Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nosorožce mají zachránit padělky rohů. Ochránci jimi chtějí zamořit trh

aktualizováno 
Chtějí vyrábět padělky nosorožčích rohů a zmást jimi trh. Budou levnější a téměř je nepůjde rozeznat od pravých. Ochránci věří, že originální postup na hraně etiky i zákona zastaví vybíjení ohrožených zvířat.

Z rohoviny se dělají umělecké předměty, rukojeti nožů, používá se v tradičním léčitelství či při přípravě afrodiziakálních přípravků. Nosorožce to stojí život. | foto: Profimedia.cz

Statistiky jsou stále hrůznější. Například jen v Jihoafrické republice bylo od roku 2015 upytlačeno 1 338 nosorožců. Přitom ještě v roce 2007 jich tu bylo zastřeleno „jen“ třináct. Za vším stojí zvýšená poptávka v asijských zemích. Jak ve své studii, otištěné v magazínu Biological Conservation, upozorňuje antropolog Yufang Gao, nedostatek rohoviny ve své podstatě ještě více umocnil touhu kupců.

Dnes už ji neshání a nenakupují jen ti, kteří si chtějí nechat vyrobit předražené těžítko, sošku nebo tradiční lék proti neplodnosti. O rohovinu se nyní zajímají všichni, kdo sledují dlouhodobý růst její ceny. Je to podobné jako nakupování starých známek, prostě dobrá investice do budoucnosti. A co až nebudou žít vůbec žádní nosorožci? Potom bude cena dnes nakoupených rohů astronomická.

Fotogalerie

Matthew Markus a George Bonaci ze společnosti Pembient se v roce 2015 rozhodli na trendy reagovat. Na to, že jejich cílem bylo ochránit nosorožce, je jejich plán víc než pozoruhodný. Chtějí totiž poptávku na trhu oživit. Jenže rohy, které na něj plánují vypustit, mají být falešné, „vytištěné“ 3D tiskárnou.

Zmanipulovat trh padělky

Svou rohovinu vyrábí ze syntetizovaného i odpadního keratinu. Není to nedostatkový materiál, je běžně k dostání v řadě průmyslových odvětví, většinou v hodnotě biologického odpadu. A zatímco cena jednoho kilogramu nosorožčího rohu se může na černém trhu vyšplhat až k 90 tisícům liber, náklady na výrobu přesné biotechnologické náhražky nepřesahují desítky liber. „To, co tu vyrábíme, je přitom na makroskopické, mikroskopické i molekulární úrovni totožné jako pravé rohy,“ říká Markus a pro jistotu dodává: „Rozlišit hotový kus od originálu je prakticky nemožné.“ Konflikt mezi padělateli – ochránci nosorožců a pytláky a překupníky je zřejmý. Zaplavení trhu falešnou, vytištěnou rohovinou by radikálně snížilo cenu té skutečné.

Lidé z Pembient mají svou strategii rozvrácení nelegálního obchodního řetězce propracovanou. Ve spolupráci s ochranářskými organizacemi chtějí na několika stupních vpouštět do nelegální mašinérie vyrobené rohy, až brzo ani sami obchodníci nebudou tušit, jestli jim pod rukama procházejí pravé, nebo falešné kusy. Náklady na určení pravosti rohu jsou prý totiž extrémní.

Brzy by tedy začaly být všechny prodávané rohy považovány automaticky za falešné. Propad ceny by snížil atraktivitu pytlačení a pašování, kleslo by tedy vybíjení nosorožců. Matthew

Mám mačetu a pepřák, říká ochránce slonů

Na pytlácké stezce. Arthur F. Sniegon je v Africe na stopě zabijákům slonů. S puškou ale jen pózuje na fotografii, jinak si musí vystačit s pepřovým sprejem. „Ten by mi ale při konfrontaci s pytláky beztak nepomohl,“ říká.

Ničí ve střední Africe tábořiště pytláků, kteří loví slony, a jako tajný agent dělá volavku překupníkům slonoviny. Čech Arthur F. Sniegon opustil Třinec, aby v Kamerunu, Čadu a Kongu chránil vybíjenou populaci slonů. Na fotce pózuje se samopalem, jinak však nosí jen pepřový sprej.

Markus přitom zdůrazňuje, že postup lze využít i k ochraně jiných ohrožených druhů: „Na stejném principu jsme schopni vyrábět i slonovinu, šupiny luskounů a další tvrdé materiály, kvůli nimž se pytlačí ohrožené druhy.“

Ne všichni jsou nadšení

Nekonvenční, originální nápady však vyvolávají kontroverze. Stejně tak návrh společnosti Pembient přinesl i nesouhlasné reakce. Popravdě řečeno, ochranářské organizace se k němu nestavějí právě s nadšením. Z organizace TRAFFIC diplomaticky zní, že uvážit možnost začlenění syntetizované rohoviny do záchranných programů bude vyžadovat čas. Neziskovka Save the Rhinos poté rovnou připomíná, že padělání a manipulace s trhem nezaručují zastavení vybíjení: „Přes 90 procent rohoviny nosorožců v oběhu je falešné už dnes, většinou se vyrábí z náhražek na bázi buvolích a jiných rohů. A obrat obchodu stejně jako počet upytlačených nosorožců přitom rozhodně neklesá.“

Jenže ani stávající přístup záchrany nosorožců, který zahrnuje odstraňování rohů živým kusům, není bez chybičky. Vzniká totiž otázka, jak s takovými rohy naložit. Jejich pálení nepovažují lidé z Pembient za šťastné řešení.

„Všichni máme stejný cíl, ale různé prostředky. A právě proto je mezi námi a ochránci nosorožců určité napětí,“ konstatuje Matthew Markus. Se svým kolegou viní potlačování nabídky z vytváření prohibičního prostředí, s nímž se pojí korupce, kriminalita. „Myslím, že by ochránci nosorožců neměli námi navrhovanou metodu odsuzovat a že by proces záchrany nosorožců měl být diverzifikovanější,“ říká.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.