Dobrý den,
potřeboval bych poradit ohledně svého kamaráda, říkejme mu Petr. Zamiloval se do hodně nevhodné partnerky a celé jeho okolí má strach, aby neskončil špatně. Dlouhou dobu si nemohl najít přítelkyni pro vážný vztah a zničehonic začal loni v září chodit s lokální zlatokopkou. Sám je to obyčejný kluk s mizerně placenou prací, který bydlí u maminky, ale jako kamarád je naprosto super. Vždycky ochotně pomohl, chodil s námi sportovat a za dvanáct let, co ho znám, jsme prožili spoustu věcí.
Bydlíme v relativně malém okresním městě, takže o slečně tady koluje poměrně dost pomluv, údajně není psychicky úplně v pořádku. Navíc se ráda objevuje ve společnosti místních postarších podnikatelů a ani její bývalí partneři se o ní nevyjadřují pěkně. Ona sama se nijak netají tím, že už chce dítě, koneckonců jí je 31 let. Takové řeči většinou ignoruji a názor na člověka si udělám, až když ho osobně poznám. Petrovi jsem proto nic neříkal, pouze jsem mu poradil, ať se snaží brát vztah se zdravým odstupem a zkusí spolu aspoň půl roku bydlet.
To, co následovalo, bylo jako z hororu. Po třech týdnech slečna otěhotněla a Petr mi čtyřikrát denně volal, co má dělat. Jeho myšlenky lavírovaly od svatby až po totální nezájem a pochybnosti, jestli je dítě vůbec jeho. To vše i několikrát během jediného dne. Celá situace dopadla poměrně smutně, slečna po pár týdnech těhotenství potratila, údajně během posledního roku již podruhé a začala obviňovat Petra, že za to může on a že je to ze stresu, který jí způsobuje.
Po pár týdnech ho chtěla poslat na genetické vyšetření a vyšetření spermatu. Když odmítl, fyzicky ho napadla a způsobila mu dost ošklivé škrábance na rukou. V té době v podstatě vůbec neuznávala jakýkoliv jeho argument, pokud jí odporoval, okamžitě ho obvinila, že ho navádí jeho kamarádi, a zakázala se mu s nimi stýkat. Petr měl navíc snahu najít si lépe placenou práci a odstěhovat se, aby byl případně schopen rodinu uživit. Slečna na to reagovala tím, že si stejně lepší práci nikdy nenajde, protože je k ničemu, a že se nikam stěhovat nebude.
Z těchto i mnoha dalších událostí jsem dospěl k názoru, že slečna ho jako partnera vůbec nerespektuje a jde jí pouze o někoho, s kým lze rychle otěhotnět. Petrovi jsem celkem důrazně několikrát sdělil, jaký mám na slečnu názor, a on mi nakonec oznámil, že se rozešli. Asi měsíc jsem se s Petrem normálně stýkal, zase jsme spolu začali sportovat, ale pak se najednou začal vymlouvat, že nemá čas, měl s námi jít na Silvestra, ale na poslední chvíli se vymluvil – a já se dodatečně dozvěděl, že už měsíc je zase s onou slečnou. Údajně za ním přijela s brekotem do práce, usmířili se a od té doby s ní tráví veškerý čas, bývalé kamarády ignoruje, a když se ho snažím kontaktovat, buď vůbec nereaguje, nebo lže, že je někde na návštěvě.
Potřebuju poradit, jestli existuje způsob, jak zamilovanému chlapovi rozumně vysvětlit, aby si nejdřív zkusil společné soužití a až pak založil rodinu. Nebo ho mám prostě nechat být a smířit se s tím, že to pro něj bude tvrdá zkušenost, která negativně ovlivní jeho život možná na příštích třicet let? Moje přítelkyně mi radí, že ho mám nechat být, že už jsem mu pomohl dost, ale s ohledem na jeho nezkušenost se obávám, že si vůbec neuvědomuje, co se všechno může stát a že placení alimentů je to nejmenší, co ho může potkat. Bohužel nejsem tak naivní, abych se uklidňoval tím, že zrovna tahle slečna je schopná založit pohodovou a fungující rodinu, myslím, že o to jí ani nejde. Za jakoukoliv radu nebo postřeh budeme já i Petrova rodina vděčni.
Díky,
s pozdravem Robert
Roberte,
děkujeme vám za dotaz. Chápu, že máte o svého kamaráda starost, a je vidět, že vám na něm a jeho štěstí opravdu záleží. Obávám se však, že musím dát za pravdu vaší přítelkyni, která tvrdí, že víc už udělat nemůžete. Naprosto rozumím tomu, že máte obavy z toho, jak jeho situace dopadne, vzhledem k jeho nezkušenosti i chování zmíněné ženy. Je skutečně velmi těžké pozorovat blízkého člověka, který se zcela evidentně řítí do problémů, a nemít možnost průběh situace zvrátit. Nicméně váš kamarád je dospělý, svéprávný a je to jeho rozhodnutí, které vy musíte respektovat.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Váš pohled je pohledem zvenčí, nemusíte znát všechna fakta. Ale i kdybyste měl do celé situace dokonalý vhled, stejně to nemění nic na skutečnosti, že svému příteli nemůžete vstupovat do života a pomoci mu, pokud o to nestojí on sám. Je samozřejmě možné, že jeho vztah pro něj nebude mít žádné závažné následky (kromě zkušenosti a poučení), stejně jako je možné, že se uskuteční nejhorší scénář, který jste nastínil. Stále to však je rozhodnutí vašeho kamaráda, za které bude muset nést důsledky.
Vy můžete vyjádřit svůj názor, ale je pouze na něm, zda ho bude respektovat. Stejně tak je to i s nabízenou pomocí. Tím, že budete do kamaráda neustále "rýpat" a dávat najevo nesouhlas s jeho partnerkou, velmi pravděpodobně dosáhnete jen toho, že s vámi přeruší styky. Vyjádřete mu ještě jednou jasně svůj nesouhlasný názor, ale zároveň dodejte, že samozřejmě budete respektovat jeho rozhodnutí a že na vašem kamarádství se nic nemění, ať už se rozhodne jakkoli. Určitě by také měla zaznít nabídka pomoci a podpory, kdykoli to bude váš kamarád potřebovat a požádá o ni. Víc pro něj udělat zřejmě v daném okamžiku skutečně nemůžete.
Psycholožka Bára
