Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nevymřeme. Mužskému chromozomu Y zánik nehrozí

aktualizováno 
Je to dobrá zpráva jak pro muže, tak pro ženy. Katastrofické vědecké předpovědi, podle nichž se z našeho genomu vytratí mužský chromozom Y, se pletly. Podle aktuální studie vydané v magazínu Nature se mu totiž vede docela dobře.

Sláva. Evoluce bude k mužům, zdá se, milosrdnější, než jsme si mysleli. Budoucnost ze Sexmise nás nečeká. | foto: Profimedia.cz

Předchozí výzkumy porovnávaly kondici chromozomu Y s jeho protějškem X a varovaly, že chromozom Y geneticky upadá tak rychle, že během následné evoluce zcela zmizí. Zatímco má totiž chromozom X kolem osmi stovek genů, výbava jeho kolegy klesala, až to nakonec dotáhl na pouhých 78 genů.

Právě tenhle úbytek a jeho tempo vedlo vědce k pochmurným prognózám. Podle australské profesorky Jennifer Gravesové tak měl mužský chromozom vyhynout do pěti milionů let, její kolega Brian Sykes viděl budoucnost ještě černěji. Zánik chromozomu Y očekával do sta tisíc let.

Budoucnost nebude bez mužů

Současné výzkumy ukazují, že to byly přehnané obavy a že věšet hlavu není na místě. Jennifer Hughesová z Whitehead Institute v Massachusetts spolu se svými kolegy porovnávala lidský chromozom Y s typem, který najdeme u šimpanzů a opice makak rhesus. Šimpanze přitom dělí od lidí vývoj šesti milionů let, makaky celých pětadvaceti milionů.

Závěr srovnávacích studií přitom říká, že se genetický úpadek lidského chromozomu Y zastavil. Za posledních šest milionů let jsme nepřišli ani o jeden gen, za posledních pětadvacet milionů o jediný.

"Chromozom Y nemizí, ztráta genů se pravděpodobně zastavila," komentovala výsledky zkoumání Hughesová pro agenturu BBC. Pro agenturu Bloomberg dodala, že evoluce chromozomu Y skutečně těžce ublížila, ale geny, které mu zůstaly, mají pravděpodobně tak zásadní biologické funkce, že je přirozený výběr uchovává.

Její britský kolega Mark Pagel, evoluční biolog z britské University of Reading, považuje výzkum za klíčový. "Ukazuje, že úbytek genů v chromozomu Y postupoval nejprve rychle, dokonce exponenciálně, ale poté dosáhl bodu, kdy se zastavil."

Většina lidských buněk obsahuje třiadvacet párů chromozomů včetně jedné dvojice pohlavních chromozomů. Zatímco u žen ji tvoří dva chromozomy X, u mužů chromozom X a Y. Právě posledně jmenovaný může za to, že se začne vyvíjet jedinec mužského pohlaví.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.