Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Jsem vážně nemocný, manželka mi to nevěří

aktualizováno 
Vážně jsem onemocněl, ale manželka si myslí, že si to vymýšlím. Odstěhovala se ode mě a zřejmě má milence. Mám se rozvést, nebo se snažit manželství zachránit kvůli dceři? ptá se čtenář Pavel.

Vážné onemocnění je jednou z největších výzev, jimž může člověk čelit. Zejména pokud se nesetká s podporou svého partnera. | foto: Profimedia.cz

Dobrý den,

jsem dvanáct let ženatý, máme dceru a manželka ode mne odešla. Píši si o radu, i když jsem již rozhodnutý, jelikož přátelé i rodina jsou zajedno.

V červnu roku 2011 jsem vypozoroval, že náš vztah dostává vážné trhliny. Podotýkám, že jsme se jedenáct let s manželkou téměř nehádali a vše dělali zásadně spolu. Naší blízcí i já jsem někdy upozorňoval manželku na to, že nemáme společné známé ani kamarády, do společnosti jsme chodívali sporadicky. Manželka vždy argumentovala tím, že kamarádi i kamarádky rozbíjejí vztah a že jí nic nechybí a je ráda jen se mnou. V srpnu 2011 jsem onemocněl MDS (nemoc podobná leukémii) a tuto informaci jsem všem zatajil. Věděl jsem o ní jen já.

Tou dobou nás začaly bombardovat e-maily, SMS zprávy, které hanily a špinily manželku. Tvrdily, že v práci má poměr s jiným mužem. Začátkem listopadu po jedné chemoterapii manželka zjistila, že jsem nemocný, a zdálo se, že se náš vztah začíná lepšit (lítost?). V prosinci se však manželka úplně změnila, nařkla mě, že SMS a e-maily posílám já a že jsem si nemoc vymyslel. Ačkoliv jsem jí nabízel setkání s lékařem, striktně to odmítla a 23. prosince mi poslala textovou zprávu, že ode mne odchází do vlastního pronájmu.

V jednom se ale přepočítala. Naše desetiletá dcera s ní odmítla a dále odmítá bydlet (je se mnou) a návštěvy u ní dokonce ukončuje již po hodině.

Do té doby jsem si myslel, že jsem tvrďák, co snese všechno, ale toto mě skoro položilo. Sice je to měsíc od jejího odchodu, ale pořád to dost bolí. Nerad si to přiznávám, ale nad vodou mě drží to, že se musím starat o dceru. Také si přiznám, že mám manželku stále rád, i když se mi čím dál více odcizuje.

Jak jsem psal, přátelé a rodina mi radí, že se mám rozvést a vůbec se s ní nekontaktovat. Já stále žiji v naději, že se vrátí alespoň kvůli naší desetileté dceři, která sice nepřizná, že ji to trápí, ale pozorují na ní, že ano.

Manželka tvrdí, že mě nemá ráda, nic ke mně necítí a zklamala se ve mně, jelikož jsem lhal v nemoci a posílal jsem ony SMS zprávy a e-maily. Toto je naprostá lež a myslím si, že tím zakrývá jakýsi svůj "prohřešek". Také pozoruji, jako by nebyla pevně rozhodnutá a kalkulovala s návratem, při dalším setkání (kvůli dceři) je ale vše naopak. Otázka zní: "Mám se rozvést, nebo počkat, jak dopadne její tříměsíční anabáze (doba pronájmu - zatím)?"

Děkuji,

Pavel

Pavle,

děkujeme vám za váš dotaz. Vaše situace je skutečně obtížná a nezáviděníhodná. Je obdivuhodné, s jakým nadhledem a racionalitou k ní přistupujete a snažíte se ji řešit tak, aby co nejméně poškodila vaši dceru. Vážné onemocnění představuje vždy velkou zátěž pro vztah a ve vašem případě je situace ještě obtížnější souběhem nemoci a manželčiny pravděpodobné nevěry. Pouze z vašeho dopisu samozřejmě nemohu usuzovat, co ve vašem manželství způsobilo rozkol, jehož vyústěním byl mimomanželský poměr.

Poradna

Své otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára.

Nicméně chování vaší manželky (odstěhování, popření citů k vám...) zcela jasně vypovídá o tom, že v současné chvíli o pokračování vašeho vztahu nemá zájem. Jak sám správně předpokládáte, je pravděpodobné, že její popírání vaší nemoci je vlastně obranným mechanismem. Popřením vašeho onemocnění zmenšuje svůj pocit viny z toho, že vás opouští v těžké životní situaci. Když navíc ještě uvěří tomu, že jste jí posílal dotyčné zprávy a e-maily, ospravedlňuje si tak své negativní city k vám.

Zcela rozumím tomu, že byste si velmi přál, aby vaše dcera vyrůstala v kompletní rodině a neměla na dětství negativní vzpomínky. Někdy však není i přes veškerou snahu udržení manželství možné a defektní vztah rodičů může být v některých situacích pro dětskou psychiku mnohem náročnější než jejich odluka. Vaše dcera jasně projevila své stanovisko a navíc nejde o zcela malé dítě, které by nechápalo, co se děje.

Ačkoli je vaše situace nezáviděníhodná, soustřeďte se dál především na svou dceru a snažte se tady pro ni být, kdykoli vás bude potřebovat. Je přirozené, že se vaše problémy dotýkají i jí a vnímá je negativně. Důležité však je, aby věděla, že má stále zázemí minimálně u jednoho z vás a že ji máte stále rádi. Přeneste se přes své negativní city, které chováte k manželce, a pokuste se vystupovat před dcerou pokud možno neutrálně. Nepomlouvejte před ní manželku, nenavádějte dceru proti ní, snažte se zachovat nadhled a zdržet se jakýchkoli hodnotících komentářů. Dcera je dost velká na to, aby si vytvořila názor sama, ale je důležité, aby měla šanci svůj vztah k matce obnovit.

Co se týká vašeho manželství, nikdo vám nemůže s jistotou říci, zda bude nejlepší se rozvést, nebo trpělivě čekat, jak se postoj vaší manželky do budoucna dál vyvine. Na druhou stranu byste si měl ujasnit, zda o pokračování vztahu skutečně stojíte a zda byste byl schopný, v případě navázání, odpustit manželce to, co se mezi vámi stalo, a obnovit svou důvěru k ní.

Psycholožka Bára







Nejčtenější

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Mužský a ženský pohled se liší, tvrdí věda.
Vidíme to jinak. Ženy a muži udržují oční kontakt odlišně, zjistila věda

Ženy vnímají tvář více jako celek a jsou pečlivějšími pozorovatelkami. Mužský pohled je liknavější. Může za to nejspíš evoluce, která ženám přisoudila roli...  celý článek

„Sbírám boty, aktuálně jich mám na dvaapadesát párů, hlavně tenisky,“ říká...
Mám dvaapadesát párů bot, říká MOgirl Miley

Studuje, má oděvní značku a navrch tetuje. Je aktivní a podnikavá. A k tomu je sběratelkou, má dvaapadesát párů bot. „Hlavně tenisky,“ říká MOgirl Miley.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.