Čtenář Oldřich se snažil získat zpět bývalou přítelkyni.

Čtenář Oldřich se snažil získat zpět bývalou přítelkyni. | foto: Profimedia.cz

Poradna: Nepodařilo se mi získat bývalou přítelkyni zpátky

  • 89
Investoval jsem do bývalé přítelkyně, která je momentálně zadaná, téměř rok úsilí a energie, ale ona si našla milence a na mě už nezbývá prostor. Štve mě to, píše čtenář Oldřich.

Milá Báro,

nejsem z lidí, kteří by řešili své splíny přes magazínové poradny. Přesto je to pro mě teď asi nejjednodušší možnost, jak nabrat alespoň počáteční inspiraci k řešení problému.

Je mi 29 let a se ženami nemám obecně žádné velké problémy. Mou ložnicí jich prošly desítky a většina mých známých mě vidí jako klasického zástupce kategorie "hráč". S ženami se seznamuji při rozličných příležitostech a většinou mám v případě kopaček několik dalších potenciálních známostí v záloze.

Přesto mě tento způsob života nijak zvlášť netěší a jsem připraven všechny pustit k vodě, jakmile si mě nějaká opravdu získá. Abych byl konkrétní, stále v sobě nosím obrázek bývalé přítelkyně. Nejsme spolu dva roky, z toho poslední rok a půl žije se svým novým. Ten si ji hlídá jak otroka. Člověk s ní nemůže jít ani na kafe bez toho, aby musela během té hodiny odpovídat na čtyři jeho telefonáty, kde je, s kým je, o čem se bavíme a jak dlouho jí to ještě bude trvat. Ale zdá se, že nejen na peníze ženy letí (jde o klasického mamánka s prakticky neomezeným kontem), ale i na omezování osobní svobody ze strany partnera. I když tím dost trpí a je na ní poznat, jak ji toto kontrolování stresuje, nikdy nebude schopna sebrat vůli a ze vztahu odejít. Ochočil si ji zkrátka jak psa.

Přesto jsem rozehrál hru a během posledního zhruba roku jsem si přes koktejl dlouhých komunikačních pauz, naštvávání, vyvolávání lehké žárlivosti a podobně získal víc a víc její pozornosti.

Přišel však konec podzimu a já odjel na půlroční stáž do Švýcarska. Podle jejích reakcí to dokonce vypadalo, že jí už i chybím, a tak jsem neváhal navrhnout setkání, až budu opět v Česku. Jenže ono setkání nedopadlo vůbec dobře. Dověděl jsem se, že nejen že nic nebude dnes, ale už nikdy. Od přítelova útisku se mezitím emancipovala tím, že si našla na občasné "odskočení" kolegu v práci. Na jakýkoliv zájem o mě už zkrátka nezbylo místo.

Ano, nebyli jsme spolu, a proto na ni nemám jakýkoliv nárok. To vím. Jenže tím, že jsem do ní investoval tolik času a úsilí, mě to zasáhlo stejně, jako by šlo o rozchod. Říká se, že pro jedno kvítí slunce nesvítí. Taky se radívá najít si několik utěšitelek, že ve světle jiných žen trápení odezní. To u mě opravdu nefunguje. Hodně se doporučuje začít s nějakým sportem. Ale práce mě teď tak časově zaměstnává, že na nějaký souvislý koníček nebude v nejbližší době kdy. Kromě toho trpívám dědičně depresí. Ne sice těžkou, ale když propukne, a to bývá právě po rozchodech, dokáže naprosto paralyzovat jakékoliv moje pracovní výkony. A to nebezpečí teď reálně hrozí.

Vím, že to bude časem zase dobré. Přesto bych rád poprosil o nějakou radu, ať vás, nebo čtenáře v diskuzi, jestli někdo zažil podobné trápení a jak ho vyřešil. Nerad bych zabředl do duševního bláta, proto budu vděčný za jakýkoliv návrh nebo zkušenost, jak z toho ven. Sám si teď totiž poradit nedokážu.

Děkuji za radu.

Oldřich

Oldřichu,

děkujeme vám za dotaz. Ve vašem dopise mě hned na první pohled zaujala poznámka, že vás odmítnutí bývalé přítelkyně velmi zasáhlo, protože jste do ní "investoval tolik času a úsilí". Věřím, že šlo pouze o nešťastnou formulaci a vaše motivace k opětovnému navázání vztahu má mnohem hlubší motivaci, než je uražená pýcha a ješitnost. V případě, že by důvodem vaší skepse nad odmítnutím byla skutečně pouze lítost nad promarněným úsilím a energií, musela bych vám doporučit, abyste se nejprve zamyslel nad obsahem, smyslem a hodnotou mezilidských vztahů a teprve potom se je pokusil navazovat. Věřím však, že ke svému počínání máte ušlechtilejší pohnutky, než je ulovení další trofeje, a že svou bývalou přítelkyni máte skutečně rád.

Poradna

Poradna

Vaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz.. Zodpoví je psycholožka Bára.

Bohužel, jak je vám asi jasné, i kdyby byly vaše city nejsilnější na světě, lásku druhého člověka si nelze vynutit a taktéž mu nelze zasahovat do osobního života, i kdyby se vám stokrát nelíbil a neslučoval se s vašimi představami. Pokud si vaše bývalá přítelkyně vybrala za partnera muže, který s ní manipuluje, žárlí na ni a omezuje její osobní svobodu, jde pouze o její volbu a vy ji musíte respektovat do té doby, než se stávající situaci rozhodne změnit sama. Můžete samozřejmě vyjádřit svůj názor a nabídnout jí podporu a pomoc, kdykoli ji bude potřebovat. Nicméně konečné rozhodnutí, zda ji využije, zůstává pouze na ní.

Stejně tak musíte respektovat fakt, že si vaše bývalá našla milence a vás odmítla. Znovu popřemýšlejte o tom, proč o ni vlastně tolik stojíte. Do jaké míry pramení váš zájem z faktu, že vám odolává? Mohl byste jí v případném vztahu důvěřovat i v případě, že víte, že je svému stávajícímu partnerovi nevěrná? Jakou budoucnost byste si pro vás dva představoval?

Když budete sám k sobě upřímný, možná zjistíte, že ve vašem zájmu hraje podstatnou roli cosi jako "setrvačnost", sentimentalita společných vzpomínek nebo charakteristiky, které už nejsou aktuální. Pokud i přesto seznáte, že byste o vztah s ní skutečně stál a že si dokážete představit společnou budoucnost, můžete jí svou nabídku zopakovat s tím, že na ni nebudete tlačit, ale budete rád, pokud by se své stanovisko rozhodla změnit. Do té doby bych vám doporučila minimalizovat kontakty s ní, abyste zbytečně nejitřil své rány. Přeji vám hodně štěstí.

Psycholožka Bára