Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Playboy končí s nahotou. A bere to jako své velké vítězství

  11:00aktualizováno  11:00
Nahota je v době internetu s bohatou nabídkou erotiky pasé. Proto magazín Playboy, ikona erotické fotografie, končí s fotografiemi nahých krásek. Jeho šéfové to vnímají jako obří výhru, jako následek změn, které sám Playboy vyvolal. „Tuto bitvu jsme bojovali a zvítězili jsme v ní,“ uvedl výkonný šéf Playboye Scott Flanders.

První číslo Playboye přineslo na obálce Marilyn Monroe. | foto: Profimedia.cz

Rozhodnutí podle agentury BBC pravděpodobně padlo na poradě, která se konala minulý měsíc a jíž se zúčastnil i sám zakladatel a současný šéfredaktor magazínu Hugh Hefner. Devětaosmdesátiletému otci Payboye převratnou myšlenku zavrhnout obrázky odhalených slečen navrhl šéfeditor časopisu Cory Jones. A starý pán souhlasil. Fotky žen v provokativních pózách se budou v magazínu objevovat i nadále, modelky však již nebudou nahé.

Fotogalerie

Za změnou kurzu stojí samozřejmě ekonomické úvahy a čtenost. Zatímco v roce 1975 se prodalo 5,6 milionu kusů americké verze magazínu, nyní je to pouhých 800 tisíc, cituje server The Guardian data organizace Alliance for Audited Media.

A velký obrat tištěného magazínu vlastně kopíruje změnu, kterou prošla jeho internetová verze. Ta si zakázala nahotu již v srpnu loňského roku, aby se přizpůsobila pravidlům sociálních sítí, jako jsou Facebook, Twitter či Instagram. A vyplatilo se to. Průměrný věk čtenářů klesl ze 47 na něco přes 30 let a počet uživatelů stoupl ze čtyř milionů unikátních návštěvníků měsíčně na plných šestnáct milionů.

Co zůstane bez nahoty?

Nová verze tištěného magazínu má tytéž ambice. Chce být přístupnější mladším, ústřední sloupky časopisu bude psát žena. Playmate měsíce zůstane, fotografie však budou mnohem decentnější. „Nechápejte mě špatně,“ odmítá Cory Jones reputaci bezcitného ekonoma a obhajuje svůj návrh: „Dvanáctiletý hoch ve mně je mnou velmi rozčarován. Ale je to správná věc, která se musela udělat.“

Změna stylu Playboye je reakcí na výzvu, které musejí čelit všechny magazíny pro dospělé. List The New York Times připomíná, že například Penthouse, největší konkurent Hefnerova produktu, reagoval na bouři dostupné internetové erotiky příklonem k ještě explicitnějšímu obsahu. Z úderu, který od internetu inkasoval, se však podle něj nikdy nevzpamatoval.

Velká otázka, která nad obratem Playboye visí, přitom zní, jak se bez erotiky obejde. „Hefner udělal revoluci ve směřování našich životů, našeho životního stylu i sexu v Americe,“ skládá Playboyi hold Dian Hanson, autor šestidílného díla o historii pánských magazínů. Ptá se však: „Když Playboyi vezmete nahotu, co zůstane?

Stratégové Playboye neskrývají, že musejí reagovat na přání inzerentů, proto se budou objevovat například recenze destilátů. Cílit bude na muže ve věku od osmnácti do třiceti a více (tradiční Hefnerův čtenář měl mít mezi osmnácti a osmdesáti lety), a to muže, kteří mají zaměstnání. To je ostatně podle Jonese hlavní rozdíl mezi Playboyem a magazínem Vice. „My usilujeme o muže, co pracují,“ vysvětluje. Playboy bude pokračovat v tradici investigativní žurnalistiky, kvalitních rozhovorů, literárních textů a bude dávat velký prostor vizuálnímu umění, protože průzkumy tvrdí, že jeho cílová skupina se zajímá o výtvarné umění.

Právě kvalitní žurnalistika, tedy nejen erotické fotografie, udělala magazínu založenému v roce 1953 jméno. Publikoval rozhovory s Malcolmem X, Jimmy Carterem, Martinem Lutherem Kingem či Vladimirem Nabokovem, vydával texty Margaret Atwoodové či Haruki Murakamiho. Soudní proces v Americe rozhodl, že odpírat verzi Playboye v Brailově písmu odporuje ústavnímu prvnímu dodatku. Perfektně sedl tepu doby a mnohem komplexnější byl i jeho vztah s feminismem. „Ideologicky vzato, hedonismus, který byl ústředním motivem životního stylu Playboye, by nebyl možný bez toho, aby ženy žily tak, jak chtějí,“ cituje publicistka Clem Bastowová akademičku Carrie Pitzulo a sama dodává: „Feminismus a osvobození žen byly pro značku Playboy dobré.“

Mnozí jiní však vidí současný svět Playboye chladnějším pohledem. Připomínají, že to, co mu nese peníze, není kvalitní žurnalistika, ale značka jako taková. Patří k nejvýnosnějším značkám jako Nike či Apple, a je komerčně zdatným nositelem produktů, jako jsou kosmetika, oděvy nebo klenoty. Čtyřicet procent obchodu se odehrává v Číně, kde časopis vůbec nevychází.

Je podle vás revoluce v zaměření Playboye krokem správným směrem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 23. října 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 2549
Ano 772
Autor:




Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.