Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když vás tělo neposlouchá: co se děje při Parkinsonově chorobě

aktualizováno 
Začíná nenápadně, ale postupně vás zcela zbaví vlády nad vlastním tělem. A zdaleka jí netrpí jen staří lidé. Přečtěte si, co se děje s tělem při Parkinsonobě chorobě.

Ke zmírňování následků Parkinsonovy nemoci se používá léčba nazvaná DBS (Deep Brain Stimulation, hluboká mozková stimulace). | foto: Profimedia.cz

Je vám něco přes třicet, takže jste na vrcholu sil. Máte spokojený život, rozjetou kariéru, sportujete, snažíte se dodržovat zásady zdravého životního stylu, chodíte dokonce i na preventivní zdravotní prohlídky. Netrpíte žádnými vážnějšími zdravotními problémy, jen občas se vám zdá, jako byste hůře ovládali své tělo. Není to nic dramatického, jen vám občas mimovolně zaškubne noha nebo se vám hůře chodí. Čas od času máte pocit ztuhlých zad i ztuhlého obličeje, jako by vám přechodně selhala mimika.

Máte také období, kdy se cítíte slabší a unavenější. Když natáhnete ruce před sebe, někdy se vám lehce třesou. A kdybyste se více pozorovali, všimli byste si, že všechny tyto drobnosti mají tendenci objevovat se častěji na jedné polovině těla. Jenže na detailní zkoumání těchto banalit nemáte čas. Občasný třes, ztuhlost, slabost a únavu celkem logicky připisujete pracovnímu vypětí, stresu a nedostatku spánku. Ostatně jde pouze o drobné nepříjemnosti, které vám nijak nepřekáží v běžném životě.

Může přijít parkinson?

Lékaři a vědci zveřejnili na webu jednoduchý formulář, který pomůže zjistit, zda lidé s poruchami spánku nejsou ohroženi Parkinsonovou nemocí. Pokud budou výsledky špatné, dotyčného či dotyčnou lékař rovnou pozve na vyšetření.

Neřešíte je proto klidně i několik let a už si na ně celkem i zvyknete, tudíž si ani neuvědomíte, že se třes objevuje čím dál tím častěji a také jste čím dál tím ztuhlejší. Když postřehnete, že už vlastně nejde o nevýrazné banality a při další návštěvě se o tom zmíníte lékaři, za pár dní se dozvíte zdrcující diagnózu: Parkinsonova choroba.

Umírající buňky

V první řadě je nutné zdůraznit, že zatím ještě není známo, co přesně Parkinsonovu chorobu způsobuje. Předpokládá se, že jde o kombinaci dědičnosti a okolních vlivů. Například u lidí pracujících s pesticidy je její výskyt mnohem vyšší, nicméně vzhledem k tomu, že je toto onemocnění známo už od dob starověku, těžko lze z jeho vzniku vinit pouze moderní chemii. Známe ale mechanismus vzniku Parkinsonovy choroby.

Všechno začíná v malé části mozku zvané Substantia nigra. Ta se nachází ve středním mozku a jejím hlavním úkolem je produkce dopaminu. To je nervový transmiter, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Za normálních okolností, kdy je dopaminu dostatek, je ze Substantia nigra transportován do části bazálních ganglií nazývané Striatum. A právě Striatum, z něhož se dopamin uvolňuje do synapsí, zodpovídá za naše pohyby.

Jenže při Parkinsonově chorobě nastává dramatická situace, kdy z neznámých důvodů začnou buňky Substantia nigra ubývat, a tudíž ubývá i množství dopaminu. Jakmile jeho množství poklesne na kritickou hranici (k tomu, aby se symptomy Parkinsonovy choroby projevily, musí dopamin poklesnout o sedmdesát až osmdesát procent), komunikace mezi mozkem a svaly přestane fungovat. Jenže bez transmiteru nemůže naše nervová soustava fungovat, proto je chybějící dopamin nahrazován jiným transmiterem, acetylcholinem. Problém je v tom, že zatímco dopamin působí tlumivě, acetylcholin je naopak vzrušivý (excitační), což se právě navenek projeví třesem typickým pro Parkinsonovu chorobu.

Třes a padání

Na druhou stranu i když je třes nejznámějším příznakem Parkinsonovy choroby, u některých nemocných se v počátcích nemusí vůbec vyskytnout (trpí jím přibližně sedmdesát procent nemocných). V prvních fázích se choroba může projevovat obtížnější chůzí, strnulým postojem, setřelou mimikou, problémy s udržováním rovnováhy nebo například potížemi při vstávání ze židle. S přechodem do dalších fází choroby se jednotlivé problémy prohlubují, často se přidávají i potíže s pamětí, nemocní mohou mít problémy polykat, často padají, mohou trpět inkontinencí moči a třes, který zpočátku postihovat jen jednu ruku, přechází do obou horních končetin a zintenzivňuje se.

Ačkoli Parkinsonova choroba skutečně většinově postihuje lidi starší padesáti let, u deseti procent nemocných se objeví už před padesátkou. Pravděpodobně nejznámějšími případy takto mladých nemocných reprezentují boxer Muhammad Ali a herec Michael J. Fox. Nicméně tímto onemocněním trpěla a trpí celá řada dalších světově známých osobností, jako je například Jan Pavel II., Salvator Dali, Mao ce-Tung, Adolf Hitler či Johnny Cash. Pravděpodobně nejznámější českou významnou osobností, která Parkinsonovou chorobou trpí, je herečka Jana Hlaváčová. Nemoc postihuje častěji muže než ženy.

Bohužel zatím není známá léčba, která by dokázala průběh nemoci zvrátit, nicméně lékaři dokážou její postup zpomalit a jednotlivé symptomy zmírnit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.