Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Silvestrovské následky: co se děje při poškození sluchu

aktualizováno 
V rámci silvestrovských oslav vedle vás bouchne petarda či jiná pyrotechnická záležitost, a když ohňostroj odezní, zjistíte, že prakticky nic neslyšíte. Co se děje při poškození sluchu nadměrným hlukem?

Petardy nemusejí poranit jen vaše prsty, poškodit mohou i sluch. | foto: Profimedia.cz

Během svátečních dnů se rozhodnete udělat si vlastní soukromý ohňostroj - samozřejmě pokud možno takový, na který nikdo z vás nezapomene. Nakoupíte hromady pyrotechnických produktů a večer je začnete s kamarády odpalovat. Jenže nějak se přihodí, že ve všeobecném chaosu a alkoholovém opojení některé z petard a dělbuchů bouchnou ve vaší těsné blízkosti. Naštěstí vás nepopálí, prsty máte také všechny, takže se vlastně nic moc nestalo.

Jenže když improvizovaný ohňostroj skončí, s hrůzou zjistíte, že skoro nic neslyšíte. Hlasy vašich kamarádů k vám doléhají tlumeně, jako by z dálky. V uších vám může šumět nebo protivně pískat a musíte se soustředit na to, abyste vůbec postřehli obsah hovoru. Je to sice nepříjemné, ale utěšujete se tím, že jde nejspíš o kombinaci vypitého alkoholu a velkého hluku a že to časem odezní. Jenže ani po několika hodinách se situace nelepší a vy slyšíte hůř než vaše osmdesátiletá babička. U lékaře se dozvíte, že váš sluch je poškozený nadměrným hlukem a existuje několik variant, jak to s vámi může dopadnout: buď vaše potíže časem vymizí, nebo vám bude šumět či pískat v uších nastálo, případně už nikdy nebudete slyšet jako dřív.

Plíživé poškození

K pochopení toho, jak nadměrný hluk poškozuje sluch, je nutné nejprve objasnit, jak funguje zdravý sluch. Zvuk je možné zjednodušeně popsat jako vlnění molekul ve vzduchu. Tyto vzduchové vlny zachytí náš ušní boltec a postupují zvukovodem až k bubínku, který rozkmitají. Tím se přenesou ke kladívku, kovadlince a třmínku, který se nachází ve středním uchu, a pokračují dál k blance, oddělující střední a vnitřní ucho. Vnitřní ucho je naplněno tekutinou a ta se prostřednictvím zvukového podnětu rozvlní. Tím se ohýbají vláskové buňky, jejichž úkolem je převést zvukové vlny na elektrický signál. Sluchový nerv vede tento impuls až k mozku, který ho následně zpracuje.

Poškození sluchu nadměrným hlukem může nastat po dlouhodobém působení hluku, ale i po jednorázovém příliš intenzivním zvukovém podnětu. Může být dočasné, nebo trvalé a může postihnout jen jedno, nebo obě uši.

Pokud jste vystaveni nadměrnému hluku po dlouhou dobu (například v rámci svého zaměstnání), vláskové buňky začnou ubývat (v důsledku „přetížení“ jsou poškozené a odumírají). Tkáň na místě odumřelých buněk se jizví a už není schopna měnit zvukové vlny na elektrické impulsy a sluch se postupně horší. Vzhledem k tomu, že vláskové buňky jsou neobnovitelné (zdravý člověk jich má kolem 17 tisíc), zhoršení či úplná ztráta sluchu zapříčiněná jejich masivním úbytkem je bohužel nevratná.

Navíc je zhoršování sluchu v důsledku dlouhodobého vystavení hluku postupné, takže si postižený svých potíží všimne pozdě. Obvykle si lidé uvědomí, že s jejich sluchem není všechno v pořádku, až v okamžiku, kdy mají problémy rozumět ostatním lidem (nejprve například v hlučné místnosti, ale postupně i v klidu) nebo musí neustále zesilovat televizi.

Akustické trauma

Zejména v souvislosti s bujarými silvestrovskými oslavami však nabývá na aktuálnosti poškození sluchu náhlým, příliš intenzivním zvukovým podnětem (jako je například exploze), které odborníci nazývají akustické trauma. V takovém případě mohou prudké zvukové vlny způsobit až protržení bubínku nebo dokonce poškození kůstek ve středním uchu. V případě krátkého zvuku vysoké intenzity se totiž nemohou uplatnit středoušní reflexy (svaly kolem středního ucha se nestihnou stáhnout) a obranné mechanismy vnitřního ucha. Dochází k náhlé změně tlaku, která poškodí bubínek, kůstky ve středním uchu nebo právě tolik důležité vláskové buňky ve vnitřním uchu. V extrémních případech může být toto poškození sluchu i trvalé.

Následkem třesku nebo výbuchu může dojít i k šumění, pískání či zvonění v uchu/uších, které se odborně jmenuje tinnitus, a i to může být, stejně jako poškození sluchu, dočasné nebo trvalé. V podstatě jde o to, že mozek nedostává od poškozených vláskových buněk žádný signál a začne „předpokládat“, že je příliš slabý, tudíž zvyšuje citlivost v dané oblasti, což vede k takzvanému „fantomovému hluku“, tedy hluku, který ve skutečnosti neexistuje a je „pouze“ ve vaší hlavě.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.