Vlasovec medinský: červ ve vaší noze
Jak se vám zamlouvá představa, že by ve vaší noze sídlil metr dlouhý červ, jehož pohyb byste mohli relativně snadno sledovat? Není to bohužel scéna z béčkového hororu, ale každodenní realita statisíců lidí.
Vlasovec medinský neboli guinejský červ je parazit tenký přibližně jako špageta, který dorůstá délky jednoho metru. Do těla se vám může dostat, napijete-li se v Africe stojaté vody kontaminované jeho larvami.
Dostanou se vám do žaludku a střev, kde se začnou bleskově pářit. A zatímco samci za tyto okamžiky rozkoše zaplatí životem, samičky udělají všechno pro to, aby se dostaly co nejblíž k povrchu vašeho těla.
Zhruba rok si razí cestu vašimi svaly a tkáněmi do podkoží, nejčastěji na ruce nebo noze. Až vlasovec dosáhne svého cíle, buďte si jistí, že to poznáte.
Udělá se vám totiž bolestivý a svědící vřed, který budete mít tendenci ochlazovat. Přesně na to samička vlasovce čeká. Jakmile vstoupíte do studené vody, vřed praskne a vajíčka se dostanou do vody.
Pokud se chcete vlasovce zbavit, musíte ho zachytit v okamžiku, kdy vystrčí zadeček, aby kladl vajíčka. Pak je potřeba namotávat ho opatrně například na tužku a centimetr po centimetru ho vytahovat ven.
Vzhledem k tomu, že je prorostlý svaly, to není příjemná procedura.
Vlasovec mízní: původce sloní nohy
Abyste se tímto parazitem nakazili, nemusíte se ani napít podezřelé vody či se chovat jinak rizikově, stačí, když vás poštípe moskyt, který vlasovce přenáší.
Vlasovec se přemístí do vašeho lymfatického systému a začne se bleskurychle množit. Problém je v tom, že jednotliví červi dorůstají délky až několik desítek centimetrů a po čase lymfatické uzliny ucpou. Lymfa nemůže proudit a hromadí se v okolí propletence červů.
Výsledkem jsou zrůdné otoky, obrovské boule a znetvoření, většinou na nohou nebo u šourku, ale objevit se mohou prakticky kdekoli na těle. V tomto stadiu máte prakticky dvě možnosti: buďto vlasovci uhynou a váš stav se zlepší, nebo se budou dál vesele množit a uhynete vy.
Měchovec lidský: nechtěný host ve vašich střevech
O tom, co je měchovec zač, vypovídá už vzhled jeho hlavové části, která je tvořena obrovskými "ústy" s neméně velkými zuby. Mají jediný úkol: přichytit se ke sliznici střeva, aby měchovec mohl sát krev svého hostitele.
Parazit je přitom skutečně při chuti a jeho apetit je prakticky neukojitelný. Svědčí o tom skutečnost, že lidem s měchovcem hrozí vážné riziko anémie. Chudokrevnost ale není jediným následkem pobytu parazita v těle, dostaví se i prudké zvracení a průjem.
Vzhledem k tomu, že larva se z vajíčka vylíhne ve vlhké zemi, stačí, když na ni šlápnete bosou nohou a zavrtá se vám do pokožky. Pak už je jen otázkou okamžiku, aby se dostala krví přes játra a plíce až do tenkého střeva, kde se zabydlí.
Tady má ideální podmínky k tomu, aby dorostla v dospělého jedince. Měchovec patří k nejrozšířenějším parazitům na zemi a v současné době se odhaduje, že je jím nakaženo přes 740 milionů lidí.
Cymothoma exigua: požírač jazyka
Jedinou dobrou zprávou spojenou s tímto parazitem je fakt, že nenapadá lidi. Jinak je to ale skutečně nechutná záležitost.
Tento tři až čtyři centimetry dlouhý parazit znepříjemňuje život rybám, do jejichž těla se dostává žábrami. Jakmile je uvnitř, přisaje se na rybí jazyk a začne se přiživovat krví, která do něj proudí.
S tím, jak parazit roste, se k jazyku dostává méně a méně krve, až nakonec jazyk odumírá. Parazit nelení, přisaje se na jeho pahýl a nahradí ho vlastním tělem.
Je to jediný známý parazit, který je schopen nahradit orgán svého hostitele. Ryba se tak o všechnu potravu dělí se svým nezvaným hostem.
Strunovec: iniciátor sebevraždy
Lidi nenapadá naštěstí ani strunovec, ale kdyby tomu tak bylo, vývoj událostí by se odehrával přibližně takto: Žili byste poměrně spokojený a šťastný život, jednoho dne byste se ale sebrali a došli se bez jakéhokoli zjevného podnětu utopit.
Vaše okolí by dalších několik let marně přemýšlelo, co vás k zoufalému kroku vedlo, žádný důvod by však neobjevilo. Za vše by totiž mohl parazit, který už delší čas okupoval vaše tělo.
Larvy strunovce napadají především kobylky a cvrčky, ale když je nouze, nepohrdnou ani jiným hmyzem. Hmyz se nakazí kontaminovanou vodou, v níž larva strunovce žije. Jakmile se dostane do těla svého nositele, pustí se nadšeně do práce.
Začne se živit tkáněmi a zběsile růst. Ve finále dosáhne strunovec několikanásobně větší velikosti, než jakou má jeho hostitel.
Ta pravá zábava však pro hostitele nastává, když strunovec dospěje. Parazit totiž začne toužit po spáření s patřičným partnerem, který se ovšem uvnitř hostitelova těla nevyskytuje, takže je potřeba dostat se za ním do správného prostředí. A tím je voda.
Luční kobylky či cvrčkové jsou však stoprocentně suchozemští. Strunovec tedy začne produkovat proteiny, které mění fungování neurotrasmiterů hostitele, nakažená kobylka tak doskáče k vodě a spáchá skokem do ní efektní sebevraždu.
Strunovec se tímto aktem dostává tam, kam směřoval, a může tělo topící se kobylky klidně opustit, aby si užil sexu a zajistil si potomstvo.
