Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nenávist vůči uprchlíkům je selháním společnosti, říká MOgirl Nikol

aktualizováno 
Pomáhá v domovech pro seniory, chodí na demonstrace na podporu uprchlíků. Měli-li jste za to, že modelka musí být jednorozměrná a sebestředná, MOgirl Nikol pro vás bude výzva. Krása jde v jejím případě ruku v ruce s citem a angažovaností. Mnohem spíš než na večírku ji najdete například v pražském autonomním centru Klinika.

Nikol, samotářská kráska, která se nebojí jít proti proudu | foto: František Birnbaum

K modelingu se vlastně dostala na popud lidí kolem sebe. Jsi pěkná, měla by ses stát modelkou, postrkovali ji. „Můj sen to přitom nikdy nebyl, já chtěla vést útulek pro zvířata,“ ohlíží se zpět Nikol. Nakonec ji k účasti na jejím prvním castingu přiměly dva hlasy proti. Její přítel, který byl sám model, nápad zavrhl a nadšená z něj nebyla ani mamka, myslela si, že Nikol není tak pěkná, aby dráhu modelky nastoupila. Jenže to všechno ji nakoplo. „Ta slova se mi stala motorem, abych dokázala, že na to mám,“ vysvětluje. A dokázala to. Uspěla hned na prvním castingu – a potom na mnoha dalších, modelingem se živí.

Podívejte se na fotky Nikol

Tak trochu oklikou se dostala i k focení pro MOmag, její kamarádka pomohla tomu, aby se jí ozvala autorka celého projektu Monika. Do rodiny MOmag vstoupila poměrně nedávno, takže se pořád rozkoukává. „Jistě však vím, že jsou v ní naprosto pohodoví lidé. A zajímaví. Mám ráda tetování a baví mě fotit glamour, takže to vypadá, že je mi to šité na míru. Včetně toho, že se Momag zapojuje do charitativních projektů, to je mi samozřejmě velmi sympatické,“ dodává.

Raději pomáhám trvale, i když to není vidět

Aktivismus a nevýdělečná pomoc těm, co to potřebují, je totiž neodmyslitelnou součástí jejího života. Účastnila se pár poklidných demonstrací za práva zvířat, které byly pod záštitou organizací s názvem Otevři oči a 269, také demonstrací za přijetí uprchlíků a proti rasismu a xenofobii. Podpořila i akci Food Not Bombs, volného sdružení lidí, kteří rozdávají zdarma veganské a vegetariánské jídlo lidem bez domova.

„Raději se ale pouštím do aktivit, které nejsou veřejně viditelné, ale pomáhají více prakticky. Podporuji místní útulky, navštěvuji domov pro seniory či obstarávám domov pro nalezená zvířata,“ líčí Nikol. „Už jsem dokonce musela odcizit majiteli týraná zvířata, ale šlo to i přes policii, takže to není nic zakázaného, k čemu bych se nemohla přiznat,“ směje se. A zmiňuje, že podporuje i nově vzniklou neziskovou organizaci Obraz - Obránci zvířat, která se snaží docílit zákazu kožešinových farem v Česku. „Komu není lhostejné utrpení zvířat, může se podívat na stránky Obrazu, případně podepsat petici za zákaz kožešinových farem,“ dodává s tím, že se v sedmnácti letech stala vegetariánkou.

Nikol

Absolvovala gymnázium, na univerzitě studovala filologii a italštinu. Jako modelka a hosteska pracuje od svých šestnácti let. Bydlí střídavě v Praze a v Havířově. „Většinu času bývám spíše v Praze a pravděpodobně se do ní přestěhuji natrvalo, pokud mě nezláká Londýn, o kterém začínám uvažovat,“ říká. Kromě modelingu se věnuje aktivismu, pomáhá v domovech pro seniory a zvířecích útulcích, poslouchá metalcore, hardcore, punk. Aktivistická a subkulturní scéna prý přijímá modelku bez pozastavování se. „Jasně, lidé jsou různí, takže se občas najde někdo, komu na první pohled nesednu tím, že jsem určitým způsobem výraznější nebo vyzývavější. Ale míra předsudků je v těchhle kruzích nízká, nesetkávám s negativními reakcemi,“ říká.

Pro MOmag a Xman.cz ji fotil František Birnbaum

Její cesta k aktivismu byla přitom velmi osobní. Onemocněla Crohnovou chorobou a po tři roky byla střídavě v domácí a nemocniční péči. Po závěrečné operaci se pak rozhodla nemocnici na revers opustit, byť ji lékaři varovali, že nepřežije. „Já už ale nemohla uvnitř nemocničních stěn zůstávat dál, byla tam jen bolest a smutek a já mohla jen cítit, jak ručičky na hodinkách odpočítávají mé dny,“ líčí Nikol, „proto jsem odešla a brala to tak, že co se má stát, to se stane.“ Dnes na to vzpomíná jako na dobré rozhodnutí, její stav se poměrně rychle zlepšoval. A jí ony dny, nad nimiž viselo nebezpečí konce, pomohly k tomu uvědomit si, čeho chce dosáhnout a čemu se chce věnovat, aby byl její život naplněný. „Došlo mi, že chci prostě pomáhat tomu, aby byl svět lepší. A tak jsem se dopracovala k veganství a charitativním akcím a aktivismu,“ shrnuje.

Podporuji uprchlíky, ať jsou z kterékoli země

Leckdy to chce osobní odvahu, například když v dnešním moři protiuprchlické nenávisti stojí na straně přijímání lidí, kteří jsou donuceni riskovat životy na útěku před bombardováním, terorem Islámského státu, nedostatkem jídla a vody. „Poskytnout pomoc člověku v nouzi bez ohledu na jeho etnikum či náboženství by mělo být samozřejmostí. Se svým postojem se netajím, jsem za solidaritu s uprchlíky bez rozdílu země, z níž pocházejí,“ říká.

Dodává však, že dokáže pochopit ty, kteří mají na věc opačný názor, pokud ho vyjadřují slušně, bez nenávisti a výzev k násilí. „Vím, že mají pocit ohrožení, obavy. Strach je přirozená reakce na něco neznámého, takže jim to nemám za zlé,“ říká, ale dodává: „Jenže tady jde o lidské životy. A to by měla být i pro lidi, kteří mají obavy, výzva, aby se snažili tragickou situaci lidí, které vyhnala z jejich domovů válka, pochopit. A mít sílu na lidskou reakci.“

MOgirls: dívky k nepřehlédnutí

Mají jiskru, osobnost, často kérky a piercing, pestrobarevné vlasy, nekonvenční účesy. Nejsou otrokyněmi stereotypního diktátu ideálu krásy ani konvenčních společenských norem, jsou zajímavé, protože své. Magazín MOmag.cz dává šanci dívkám, které se nebojí vybočit.

Pochopení ale nemá pro nenávistné hlasy, které litovaly, že „se jich do té dodávky v Rakousku nevešlo víc“. „To je jednoduše kriminální smýšlení. Je třeba si uvědomit, že zlo plodí vždy jen zlo. A že už jen násilná myšlenka je základem pro násilné jednání,“ tvrdí.

Předsudky, které stojí i za nenávistí proti uprchlíkům, podle ní táhnou společnost ke dnu a omezují její možnosti. A též chamtivost, sobeckost. „Naši existenci pohání z větší části touha dosáhnout věcí, které ani nepotřebujeme, přitom si život necháváme proklouzávat mezi prsty,“ říká a dodává: „Jsem upřímně ráda, že mezi mými přáteli je většina těch, kteří jsou aktivní a kteří se dnes podílejí na pomoci uprchlíkům, jako například lidé z pražského Autonomního sociálního centra Klinika či z brněnské kavárny Tři ocásci.“

Samotářka, která touží po blízkosti druhého

S jejím aktivismem drží melodii i její hudební preference. Poslouchá hlavně hardcore, punk, metalcore, styly, s nimiž se nesou texty, které reagují na dnešní společnost. „Kritizují rasismus, mediální lži, politiku, chudobu,“ popisuje Nikol. Doplňuje však, že souzní i s oněmi texty, v nichž se objevují vnitřní démoni, kteří žijí v lidech, deprese, pochyby, sebevraždy. „Tyto texty poukazují na to, že posluchač není sám, kdo se tak cítí. A že je nutné bojovat. Takže je to určitým způsobem pomoc,“ říká k textům, které nezastírají rozporuplnost lidské osobnosti.

A přiznává ji i sama u sebe. „Jsem přemýšlivá, empatická, upřímná a tvrdohlavá, a jsou to klady i zápory zároveň. Jsou to totiž vlastnosti, které mi v mnohém pomáhají, ovšem někdy mě dokáží doslova i potopit,“ přiznává. A otevřeně dodává, že je samotářská, samotu vyhledává, když je s někým v bytě, klidně se ve dvě v noci sebere a jde se procházet sama ven.

„Tahle anti-sociálnost je v určitém ohledu dobrá, protože si k nikomu netvořím příliš vazby, tudíž mi málokdo může ublížit. Zároveň ale toužím být někomu nablízku a tahle vlastnost mi znemožňuje toho dosáhnout. Jako bych si sama stavěla kolem sebe zdi a zároveň se je snažila zbořit,“ říká.

Svůj první vztah měla s dívkou, až poté přišel kluk. „Nikdy jsem nerozlišovala pohlaví, soustředila jsem se čistě na osobnost, na její nitro, jiskru,“ říká, ale dodává, že to neznamená, že by brala jakoukoli ženu jako objekt touhy: „Dokáži vycítit, jestli je na tom žena podobně jako já, nebo zda je heterosexuální. A podle toho k ní mám buď jen čistě přátelský vztah, nebo se mi i může začít líbit více.“

Měla-li by si vybrat kulisy, v nichž by se nejlépe vyjádřila její osobnost, zvolila by staré opuštěné budovy nebo vodu. Obojí se jí již splnilo. Ráda by se ještě nafotila v prostředí, jako je zkušebna nebo pódium, kde by se vyřádila s kytarou. „Takový fotoset by v sobě měl mou lásku k hudbě a zároveň byl živý, což by mě bavilo,“ říká. Naopak nikdy by se neobjevila na fotce ve spojení s jakoukoli drogou. „Jsem odpůrce drog a nechtěla bych je, byť jakkoliv, propagovat,“ dodává.

Líbí se vám MOgirl Nikol?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 12. září 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 1598
Ano 1313
Autor:






Nejčtenější

„Sbírám boty, aktuálně jich mám na dvaapadesát párů, hlavně tenisky,“ říká...
Mám dvaapadesát párů bot, říká MOgirl Miley

Studuje, má oděvní značku a navrch tetuje. Je aktivní a podnikavá. A k tomu je sběratelkou, má dvaapadesát párů bot. „Hlavně tenisky,“ říká MOgirl Miley.  celý článek

Kalendář Pirelli pro rok 2017 se představil Česku.
Kalendář Pirelli se představil i v Česku. Dražit se bude na iDNES.cz

Patnáct krásných žen, každý měsíc o třech fotografiích, celkem tedy 36 snímků. Kalendář Pirelli pro rok 2017 je oslavou přirozeného ženského půvabu, fotograf...  celý článek

I muži bývají oběťmi sexuálního násilí. A pachatelkami bývají často ženy.
Ženy jsou sexuálními predátorkami častěji, než si myslíme, tvrdí studie

I ženy se dopouštějí sexuálního násilí, dokonce ve větší míře, než si donedávna odborníci mysleli, tvrdí vědecké studie. Za podhodnocování role žen jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.