Zdá se, že nemáte jinou volbu, protože k porodu chodí skutečně skoro všichni. Podle průzkumu z roku 2010 se porodu zúčastňuje devět otců z deseti. Dvě třetiny otců před narozením dítěte navštěvují i předporodní kurzy.
Zmatené matky
Ještě před sto lety by byla otázka otce u porodu zcela irelevantní, protože muži ohřívali vodu a konali podobné činnosti, které se odehrávaly mimo rodičku. Samotný porod byl záležitostí veskrze ženskou. Spolu s tím, jak se porody z domácího prostředí přesouvaly do velkých nemocnic, začaly ženy vznášet požadavek na přítomnost muže u porodu. Zastánci tohoto trendu tvrdí, že je to jen logické vyústění situace, protože ženy v celé historii nikdy nerodily děti v cizím prostředí mezi cizími lidmi. Je tudíž pochopitelné, že se snaží mít vedle sebe někoho blízkého, jehož přítomnost zmírňuje jejich úzkost.
Slavný francouzský porodník Michel Odent k tomu však podotýká, že podle jeho bohatých zkušeností často existuje významný rozpor mezi tím, co nastávající matky říkají, a tím, co podvědomě skutečně chtějí. Upozorňuje na to, že moderní ženy často cítí jako společenskou povinnost, aby byl muž přítomný u porodu, nicméně podvědomě to vlastně nechtějí (například kvůli tomu, aby je jejich partner neviděl v tak "neatraktivní" podobě). Často se tak údajně odehrává poněkud paradoxní situace, kdy se porod vleče několik hodin a prakticky vůbec nepostupuje, ale jakmile nastávající otec opustí místnost (odejde například pro něco do obchodu nebo se odejde najíst), najednou se porod rozběhne a dítě se narodí během několika málo okamžiků. Podle něj přítomnost otců u porodu někdy u matky brzdí produkci oxytocinu, hormonu, který za průběh porodu zodpovídá.
Tak trochu zbyteční otcové
Vaše přítomnost u porodu skutečně nemusí být tak idylickým a skvělým zážitkem, jak jste si původně vysnili. Například odborníci z Oxford University upozorňují na to, že přítomnost u porodu může zanechat na mužích rozsáhlé psychické následky.
Pro nastávající otce je totiž údajně velmi stresující vidět, jak dítě přichází na svět za tak traumatizujících, bolestivých a někdy i dramatických okolností. V nejhorších případech se může u postiženého otce rozvinout i posttraumatická stresová porucha. Respondenti výzkumu si často stěžovali na to, že se na porodním sále či nemocničních chodbách cítili dezorientovaní, zmatení, měli jen minimum informací o tom, co se děje, a byli zcela ochromeni strachem o život matky a dítěte. Navíc se většina z nich neodvážila na nic zeptat nebo dokonce své pocity ventilovat, protože měli pocit, že se od nich očekává, že oni budou ti silní, kteří poskytnou oporu a ochranu matce i novorozenému potomkovi.
Táto, zaplaťZa přítomnost otce u porodu se často platí - a to doslova. Jak je to s poplatky za přítomnost otce u porodu, se řeší na webu eMimino.cz |
S tím souhlasí i Michel Odent, který upozorňuje na to, že zatímco ženu před následky stresujícího zážitku chrání hormony vylučované při porodu, muž žádnou takovou "ochranu" nemá. V minulosti porodní báby zabavily čekající otce vařením litrů vody, takže pánové nejenže nebyli přímo u porodu, ale navíc měli určitý úkol a funkci, aby se necítili "zbyteční a nadpočetní". Vzhledem k tomu, že v současné době je role otce na porodním sále víceméně pasivní, se někteří muži se situací mohou vyrovnávat mnohem hůře: nemohou ji nijak ovlivnit, jen přihlížejí.
Potvrzuje to i výzkum, který trval patnáct let a v rámci něhož se zjistilo, že bez přítomnosti otce probíhá porod hladčeji a s menším množstvím komplikací. Pokud je u porodu otec přítomen, zvyšuje se riziko neplánovaného císařského řezu.
