Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrutější diktátoři v historii lidstva: Hitler, Stalin, Mao Ce-tung

aktualizováno 
Počty lidí, které nechali zabít, se nepočítají ve stovkách ani tisících, ale ve stovkách tisíc. Mimořádně krvavým písmem se do dějin zapsali diktátoři Adolf Hitler, Josif Stalin, Mao Ce-tung, Pol Pot a Kim Čong-il.

NEJKRUTĚJŠÍ: Adolf Hitler, Josef Stalin, Mao Ce-tung, Pol Pot a Kim Čong-il | foto: koláž iDNES.cz

Adolf Hitler: 15 až 70 milionů mrtvých

Člověk, který rozpoutal druhou světovou válku. Muž, s nímž jsou nesmazatelně spojeny pojmy genocida, holocaust a porajmos (likvidace Romů). Odhady počtu jeho obětí se různí podle toho, zda jsou do nich zahrnuty "jen" oběti války nebo i oběti vyhlazovacích táborů. Nejskromnější odhady mluví o patnácti milionech zlikvidovaných životů, ale někteří odborníci uvádějí i přes sedmdesát milionů.

Josif Stalin: 10 až 27 milionů mrtvých

Denně umíralo hlady několik tisícovek lidí. Matky se rozhodovaly, které z dětí má větší šanci na přežití a kterému už se nevyplatí dávat jídlo. Lidé neměli sílu pochovávat mrtvé do hrobů a ukládali je pouze do mělkých jam, někteří začali praktikovat kanibalismus. To všechno byly běžné výjevy hladomoru na Ukrajině, který byl důsledkem stalinistické kolektivizace.

Fotogalerie

V období let 1929 až 1933 zahynulo tři až deset milionů lidí (odhady historiků se značně různí). Ukrajinský hladomor byl však pouze jednou z humanitárních katastrof, které nesly Stalinův podpis. Masové deportace, čistky, politické procesy a vyvražďování domnělých odpůrců daly v konečném úhrnu dohromady minimálně deset milionů obětí stalinského teroru.

Mao Ce-tung: 50 až 78 milionů mrtvých

Měla to být revoluce, díky níž se Čína vyšvihne mezi světové velmoci, ale skončilo to obrovskou humanitární katastrofou. V projektu ambiciózně nazvaném Velký skok nutil Mao Ce-tung rolníky, aby místo práce na polích tavili železnou rudu v primitivně zbudovaných pecích (cílem měla být co nejrychlejší industrializace Číny). Zoufalí vesničané ve snaze dodržet předepsané dávky tavili i zemědělské nářadí či vybavení domácností.

Následný nedostatek nástrojů i pracovních sil v zemědělství vedl k drastickému poklesu zemědělské produkce, která měla zase za následek hladomor nepředstavitelných rozměrů. Padlo mu za oběť deset až třicet milionů lidí (odhady se opět velmi různí) a v některých oblastech vymřelo následkem hladu a nemocí až čtyřicet procent obyvatel.

Po totálním neúspěchu Velkého skoku se Mao rozhodl napravit situaci Kulturní revolucí, která měla modernizovat společnost. Za ni zaplatily životem další miliony lidí, kteří se stali obětí rudých gard. Nejnižší odhady obětí vlády Mao Ce-Tunga mluví o padesáti milionech mrtvých. Škody na zničeném kulturním dědictví byly nevyčíslitelné.

Pol Pot: přibližně 3 miliony mrtvých

Kdyby vám někdo popsal podmínky v Kambodži sedmdesátých let minulého století (tehdy se nazývala Kampučia), domnívali byste se, že je to scéna z béčkového sci-fi filmu. Neuvěřitelně hrůzný experiment fanatického diktátora Pol Pota stál život minimálně tři miliony lidí, což při rozloze Kambodži představovalo třetinu populace.

Vůdce Rudých Khmerů popisovali všichni jako mimořádně milého, zdvořilého a velmi přesvědčivého řečníka. Jeho rozhodnutí, že ideálem je zemědělství obstarávané s použitím nejprimitivnějších nástrojů, nasměrovalo celou zemi k obrovské katastrofě. Vzdělání se stalo smrtelným hříchem a intelektuálové byli nemilosrdně vybíjeni. Důvodem k popravě byla dokonce i skutečnost, když člověk nosil brýle.

Pol Pot se snažil města vysídlit na venkov, ze svých domovů byly vyhnány statisíce lidí. Představou fanatického diktátora bylo, že všichni lidé budou mít stejně, takže ačkoliv zuřil obrovský hladomor, bylo přísně zakázáno i utrhnout ovoce ze stromu. Lidé umírali hlady, vyčerpáním i kvůli zcela banálním nemocem, protože zdravotní péče se zcela rozpadla. Statisíce jich povraždili Rudí Khmerové.

Kim Čong-il: přibližně 3 miliony mrtvých

Zřídil koncentrační tábory, v nichž den začíná ve čtyři hodiny ráno, na den dostanete 200 gramů kukuřičné kaše a otrocká práce je doprovázena nelidským bitím. Hladomor, veřejné popravy údajných nepřátel režimu. To všechno jsou položky, které v konečném úhrnu stály život přibližně tří milionů obyvatel Severní Koreje.

Režim Kim Čong-ila byl znám svou krutostí a diktátorskými praktikami. Za jeho vlády skončily desetitisíce lidí v koncentračních táborech v horách na severu země. Kvůli testům jaderných zbraní je Severní Korea, která není dodnes potravinově soběstačná, v mezinárodní izolaci a navíc Pchjongjang dlouho odmítal i humanitární pomoc.

Zoufalá situace a bída obyvatel jeho země však Kimovi nebránily v tom, aby si užíval vybraných jídel a dalších požitků. Proslul jako milovník archivního koňaku, francouzských vín, kaviáru, čerstvých humrů a rychlých, luxusních aut.

Autor:






Nejčtenější

Fotografie italsko-britského umělce Feliceho Beata nás unášejí do Japonska...
OBRAZEM: Starý svět gejš a sumistů dýchá vznešeností, důstojností

Fotografie italsko-britského umělce Feliceho Beata nás unášejí do Japonska druhé poloviny devatenáctého století. Zachycuje na nich válečníky ve zbroji,...  celý článek

Umět odvést pozornost, mást, sugestivně navádět. To je základ práce mentalisty...
Lusknu a objeví se slon. Lusknu a zmizí, říká český mentalista

Dokáže před vámi vykouzlit slona, ohnout lžíci, vyčíst vaši minulost i budoucnost nebo s vámi hrát čtyři hodiny skořápky, aniž byste alespoň jednou vyhráli....  celý článek

Umanutý zjev, vykloubená teorie. Hans Hörbiger měl za to, že odhalil světodějný...
Základem univerza je led, věřil strojař. Ctili ho i nacisté

Ve složitých časech jsou lidé schopni věřit čemukoliv, co dá věcem větší rozměr či jasný smysl. Například okultismem nasáklou teorií o ledu jako podstatě bytí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.