Dobrý den,
s přítelkyní jsme spolu už pátým rokem, ale čím dál víc se začínáme hádat kvůli každé hlouposti. I přesto, že se snažím vztah oživit tím, že ji překvapuji různými maličkostmi, večerní masáží či víkendovými výlety a dokážu se nadchnout pro jakýkoliv nápad, má partnerka nemá snahu to opětovat.
Když se zeptám, jestli je vše v pořádku, jsem ujištěn, že jí nepřipadá, že by se nesnažila, a že mě opravdu moc miluje. Do té doby, než se zeptám znovu, se nedočkám toho, abych uslyšel něco na způsob: "Zlatíčko moje, broučku, děkuji. Jsi úžasnej, miluji tě." Chová se ke mně jak ke kamarádovi.
Kdybych nezačal se sexem a "nedostrkal" ji k tomu, nebudeme se milovat klidně několik měsíců. I když si to potom užíváme oba a je to super. Polibek nebo jakýkoliv dotyk nehrozí, dokud si o něj neřeknu já. Je mi 26, přítelkyni 22. Snažil jsem se ji pochopit, ale marně. Nepotřebuji, aby mi každý den vyznávala lásku, ale ona to nedělá už druhým rokem vůbec. Oba studujeme a vídáváme se od pátku od neděle. Díky za vysvětlení.
Dobrý den,
děkujeme vám za dopis. Naprosto rozumím tomu, že situace, v níž se aktuálně nacházíte, pro vás musí být únavná a vyčerpávající. Zřejmě je vám jasné, že každý vztah zákonitě prochází různými fázemi. Prvotní fáze zamilovanosti zhruba po roce odeznívá a přichází první vztahová krize, kdy partneři zjišťují, zda jsou schopni tolerovat své osobnostní charakteristiky, na které nahlížejí náhle bez optiky zamilovaných. Podle odborníků přichází další krize přibližně po třech letech, kdy pár čelí stereotypu každodennosti. Někteří odborníci mluví i o další krizi po pěti letech. Vámi popsaná situace vykazuje typické příznaky popsané partnerské krize.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz.. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Kdyby byl váš vztah standardním vztahem, v němž se vídáte prakticky denně a sdílíte každodenní "provozní" starosti, doporučila bych vám přesunout jeho těžiště jinam a najít jinou sféru intimity. Ve vašem případě je však situace o to komplikovanější, že se vídáte pouze o víkendech, vztahový stereotyp a každodennost by vás tudíž neměly ohrožovat.
Ačkoli už spolu chodíte delší dobu, vaše nepříliš časté kontakty by vám měly zajistit určitou míru "jiskření" ve vztahu. I když je samozřejmé, že po pěti letech vztahu už prvotní zamilovanost vyprchala, funkční vztah by tuto změnu měl zvládnout a přesunout se do jiné roviny, kdy už k fungování nepotřebuje vášnivá vyznání, ale čerpá sílu z jiných kvalit.
Zkuste se zamyslet nejen nad tím, kdy ke změně chování vaší partnerky došlo, ale i nad tím, co vás aktuálně spojuje a jak vidíte budoucnost vztahu. Pokud pasivita a lhostejnost vaší přítelkyně nemá žádnou konkrétní příčinu a jde skutečně o jakési "vyčerpání" vztahu, k němuž došlo i přesto, že se stýkáte jen sporadicky, je otázkou, jak se vypořádáte s případnou společnou budoucností, v níž byste měli žít v jedné domácnosti a čelit každodennímu stereotypu a nepoměrně většímu množství společně stráveného času.
Co se týká iniciace společných aktivit, můžete se samozřejmě domluvit například na tom, že jeden víkend vymyslíte program vy a druhý bude v režii vaší přítelkyně. Nicméně frekvenci spontánních vyznání, něžností a pozorností lze jen naplánovat velmi těžko a nelze k ní nikoho nutit.
