Dobrý den,
chtěl bych vás požádat o radu. Je mi 30 let, pracuji v reklamní agentuře. V kolektivu jsem relativně oblíbený, s nikým nemám problém. Potíž je jen v tom, že jsem se nejspíše zamiloval do své kolegyně.
Dosud jsme spolu vycházeli velmi dobře (jako přátelé), nikdy mezi námi nic nebylo. Přijde mi však, že poslední dobou se její chování ke mně také změnilo, mnohem víc se na mě usmívá, vyhledává moji přítomnost (bez mého podnětu, já se k ní snažím chovat pořád stejně). Tím, že jsem se do ní zamiloval, jsem ale sám sobě připravil spousty problémů. Kdysi jsem totiž měl poměr s několika dalšími kolegyněmi z práce, které u nás stále pracují. Nevím, jestli by to nemohlo náš případný vztah ohrozit (i když ona o těch poměrech ví). Dále mám strach, že kdybych jí své city vyzradil a neuspěl, přišel bych s tímto neúspěchem zároveň o její přátelství.
Co mám tedy dělat? Vím, že tento dotaz působí komicky, ale já jsem bezradný. Chtěl bych s ní být, ale zároveň nechci přijít o její přátelství, pokud by mě odmítla. Mám počkat, jestli mě zamilovanost přejde, nebo mám jednat?
Děkuji za názor.
Jan
Jane,
děkujeme vám za dotaz. Předně bych ráda zdůraznila, že na něm není nic komického. Zcela rozumím tomu, že si ve své situaci připadáte bezradný a zvažujete pro i proti. Z vašeho dopisu je patrné, že vám na kolegyni velmi záleží a vážíte si jí. Nedomnívám se však, že situace je postavená tak, že byste nutně musel volit mezi vyznáním citů a ztrátou přátelství. Z popisu jejího chování lze skutečně usuzovat, že jí nejste lhostejný a pravděpodobně by uvítala posun vašeho vztahu do intimnější roviny.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Nepíšete, jakého charakteru byly "poměry" s dalšími kolegyněmi, které jste měl. Je samozřejmě podstatné, kolik jich bylo, zda jste se rozešli v dobrém, nebo budou mít vaše bývalé spíš tendenci vytvářet o vás negativní obraz. Na druhou stranu se však jedná o skutečnost, s níž v současné době už nic neuděláte a nezbývá vám než doufat, že pro vaši kolegyni nebudou pro navázání vztahu s vámi překážkou.
Myslím však, že nic nebrání tomu, abyste své city, které k ní chováte, dával najevo. Je jen na vás, zda zvolíte nenápadnější formu náznaků, nebo přistoupíte k přímému vyznání. Jste dospělí lidé a nevidím jediný důvod, proč by ventilování vašich citů mělo ohrožovat vaše přátelství. I v případě, že narazíte na její odmítavou reakci, nic nebrání tomu, abyste dál fungovali na přátelské rovině. Je samozřejmé, že na ni nesmíte naléhat a brát její případné odmítnutí jako urážku. Zkuste ji například pozvat do hospody na "kamarádské pivo" a z vývoje situace už určitě sám vycítíte, zda je nakloněna tomu, posunout váš vztah někam dál. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
