Na ony tři muže, co postávali u jeho auta na parkovišti před továrnou, jej v září roku 2007 upozornil kolega. Bennie Lydell Glover se k vozu vydal i tak, muži nic, jen jej upřeně pozorovali s kamennými obličeji. Pohnuli se, až když Gloverovu vozidlu zacvrlikalo elektronické odemykání.
Moc vzruchu však pánové v oblecích neudělali ani pak, jen vytáhli pistole a Gloverovi poručili, aby dal ruce nahoru. Poté jej šerifovi muži informovali, že jeho dům již prohledávají agenti FBI.
Bylo to jen pár dnů potom, co Glover vypustil nelegálně do světa dvě nejočekávanější alba roku, od 50Centa a Kanye Westa. A dlouhé, předlouhé roky po tom, co s pirátstvím začal.
Malý plat, vhodný džob a láska k počítačům
Napadlo ho to někdy v roce 1994 a v oné myšlence, která se ukázala být nosnou pro dlouhé roky jeho dalšího života, se pojila tři vstupní fakta. Zaprvé jeho zájem o počítače, svůj první si koupil hned v patnácti v roce 1989. Zadruhé mizerná mzda, bral pouhých deset dolarů na hodinu, neměl ani smlouvu. A zatřetí velmi zajímavý zaměstnavatel, pracoval totiž v továrně PolyGramu v Severní Karolíně, kde se lisovala CD. V obří továrně o skoro třiceti tisících metrech čtverečních, která chrlila alba, aby poté celé týdny čekala, než budou uvedena do prodejen.
Ona rovnice o třech prvcích klouzala ke svému vyřešení víc než přirozeně. S domácím produkováním a prodejem CD měl už Glover ostatně zkušenosti, ze své hudební sbírky vypaloval na prázdné disky mixy, které prodával známým v Shelby, kde bydlel. Teď to chtělo pouze vylepšit. Pár kolegů, kteří pašovali z továrny cédéčka, která teprve měla vyjít, znal, na svůj malý trh složený ze zlodějíčků, hudebních nadšenců a floutků, začal tedy dodávat o úroveň zajímavější zboží než dosud.
Závratný byznys to ale nebyl. Vypálení jednoho kusu zabralo čtyřicet minut, byl to tedy spíš melouch, pár peněz na přilepšení. Jeho nápad se však trefil do rytmu doby, technika i technologie šly nahoru. Dell, jak mu říkali známí, si zdokonaloval vypalovací systém, pořídil si internet přes satelit, kde objevil chatovací svět IRC a propadl mu. A našel si cestu do světa Warez Scene, undergroundu internetového pirátství, které sice začalo šířením softwaru, ale nakonec obsáhlo všechno, muziku, porno, filmy.
Kromě disků vynášených z továrny, která začala díky fúzi se společností Universal nabízet i rapovou muziku, co jeho klientům víc seděla, tak mohl využívat i pirátské muziky, her či filmů stažených z netu. Kolem roku 1998 už měl doma Glover slušné studio, systém sedmi vypalovaček zvládl třicet kopií za hodinu, barevná tiskárna zařídila atraktivní obaly.
A do toho přišel formát MP3, který vše zrychlil a usnadnil. Scéna nelegálního šíření hudby byla jedním z prvních koutů počítačového světa, kde se začal používat. „Procházíte-li archivy New York Times, první zmínka o MP3 nesahá před listopad 1998,“ připomíná Stephen Witt, který o Gloverovi a pirátství napsal knihu, „já jako mladý pirát jsem ho používal už v roce 1997.“
Posedlost Zuřivou neurózou
A potom došlo k osudovému setkání. Osudovému a striktně tajnému, jeho dva protagonisté se ostatně nikdy nesetkají, snad až před soudem. Na jedné straně chatovací místnosti, a poté i telefonní linky, byl Glover pod přezdívkou adeg, na druhé kdosi s nickem Kali, kdo se zrovna ujímal vedení pirátské skupiny Rabid Neurosis, známé pod zkratkou RNS.
Doug Morris, šéf Universal Music Group, stál na druhé straně barikády než Rabid Neurosis.
Glover s kolegy šli i po nahrávkách Eminema.
Ono randez vous Gloverovi roztáhlo oponu, i když jen tak, jak bylo třeba kvůli fungování a bezpečnosti, do ponuré říše internetového pirátství. Kali stál v čele sítě, která sledovala, kdy má jaké album vyjít, disponovala krtky ve výrobnách CD pro všechny velké nahrávací společnosti, kteří alba vynášeli, a zabezpečenými servery, kam se nahrávky ukládaly. Byla to scéna plná adrenalinu a rivality, jednotlivé pirátské crew mezi sebou soupeřily o to, kdo oficiálně ještě nevydané album uploaduje jako první.
Piráti to nedělali pro peníze, spíše kvůli protestu proti nespravedlivě velkým ziskům velkých nahrávacích firem. „Dostávaly až dvacet dolarů za kus plastu, který stojí dolar či dva,“ říká pro list Irish Times Stephen Witt. Dalším motivem pirátů byl ale pocit vzrušení. Vzrušení z podílení se na složitých a tajných operacích, na nelegálních závodech o prestiž s ostatními pirátskými sítěmi. Vzrušení, které bylo návykové. „Mnozí z nich mluvili o návalu dopaminu. Lidi s tím běžně chtěli skončit, ale nakonec zjistili, že to nedokážou,“ líčí Witt. V jiném rozhovoru dodává: „Stalo se to posedlým jednáním, návykovou aktivitou. Dokonce ani s tím, jak lidé stárli a rizika rostla, se nedokázali zastavit.“
Jak se hudba osvobodilaWarez scéna, Napster, rozšíření formátu MP3, Apple, iTunes. Kniha Stephena Witta Jak se hudba osvobodila líčí fascinující příběh výroby, skladování a distribuce muziky na pozadí tří osob. Jednou z nich je právě Dell Glover, jehož označuje za „nejobávanějšího digitálního piráta“, druhou bývalý šéf Universal Music Group Doug Morris a třetí Karlheinzt Brandenburg z Fraunhofer Society, výzkumného střediska, kde vynalezli formát MP3. |
Dell Glover do onoho světa vkročil. Víc než to, stal se hned po Kalim nejdůležitějším mužem Rabid Neurosis, která se stala nejlegendárnější pirátskou skupinou. Od Glovera si to však vyžadovalo inovace, Kali potřeboval až tři nová alba týdně, zatímco bezpečnostní opatření v továrně v reakci na pirátství enormně zintenzivněla. Náhodné prohlídky, digitální kontrola lisů, systém, který dokázal vysledovat cestu továrnou každičkého cédéčka.
Glover, teď už povýšený na pozici předáka, pro své pašeráky, které rekrutoval ze špatně placených dělníků, přesto našel skulinu. Slabinou systému bylo oddělení balení CD, z něhož se nadbytečné disky, vyrobené pro jistotu do rezervy, odnášely po směně do drtičky. Stačilo jede z nich u drtičky schovat a poté ho z továrny propašovat pod velikou přezkou u opasku, jaké byly tehdy populární a které se setkávaly s nezájmem ochranky.
Glover si někde u benzinky vynesený disk převzal, převedl na formát MP3 a zašifrovanou cestou doručil Kalimu, který ho vydal. Dell Glover tak světu předčasně a zadarmo nadělil alba od Jay Z, Blink-182, Björk, Ashanti, Stone Age. Vrcholným kouskem bylo pirátské vydání The Eminem Show v roce 2002.V lednu 2003 vynesl Glover debut Get Rich or Die Tryin od 50Centa, rok nato The College Dropout, premiéru Kanye Westa. Bylo to jako mánie.
Praktický obchodník v roli hudebního soudce
Ale Dell Glover nebyl subverzivní rebel, jeho motivy byly velmi praktické. Za svou prominentní roli v činnosti Rabis Neurosis totiž dostal přístup k mnoha úložištím hudby i filmů, a ty využíval jako zdroje pro svůj vlastní obchod. Stahoval z nich a kopíroval muziku i filmy, v roce 2002 prodával až tři sta disků za více než tisíc dolarů týdně. O dva roky později již jeho zboží prodává síť tří holičství v Shelby, naváží čtyři stovky disků a inkasuje 1 800 dolarů týdně.
Nejprve fanouškům Glover přinesl Kayne Westa, souboj s 50Centem však West vyhrál i tak.
Jeho podnikání bylo v rozporu s etikou i bezpečnostními zákony pirátské komunity obecně i jeho Rabid Neurosis. S tím, jak přituhovalo slídění agentů sdružení nahrávacích společností i FBI, jakékoli vypalování pirátských disků Kali výslovně zakázal, Glover si s tím ale nedělal hlavu. Věděl, že jeho příspěvek do chodu Rabid Neurosis je nenahraditelný. A černý obchod taky podstatně zvýšil jeho životní standard.
Pak se však leccos začalo měnit. Mnozí piráti začali odrůstat, nahazovat další a další alba začala být trochu nuda, nepřítel byl stále bystřejší a rizika rostla. A Gloverovy zisky naopak klesaly, mohlo za to paradoxně právě svobodné sdílení na internetu. Kdo teď potřeboval jeho disky z holičství, když si vše mohl stáhnout z netu tak jako Glover sám? Byl to Glover, kdo Kalimu po telefonu navrhl, aby s tím sekli. Kali s názorem D., jak Gloverovi říkal, souhlasil. A zkraje roku 2007 činnost Rabid Neurosis ukončil.
Vzrušení a touha dokázat zase svůj pirátský um však byly silnější. V létě roku 2007 se domluvili, že si nenechají ujít bitvu mezi Eminemem a Kayne Westem o to, čí novinka se bude prodávat víc. Glover ze své továrny vynesl obě a čelil tak dilematu. Když pustí do světa Eminema, pomůže jeho rivalovi, a naopak. Stal se vlastně rukou, která měla vést osudy obou zpěváků. Rukou, která soudila a rozhodovala.
Nakonec vypustil, ovšem přes pirátskou skupinu OSC, 30. srpna 2007 album Kayne Westa. O pět dní později přes Kaliho i Eminema.
A pak si pro něj, 11. září 2007, přijeli na tovární parkoviště oni muži v oblecích a s pistolemi. Přes něj se dostali na šéfa OSC a členy Rabid Neurosis. „Myslím, že po nás jdou federálové,“ hlesl mu v telefonu, teď už odposlouchávaném, Kali. „Je příliš pozdě, dostali mě včera,“ odtušil Glover.
Glover se doznal, stejně jako další pirát z Rabid News, oba dostali tři měsíce ve vězení. Další byl zproštěn. Obžaloby byl zproštěn i Adil R. Cassim, IT expert z Los Angeles, který měl ve svém mobilu uloženo Gloverovo číslo pod jménem D. a v jehož ložnici našli agenti disk ze souborem, který měl ve vlastnostech uloženo jako jméno „Kali“. To však byly jediné dvě indicie a na odsouzení nestačily.
Celkem skupina Rabic Neurosis vydala přes 25 tisíc alb a je považována za nejproduktivnější organizaci internetového pirátství.
