Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pornografie je epidemie a zdravotní riziko, vyhlásil stát Utah

aktualizováno 
Poruchy vývoje mozku, duševní, ale i somatické nemoci, sexuální deviace, závislost, vztahové problémy. Následky oné nákazy jsou prý strašlivé. Rezoluce guvernéra státu Utah líčí následky údajné pornografické epidemie v nejtemnějších barvách. Ničí podle ní životy občanů Utahu i celé Ameriky a společnost by se jí měla bránit.

Ash Hollywood by utažští senátoři zřejmě vzali na milost. Někdejší pornoherečka svou původní profesi opustila a stala se koučkou pro zdravý životní styl a seznamování se. | foto: Profimedia.cz

Onen nijak významný republikánský senátor o tolik pozornosti nestál, ale po jeho lednovém senátním proslovu o škodách, které pornografie páchá, se mu jí dostalo. Zprávy o jeho řeči obletěly celý svět, od Vietnamu po Austrálii, od Chorvatska po Anglii. „Média se mi posmívala a zesměšňovala mě,“ nezastírá Todd Weiler.

Výsměch jej však nezastavil, ani do jeho boje nezasel semínko pochyb. „Ano, celý svět se na nás dívá. Jenže nastal čas. Nastal čas, abychom povstali a vzali si zpět naši společnost,“ hlásá dál. Myslí tím, že je ji třeba vyrvat ze spárů démona pornografie.

V utažském státu přitom nejsou Weiler a jeho kolegové na křižáckém tažení žádnými donkichotskými bojovníky. Státní administrativa stojí za nimi. V úterý 26. dubna podepsal rezoluci odsuzující porno sám guvernér Gary Herbert, taktéž republikán. A ani jeho slova nezní nijak méně výstražně. „Doufáme, že lidé uslyší tento varovný hlas. Je třeba, aby naši občané věděli, že sledování pornografie obnáší skutečná zdravotní rizika,“ prohlásil majestátně.

Za pornem do McDonalds?

Rezoluce jen ještě víc povytáhla obočí svých ironických komentátorů. „V Utahu prý zuří epidemie pornografie v McDonald ́s,“ varoval například sarkasticky článek v magazínu Esquire. Odkazoval na Weilerova slova o tom, že děti chodí to podniků rychlého stravování, aby se skrze WiFi dívaly na pornografii. „A já jsem McDonald ́s řekl: Jste rodinný restaurant a zaměřujete se na děti, proč byste měli chtít být dodavateli pornografie?“ cituje s pobavením magazín senátorova slova.

A když Weiler vážně staví proti svobodě jedněch sledovat podle prvního dodatku americké ústavy pornografii svou svobodu nesledovat ji, článek si vychutnává představu, jak se senátor plíží po restauracích. „Nakukuje lidem přes rameno každému, kdo tam má notebook, a zoufale hledá porno, které by ho mohlo utlačovat,“ přidává se do řady posměváčků autor článku.

Další novináři kladou Weilerově ochranitelskému detektivnímu zápalu do cesty prostou otázku. Ptají se, jak vlastně přišel na to, že děti chodí do prodejen McDonald ́s sledovat na tabletech porno.

Hnutí proti pornu

Jiní žurnalisté si však státního boje proti pornografii všímají ze serióznějšího hlediska. Magazín The Atlantic se například vydal na výpravu do nitra proti-pornografického hnutí. Jeden z jeho pilířů našel v postavě radikální feministky Gail Dinesové, která proti pornografii začala bojovat z netradičního úhlu pohledu.

Senátoři, tady máte porno

Do poprasku kolem utažské rezoluce se s neskrývanou rozkoší zapojil i pornomagnát Larry Flint. Rozhodl se poslat tamním zákonodárcům zdarma po výtisku svého magazínu Hustler. Aby se mohli přesvědčit, „že nejsme žádnou hrozbou veřejnosti“. Vážněji ovšem upozornil na zprávu prezidenta Lyndona Johnsona a jeho komise pro obscénnost a pornografii z roku 1969, která konstatovala, že konzumace explicitního sexuálního materiálu nezpůsobuje žádným způsobem kriminální chování. „Čtyřicet let na onu zprávu sedal prach. Utah ji vytahuje na světlo jen proto, aby uspokojil náboženské fanatiky,“ uvedl Flynt.

Nezajímá ji příliš spor o mravní stránku žánru, tvrdí, že jí jde zejména právě o zdravotní hledisko. Její kritiku lze shrnout například odstavečkem z jejího článku pro The Washington Post. „Nejde o to, co si o pornografii myslíte, zda je podle vás škodlivou, nebo neškodlivou fantazií, jde o vědu,“ píše. „Po čtyřiceti letech recenzí odborných prací říkají vědci s jistotou, že porno je průmyslový produkt, který formuje to, jak přemýšlíme o genderu, sexualitě, vztazích, intimitě, sexuálním násilí a genderové rovnosti – a to vše porno ovlivňuje k horšímu,“ píše.

A nejen to, Dinesová mobilizuje na spanilých jízdách po celém světě, řečnila v konzervativním Polsku, Kanadě i na Islandu. Na anti-pornografické konferenci vystupovala v červenci 2015 i v samotném americkém Kapitolu – a právě tam získala radikální feministka trochu nečekaného spojence. Byl jím republikán Todd Weiler. Tehdy se utažský senátor začal zajímat o tažení proti pornu hlouběji.

Je to tu opět: je porno droga?

Nepřeceňuje však síly, Weiler říká skromně, že není vědcem, a pro odborné argumenty odkazuje k několika mobilizačním proti-pornografickým organizacím. První je sdružení Fight the New Drug (Bojujte proti nové droze), které nás zavádí dovnitř mormonského hnutí. Není na tom samozřejmě nic překvapivého, mormoni tvoří přes šedesát procent utažských občanů a občanek.

Organizace sice napojení na Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů či na jiná náboženství odmítá, pravdou však je, že všichni její zakladatelé k mormonům patří a že vychází z proti-pornografické kritiky mormona a neurovědce Donalda Hiltona. Jak však poznamenává James Hamblin v The Atlantic, vědecká fakta se na agendě Fight the New Drug krčí v koutku, ústřední je propaganda, která si libuje ve sloganech jako „Porno z vás udělá osamělé“, „Porno nenávidí rodiny“ či „Porno zabíjí lásku“, oním posledním zasypala organizace na konci roku na stovce billboardů San Francisco, známé svou tolerancí k LGBT komunitě.

Když dojde na pokusy o odbornější tón, sází Fight the New Drug na analogii účinků pornografie a drog. Odkazuje se na studie, které tvrdí, že při sledování porna se v lidském těle uvolňuje dopamin, který přináší slast. Tělo si na něj však postupně zvyká, proto je ho k dosažení rozkoše potřeba víc, závislý konzument tady vyhledává intenzivnější, extrémnější a perverznější sexuální fantazie a ztrácí zájem o „fádní“ reálný sex.

Potíž však je, upozorňuje The Atlantic, že jako obecně zásadní fakta organizace předkládá pouze některá fakta. O to, zda závislost na pornografii existuje, či ne, se totiž vede lítý a dlouhý spor. Letitou odpůrkyní závislostní teorie je například Nicole Prauseová z University of California. Ta v jednom svém výzkumu, o němž jsme na Xman.cz informovali, doložila, že mozky konzumentů a konzumentek porna při předložení sexuálně explicitních obrázků nevykazují aktivitu typickou pro závislost. V jiné studii (psali jsme o ní zde), podílel se na ní též klinický psycholog David Ley, poté tvrdí, že neexistuje žádný empirický doklad závislosti na pornografii, všechny studie, které dvojice zkoumala, totiž vycházely z povrchních a nepečlivých experimentů.

A navíc, Americká akademie psychiatrie opakovaně odmítla uznat, že by závislost na sexu a pornografii existovala jako duševní choroba. Pro nedostatek důkazů.

Organizace Fight the New Drug si však vypomáhá i jinými zdroji. Patří mezi ně například profesorka ženských studií Mary Anne Laydenová, která v článku pro The Washington Times uvedla, že „čím víc ženy konzumují pornografii, tím větší mají riziko, že se stanou obětí vynuceného sexu“. Ostře kriticky na ni tehdy reagoval právě David Ley, její názor označil za typické házení viny na oběť. A s uspokojením poukázal na výzkumy, které tvrdí, že uživatelé porna mají ve skutečnosti feminističtější postoje než ostatní (psali jsme o tom zde) nebo že mužští konzumenti porna podporují svazky osob téhož pohlaví.

Vědecká fakta proti pornografii slibuje i druhá z organizací, na něž se Weiler odkazuje dokonce přímo v poznámkách pod čarou proti-pornografické rezoluce. National Center on Sexual Exploitation (Národní centrum o sexuálním vykořisťování) například tvrdí, že porno posiluje násilí proti ženám a povzbuzuje nechráněný a rizikový sex.

Jenže se přitom odkazuje na studii z roku 2012, která sama přiznává, že nedokázala přijít s „přesvědčivými závěry“. Serveru Huffington Post navíc jeden z jejích spoluautorů Eric Owens sdělil, že má za to, že organizace neprezentuje práci jeho týmu přesně. Šlo totiž o to, že studie, tak jako mnoho jiných, neidentifikovala příčinný vztah, ale pouze souvislost mezi negativními jednáními a sledováním pornografie.

Přinejmenším se dá zkrátka vědecké zkoumání shrnout tak, že není vůbec jednoznačné, zda závislost na pornografii existuje, nebo ne. Byť má Americká psychiatrická asociace jasno, protože údajnou závislost na pornu již několikrát odmítla zařadit do svého autoritativního a vlivného Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch.

Jsi hříšnice!

Tažení mormonů, mezi něž patří samozřejmě i senátor Weiler, proti pornografii může být zatím spíše úsměvné, guvernérova rezoluce má ostatně symbolický, rétorický význam. Jiné aspekty vztahu mormonů k sexualitě jsou však mnohem reálnější a drasticky se zapisují do životů skutečných lidí.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů totiž nemá problém pouze s pornem. Potíže má i se znásilněním - přesněji se znásilněnými. Madi Barneyová, Hailey Allenová, Payne Dietzová, oněch případů je víc, všechny mají společné jednu instituci, Brigham Young University, vzdělávací perlu církve, označovanou jako mormonský Harvard. A všechny dívky spojuje ještě jedna věc. Staly se obětí znásilnění a jako takové následně obětí univerzitního nátlaku a kárných opatření.

O tajeném šikanování, jehož se univerzita dopouští na obětech znásilnění, se začíná mluvit díky Madi Barneyové. Dívka byla znásilněna devětatřicetiletým mužem, a i když váhala, nakonec případ nahlásila policii. Čekal ji za to trest. Šerifův zástupce, pachatelův známý, zprávu o skutku, se všemi detaily ohledně provedení zločinu i zdravotní dokumentace, předal brighamské univerzitě. A rovnou obávanému oddělení, které má na starost zkoumání dodržování jednoho z pilířů instituce, řádu cti. Přirozeně, univerzita zjistila, že ho dívka porušila, dopustila se totiž zapovězeného předmanželského sexu. Zakázala jí zapsat se na další semestr, jako oběť znásilnění není vítaná.

Madi Barneyová se však odmítla vzdát a její protest začal otevírat ústa dalším dívkám, které prošly rovněž bolestnou zkušeností znásilnění a represe z rukou mormonské univerzity. Veřejně vystoupila Hailey Allenová, zdrogovaná a znásilněná brighamským profesorem a upozorněná univerzitou, že pokud se bude domáhat vyšetřování, bude ze studia vyloučená. Ozvala se i Payne Dietzová. Petice požadující zastavení trestání obětí sexuálních útoků na brighamské univerzitě má přes 112 tisíc podpisů.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.