Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nosorožce hlídáme 24 hodin denně, jde o život, říká ochranářská legenda

aktualizováno 
Pytláci používají nejmodernější techniku a poptávku zvedá zejména Čína. Rohy obětí války proti nosorožcům přitom putují hlavně do Česka, které je křižovatkou krvavého obchodování, říká světově proslulý ochránce nosorožců Tony Fitzjohn.

Tony Fitzjohn vede v národním parku Mkomazi v Tanzanii nosorožčí stanici. | foto: Zoo Dvůr Králové

Legendární bojovník za africkou přírodu převzal v Praze cenu Hanno R. Ellenbogeové za výjimečnou službu a přínos veřejnosti. Jedním z důvodů, proč ji obdržel, je záchranný projekt nosorožců dvourohých, na němž spolupracuje se ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Fotogalerie

Převzal jste ocenění za ochranu nosorožců v zemi, která je proslulá jako jedna z nejdůležitějších křižovatek černého obchodu s rohy těchto zvířat. Nemá ta cena trochu hořkou pachuť?
Naprosto ne. Měla by? V každé zemi světa jsou dobří a špatní lidé. Pokud by tou křižovatkou nebylo Česko, byl by to Johannesburg nebo jakékoli jiné místo na světě. Zdá se, že se tady obchoduje více s Ruskem a s Čínou než s ostatními zeměmi vašeho, evropského regionu. A zrovna v Číně je poptávka. Lidé tady u vás chtějí peníze, na které možná dlouhou dobu totality nemohli tak snadno dosáhnout, a tak to zkoušejí nejrůznějšími cestami. Ocenění ale podle mě naopak ukazuje na to, že jsou stále v České republice lidé, kteří s touhle situací chtějí něco udělat.

Dělají podle vás odpovědné orgány dost pro to, aby černý obchod omezily?
Upřímně řečeno nevím přesně, jaká je tu legislativa a postihy. Během posledních tří dnů, které jsem tu prožil, mám však pocit, že ne. Zdá se, že politici mají jiné priority. Proto je třeba lidí, kterým záleží na budoucnosti nosorožců i dalších zvířat. Takoví lidé musejí zákonodárce upozornit, že i toto je téma, kterým se musejí zabývat. Loňská akce královodvorské zoo s názvem Spalte rohy ukázala, že to lidi zajímá. Pálení zásob rohů byla přítomna řada médií a ohlasy veřejnosti byly velmi silné. Spolupráce s tamní zoo si na poli ochrany nosorožců nesmírně vážím.

Jde o život

Jak vypadá pytláctví v Tanzanii?
Je na nesmírně vysoké technické úrovni. Je to válka. Stále je tu také dost trávení zvířat jednoduchými jedy. Nosorožců bylo už na počátku současné krize tak málo, že o počtech ani nechci hovořit. Poptávku nepochybně zvyšují Číňané, kteří jsou teď podle všeho vaši dobří přátelé. Pohybují se po celé Africe a snaží se rohovinu získat za každou cenu. Zbývajících 23 zvířat v Mkomazi střežíme čtyřiadvacet hodin denně, strážci jsou jim stále v patách a hlídají, aby se jim něco nestalo. V jejich práci jde o život. Je ale vzácné, že by v Tanzanii pytláci nosorožce dostali. Proto se zaměřili na slony, v uplynulých pěti letech jsme v Tanzanii přišli o polovinu těchto zvířat.

Konto Wildlife

Na konkrétní africké projekty můžete přispět na kontu 264350610/0300.

Uplácejí, vyhrožují?
Ano, podnikají všechno. V Tanzanii je nyní nový prezident John Magufuli, který se s tím vším snaží vypořádat. Je to takový velký úklid. Věřím, že to dokáže. Během tří týdnů po svém zvolení na podzim loňského roku změnil klima v zemi. Je to neskutečné.

S oceněním jste získal 150 tisíc korun. Věnoval jste je mladému českému ochránci afrických slonů Arthuru Sniegonovi. Proč?
Chtěl jsem ty peníze věnovat Čechovi. Myslím, že by to tak mělo být. Nechal jsem si poradit od přátel, kteří se v podobných projektech vedených z Česka vyznají. Poradili mi Arthura. Já jeho práci okrajově sleduji a myslím, že bude vědět, jak s těmi penězi rozumně naložit.

Myslíte, že se 150 tisíci dokáže velké věci?
Podívejte, Arthur pracuje s poměrně malými částkami. Věřím, že mu to ale pomůže získat víc peněz, pozornost. To ostatní je na něm. Také my ostatní jsme si museli prošlapat vlastní cestu. Samo nic nepřijde.

Ani vy však neodjíždíte z Česka s prázdnou. Královodvorská zoo vám darovala deset tisíc dolarů...
Použijeme je na ochranu nosorožců. Budeme z toho platit jejich strážce. Možná bude třeba „záplatovat“ dva metry vysoký elektrický plot, který je kolem celé nosorožčí stanice v Mkomazi, pořídit nějaké nové obojky s vysílačkami. Přesně teď nevím, na co peníze využijeme. O to víc si důvěry zoo ve Dvoře Králové vážím.

Nosorožec je král

Tony Fitzjohn

Narodil se v roce 1945 ve Velké Británii. Ve svých dvaadvaceti letech se vydal do Afriky, v roce 1971 začal v rezervaci Kora pomáhat Georgi Adamsonovi, který vracel lvy do divoké přírody (s manželkou Joy Adamsonovou se proslavili hlavně příběhem lvice Elsy).
Během osmnáctileté spolupráce se naučil perfektně znát východoafrickou přírodu. Na konci 80. let Tony Fitzjohn odešel do Tanzanie a začal pracovat v Mkomazi, kde se svou ženou Lucy dodnes žije a kde vede nosorožčí rezervaci uvnitř národního parku. Má za sebou víc než 40 let úspěšného navracení zvířat do volné přírody. Za své zásluhy o ochranu přírody byl oceněn Řádem britského impéria a jeho životní příběh se společně s osudem George Adamsona stal hlavním námětem pro film Strážce lvů z roku 1999.

O svém životě Tony Fitzjohn napsal vynikající autobiografii Born Wild, která pod názvem Život v divočině vyšla v roce 2011 i v českém překladu.

Jak jste si mezi všemi africkými zvířaty vybral nosorožce?
Byl jsem v Keni a jednou v noci jsem na výpravě s průvodcem sledoval napajedlo, které bylo obklopené zvířaty. Sloni, prasata bradavičnatá, antilopy. Ti všichni poklidně pili jeden vedle druhého. Bylo naprosté ticho. Vtom jsme však uslyšeli frkání a kroky. Z křoví se vynořil nosorožec. Všichni ostatní se rozestoupili. Bylo to, jako by si říkali: „Ach jo, zase on...“ Napil se, porochnil se v bahně a šel si po svém. Pak se ostatní vrátili k pití. Zase byl klid. Nuda. Budu studovat nosorožce, řekl jsem si tehdy.

První nosorožce z Česka, byli právě ze Dvora Králové, jste dostal do Mkomazi v roce 2009. Jak se jim daří?
Skvěle. Výborně si zvykli. Deborah a Jamie zůstali spolu a Deborah už porodila dvě mláďata, obě samičky. Na africké podmínky si zvykli velmi rychle a bez jakýchkoli problémů. Ačkoli si z Česka přivezli zásobu krmení, které znali, v podstatě okamžitě začali přikusovat i větve akácií a dalších rostlin, které jsme jim sekali. Věděli jsme, že zdejším nosorožcům chutnají. Potěšilo nás, že i těm českým. Návrat královodvorských nosorožců je symbolický. Právě z oblasti Mkomazi, vlastně jen o pár desítek kilometrů odsud, ovšem už za hranicí s Keňou odvezl před desítkami let do Podkrkonoší divoké nosorožce tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. Dvůr je rozmnožuje už v páté generaci a teď je konečně může vrátit zpátky tam, kam patří.

Budete usilovat o další české nosorožce?
Až dorazí Eliška (samice nosorožce, která poputuje ze zoo ve Dvoře Králové do Tanzanie - pozn. red.), budeme v pohodě. Myslím, že naše populace se v následujících třeba sedmi letech zdvojnásobí. Naše kapacita tak bude v podstatě naplněná. Budu spíše podporovat snahu Dvora Králové dostat jejich nosorožce i do dalších zemí. Já se budu snažit o vybudování dalšího centra na severu Tanzanie. Budu ale vyžadovat, aby tam byla stejná ochranná opatření jako v Mkomazi. Nosorožci, kromě Serengeti, už bohužel nemohou žít volně, musejí být pod nepřetržitou a ozbrojenou ochranou.

Autoři: ,




Peugeot 3008 2,0 HDI Active
Peugeot 3008 2,0 HDI Active

r.v. 2015, naj. 1 000 km, diesel
499 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.