Buduje a zlepšuje dlouhodobou paměť, snižuje únavu a zvyšuje výkon, vyplývá z mnoha studií. Ale nejen to. Je též prevencí proti infarktu, dodává společné šetření harvardské a aténské univerzity, jehož se účastnilo na 28 tisíc mužů a žen od 20 do 86 let. Zjistilo, že ti, kdo si dopřávali poobědového spánku přinejmenším třikrát týdně, měli o 37 procent nižší riziko, že zemřou na srdeční chorobu.
Americký Národní institut duševního zdraví pak shrnul celou záležitost lapidárně: Měli bychom se přestat stydět za to, že si v práci dáváme šlofíka.
Když šlofík, tak poctivě a pravidelně
Nedosti na tom, týmy vědců zkoumají, jakou formu by náš odpolední odpočinek měl mít, aby z něj organismus vytěžil nejvíc. Pokud máte problémy s usínáním, dávejte si šlofíky pravidelně, zní jedna z rad. Vaše tělo si na ně zvykne a časem zaberete hned, takže nepřijdete o drahé minuty z pracovní doby.
Ke každodennímu rytmu máte ještě jeden důvod. "Neměli byste dřímat jen jednou nebo dvakrát týdně. Musíte to dělat pravidelně, jinak si pokroutíte cirkadiánní rytmus," varuje totiž James Maas, profesor psychiatrie na Cornell University. Odkazuje tím na jeden z biorytmů, který označuje pravidelné kolísání bdělosti.
Nedřímejte však déle než dvacet minut nebo půl hodiny, jinak se budete cítit unavení. "Deset minut spánku může všestranně prospět. Naopak, lidé dřímající déle než třicet minut si často připadají rozespalí i hodinu potom," tvrdí Leon Lack z australské Flinders University.
Probudit se nastartovaní
K nečekanému závěru vedlo bádání japonských vědců Hajašiho, Masudy a Horiho: nabíjející efekt šlofíku posílíte, když krátce před ním vypijete kávu anebo jiný nápoj s kofeinem. Tato povzbuzující látka totiž nemá okamžitý nástup, takže začne působit právě když se probouzíte. A hned poté je dobré vystavit se ostrému světlu a omýt si obličej vodou, doporučují japonští autoři.
Můžete dohnat noční spánek, ale taky si zadělat na infarkt
Gregory Belenky, který na Washingtonské státní univerzitě zkoumá vliv spánku na pracovní výsledky, tvrdí, že šlofík může do určité míry nahradit odpočinek, o který jste přišli bezesnou nocí.
"Spousta lidí na světě rozděluje svůj spánek do dvou bloků, třeba prostřednictvím siesty ve španělsky mluvících zemích. Je dokonce možné, že rozdělený spánek vás nabije lépe než spaní v jediném dlouhém bloku." Musíme ale dodat, že se lékaři nemůžou shodnout na tom, jestli je to pravda, a vedle příznivců častých šlofíků a krátkého nočního odpočinku najdeme také odborníky, kteří varují před méně než sedmi nebo osmi hodinami spánku každou noc.
Pokud jste zvyklí dávat si dvacet po těžkém jídle, zamrzí vás zjištění, že zrovna tenhle šlofík byste si měli odpustit. Tým řeckého kardiologa Theofila Kolettise totiž zjistil, že infarkt myokardu se častěji objevuje po velkém jídle u lidí, kteří se po obědě či večeři natáhli (ať už spali, nebo ne), než u těch, co se prošli, aby jim slehlo.
Stáhněte si chytrou empétrojku
Není snad člověka, kterému by v klidném polospánku nevadil zvuk budíku. U krátkých šlofíků ale hrozí, že si popletete hodiny a budete spát déle, než jste původně chtěli. Zkuste to s mp3 soubory, které si můžete zdarma stáhnout z webu Placebo. Jsou v délce od pěti minut do půl hodiny a kombinují příjemný šum na začátku s nejdříve tichým, ale pak stále hlasitějším kohoutím kokrháním na konci. Pusťte si je v pauze na počítači nebo rovnou z mobilu do sluchátek a užijte si relaxaci.
Rad a tipů vztahujících se k šlofíku je dost, zbývá jediné. Přesvědčit zaměstnavatele, že po šlofíku budete výkonnější. Argumentovat můžete například knihou The Art of Napping at Work Billa Anthonyho, podle něhož dvacetiminutový spánek prospěje mysli a zvýší vaši produktivitu.
A poukázat můžete i na výzkum Marka Rosekinda z NASA přímo na pilotech, díky němuž americký letecký úřad zvažuje, že povolí pilotům šlofíky při práci. K tomu už ostatně přistoupilo osm mezinárodních aerolinek.
Článek vznikl ve spolupráci s psychologie.cz
