Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zmizelé výkřiky. Český fotograf dělá snímky míst, kde se staly vraždy

aktualizováno 
Jako by na nich byl hrůzný čin přítomen pořád, ona místa vzbuzují tíseň, neklid, strach. Pořád nesou stopy tragédie. Patrik Sláma fotí místa, kde došlo k vraždě.

"Vydat se v půl druhé v noci do lesa jen tak, to není asi pro většinu lidí úplně příjemná záležitost. Tma, zvuky listí, trávy a sov. Když navíc míříte k místu, kde se stala vražda, garantuji vám, že nemusíte pár let na žádný horor do multikina." | foto: Patrik Sláma

Na netradiční nápad přišel, když pracoval na jiném cyklu fotografií, ovšem stejně ponurém. "Zaznamenával jsem poslední pohledy lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život pádem z výšky. Při výjezdu na jedno focení jsem se shodou okolností dostal na místo se smírčím křížem. To místo bylo prostě zvláštní, dýchala z něj nepopsatelná energie. Později jsem zjistil, že se tam stala vražda. Začalo mi to vrtat v hlavě a přemýšlel jsem, jestli se mé pocity na tom místě objevily kvůli kříži, nebo kvůli bývalé vraždě. Nezbylo mi nic jiného, než navštívit takových míst víc, abych zjistil, jak to je," líčí.

Fotogalerie

Od té doby vyhledává místa, která byla dějištěm vražd, a odhalil, že do mnohých je tragédie stále ještě vepsána. Jeho postup se přitom liší od zpravodajských fotografů z černé kroniky. "Nejsem žádný paparazzi, kterého svádí ještě nevychladlá bolest. Mně jde spíš o onu pomíjivost, zapomnění i tragiku každodenního života ve městě," vysvětluje, "jen za týden se lidé podívají na dva až tři kriminální seriály, jednu detektivku a jeden akční film. Kolik smrti tak zkonzumují? A co teprve za rok, za pár let? Přitom ale vůbec netuší, že na jejich cestě k tramvaji přišel někdo o život."

Zjistil, že v podobný cyklus fotografií vznikl v Americe, tam však v rámci projektu The Innocents Američanka Taryn Simonová zachytila nespravedlivě odsouzené lidi na místech činu, který ale ve skutečnosti nespáchali.

Patrik Sláma se na fotkách snaží zachytit místo tak, jak mohlo vypadat právě v okamžik vraždy, při přípravě kvůli tomu studuje mnoho materiálů z kriminalistických sborníků, faktografických knih, navštěvuje Policejní muzeum. "Fotím ve stejnou hodinu a datu, kdy se konkrétní čin stal," říká. Soustředí se maximálně na práci, ale i tak jej doženou vypjaté pocity. "Ty pocity tísně mě často skoro přidusí. Jako by mě na tom místě někdo sledoval," popisuje a dodává, že ony pocity sdílí i jeho kamarád, který mu pomáhá s nasvícením.

Celému projektu se bude věnovat celkem jeden rok, na konci bude mít soubor dvaatřicet nafocených míst.

Autoři: ,




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.