po evakuaci Černobylu 5. května 1986 | foto: Profimedia.cz

Exploze raketoplánu Challenger

Pět miliard dolarů. Do téhle výše se vyšplhaly škody způsobené explozí raketoplánu Challenger 28. ledna 1986. Mělo jít v podstatě o řadovou misi, již desátou, kterou měl druhý nejstarší raketoplán americké kosmické flotily vykonat. Přesto však přitahovala velkou pozornost veřejnosti, protože na palubě byla i osmatřicetiletá středoškolská učitelka Sharon Christa McAuliffová. Ta se letu do vesmíru zúčastnila v rámci projektu NASA "učitel v kosmu", do něhož se přihlásily tisíce dalších kantorů.

Start raketoplánu se několikrát odkládal a dokonce i přímo v inkriminovaný den byla část odborníků proti tomu, aby odstartoval. V noci totiž teplota poklesla na minus sedmnáct stupňů a někteří členové personálu Kennedyho kosmického střediska se obávali, co tak nízké teploty udělají s některými součástkami Challengeru.

Během několika minut se mělo ukázat, že jejich obavy byly oprávněné. Challenger odstartoval a jen sedmdesát vteřin se zdálo, že bude všechno v pořádku. Pak došlo ve výšce čtrnáct kilometrů nad zemí k explozi a dolů začaly padat trosky raketoplánu. Výbuch přirozeně nepřežil nikdo ze sedmičlenné posádky. Její část zemřela zřejmě při dopadu na mořskou hladinu. Kabina zůstala po výbuchu neporušená, v okamžiku dopadu však bylo uvnitř přetížení až 200 G. Podle vyšetřování poškodil silný mráz pryžovou izolaci a došlo k přepálení úchytu pravého pomocného motoru, který poté prorazil hlavní nádrž. Exploze se odehrála v přímém přenosu za pozornosti mnoha televizních kamer. Poslední slova kapitána zněla: "Ok, jedeme na plný výkon."

Výbuch elektrárny v Černobylu

V sobotu 26. dubna 1986 před půl druhou v noci otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu exploze, která bezprostředně zasáhla do života víc než půl milionu lidí. Nehoda byla z části dílem náhody (pokus, během něhož se stala, prováděla neproškolená směna) a z části selháním lidského faktoru.

Fotogalerie

Během riskantního pokusu se technici dopustili celé série profesních selhání, která následně vedla k přehřátí a výbuchu jednoho z reaktorů. Následoval rozsáhlý požár a série dalších explozí. K likvidaci požáru byli přivoláni hasiči, jimž však nebyla sdělena jeho příčina, takže hasili oheň vodou, čímž se celá situace jen zhoršovala a docházelo k dalším výbuchům, které únik radioaktivity jen urychlovaly.

Radioaktivní mrak postupoval prakticky celou východní a severní Evropou, evakuováno muselo být víc než tři sta padesát tisíc lidí. Většina ze záchranářů, hasičů a zaměstnanců elektrárny zemřela do měsíce od havárie na následky akutního ozáření. V rámci přísného utajení nebyli totiž hasiči ani vojáci, kteří přišli likvidovat škody, informováni o charakteru nehody a neměli tedy ani ochranné obleky, ani žádné další ochranné pomůcky.

Dva týdny po výbuchu byl havarovaný blok zakonzervován. Přesný počet úmrtí spojených s výbuchem Černobylu není znám, ale odhaduje se na víc než deset tisíc. Odhad vyčíslitelných přímých škod činí víc než dvě stě miliard amerických dolarů. Náhrady se dosud vyplácí víc než sedmi milionům lidí.

Požár na ropné plošině Piper Alpha

Vadný ventil byl příčinou úniku plynu, následného výbuchu a požáru, který vypukl na ropné plošině Piper Alpha ukotvené v Severním moři. Šedesát metrů vysoká Piper Alpha byla v provozu od roku 1976 a patřila k nejziskovějším plošinám vůbec. Bohužel právě snaha o co nejvyšší zisky vedla pravděpodobně k zanedbávání celé řady bezpečnostních opatření.

Poznat, jakou cenu za to zaplatí, měli zaměstnanci 6. července 1988. Kolem půlnoci otřásl plošinou mohutný výbuch a za deset minut následovala další exploze. Oheň se během chvilky rozšířil po celé plošině a plameny šlehaly do výše sto padesáti metrů. Piper Alpha se rozlomila na dvě části a na každé z nich zuřil zničující požár.

Rozpoutalo se skutečné peklo, na plošině bylo v tu chvíli 232 lidí. Někteří muži se v zoufalství vrhali z výšky šedesáti metrů do ledové vody plné hořících trosek, jiní se pokoušeli šplhat po trubkách. Devětašedesát jich zahynulo, ropa zamořila osmdesát kilometrů čtverečních mořské hladiny. Šlo o vůbec největší katastrofu v historii těžby ropy, škody byly vyčísleny na téměř tři miliardy dolarů.

Havárie tankeru Prestige

Třináctého listopadu 2002 zachytily španělské pobřežní hlídky nouzové volání tankeru Prestige, který se plavil u pobřeží Galicie. V průběhu silné bouře začal nabírat vodu, nicméně kvůli špatnému počasí ho remorkéry nemohly odtáhnout dál na moře.

Vinu za havárii Prestige dala organizace Greenpeace španělským úřadům, které

Vinu za havárii Prestige dala organizace Greenpeace španělským úřadům, které prý lodi ohrožované bouří neumožnily přistát u břehu.

Posádka byla evakuována, avšak z tankeru začala vytékat ropa. I když byl o den později odtažen na volné moře, ropa z něj vytékala dál a 19. listopadu se rozlomil na dvě části, potopil se a do moře uniklo dalších jedenáct tisíc tun ropy. Odhaduje se, že celkem z tankeru vyteklo přes šedesát tisíc tun ropy ze sedmasedmdesáti tisíc, které Prestige převážel. Silný vítr hnal ropnou skvrnu k pobřeží a o měsíc později bylo znečištěno 657 z celkových 1 064 pláží galacijského a kantábrijského pobřeží.

Znečištěno bylo moře a pobřeží od Španělska až po Skotsko. Světový fond na ochranu přírody vyčíslil ekologické škody způsobené havárií šestadvacet let starého tankeru na osm miliard eur. Zahynulo dvě stě padesát tisíc ptáků a havárie změnila život tisícům lidí, zejména rybářům.

Havárie raketoplánu Columbia

 Jen několik minut dělilo dvě ženy a pět mužů, kteří tvořili posádku raketoplánu Columbia, od návratu na Zem. Je 1. únor 2003 a šestnáctidenní kosmická expedice se chýlí ke svému konci. Zdá se, že všechno probíhá v pořádku, posádka zahajuje přistávací manévr.

Pak ale způsobí úlomek izolační pěny trhlinu v tepelném štítu levého křídla. Horký vzduch roztaví vnitřní hliníkovou strukturu a raketoplán se ve výšce třiašedesáti kilometrů nad zemí rozpadá. Podle vyšetřovací zprávy NASA z roku 2008 neměl nikdy z posádky sebemenší šanci cokoli udělat. Věci se odehrály tak rychle, že si astronauti nestačili ani zavřít hledí přilby před tím, než v důsledku dekomprese v kabině ztratili vědomí. Nikdo ze sedmi členů posádky nehodu nepřežil, škody spojené s nehodou byly odhadnuty na třináct miliard dolarů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.