Dovolená a s ní i okamžik, kdy se budete chtít předvést před plážovými divami v plavkách, se rychle blíží. Snažíte se proto na poslední chvíli vypracovat si sexy tělo nebo alespoň zamaskovat ty desítky piv, které jste mu posílali v předchozích měsících. Dřete poctivě každý den a v posilovně byste klidně mohli začít i nocovat. Už jste sice cosi zaslechli o tom, že byste si měli mezi cvičením odpočinout, aby byly svaly schopny zregenerovat, ale jste přesvědčeni, že všechno jde zvládnout, pokud máte dostatečně silnou vůli. Proto si nakládáte, co se dá, a klidně byste byli ještě iniciativnější, kdyby se vaše tělo v poslední době nechovalo tak podivným způsobem.
Rozbolavělé svaly lze logicky připsat zátěži, se kterou se musejí při tréninku vyrovnávat. Ale jak si vysvětlit prakticky neustálou únavu, potíže se spánkem a bolesti hlavy a kloubů? A to už nemluvíte o tom, že vám často najednou začne tlouci srdce, zpotíte se bez předchozí fyzické námahy nebo že jdete z jednoho nachlazení do druhého. Jako bonus jste neustále podráždění, křivka vaší nálady připomíná horskou dráhu a sex je pro vás za trest. Posedlostí sportem jste si totiž zajistili syndrom přetrénování.
Unavené svaly
Přetrénování má mezi zdravotními komplikacemi zcela zvláštní postavení. Sportujete obvykle proto, abyste byli v dobré formě, ale jen minimum lidí si přitom uvědomí, že jakýkoli extrém je škodlivý a může vám dokonale zničit zdraví. Tím spíš, že přetrénování se v prvních stádiích neprojevuje žádnými zásadními problémy ani varovnými příznaky. Možná si všimnete, že váš výkon v poslední době poněkud poklesl, že jste trochu víc neohrabaní (a zranění, která si tou neohrabaností způsobíte, se nechtějí hojit) nebo že jste unavenější. Jen málokdo si však tyto potíže spojí s přetrénováním.
Klasickým symptomem přetrénování, který už určitě zaznamenáte, jsou bolavé svaly. Jejich bolest pochází z mikroskopických trhlinek, které vznikly při jejich posilování a přetížení. K tomu, aby bylo tělo schopné tyto trhlinky opravit, potřebuje od 24 do 48 hodin. A právě to je ona pauza, kterou odborníci doporučují dodržovat mezi jednotlivými tréninky. Jestliže nedáte tělu dostatečný čas na to, aby mohlo sval opravit, jeho poškození se bude dále zvětšovat, trhlinky se budou rozšiřovat a hrozí jeho natržení i úplné přetržení.
Imunita mimo provoz
Když nebudete varovné signály těla respektovat a dál mu budete nakládat neúměrné dávky, vzroste vaše hladina adrenalinu a kortizolu. V důsledku toho sice můžete pociťovat příliv energie, který si klamně vyložíte jako signál, že tento režim vašemu tělu vyhovuje, ale také nebudete moci spát a kdykoli vynecháte trénink, budete mít obrovské výčitky svědomí. Za to vděčíte nejen kortizolu a adrenalinu, ale i endorfinům a dopaminu, které se při cvičení vylučují, a činí tak ze sportu v podstatě návykovou záležitost.
V důsledku vysoké hladiny kortizolu také dochází ke zvýšenému ukládání tuku a naprosté minimalizaci libida. Aminokyseliny se vyčerpávají rychleji, než je stihnete běžnou potravou doplňovat, proto budete mít nedostatek proteinů a tělo se dostává do takzvaného katabolického stavu, při kterém dochází k odbourávání svalové hmoty. Jedním z jeho příznaků je dehydratace organismu a pocit neutišitelné žízně.
Přetrénování povede i k potlačení imunitního systému, protože tělo veškerou energii vynakládá na boj s únavou a regeneraci přetěžovaných svalů. Na boj s případnými nemoci mu proto už nezbývají žádné kapacity, což je také důvodem, proč půjdete během tréninku z jedné virózy do druhé a budete mít pocit, že se v podstatě neustále perete s nějakou chorobou.
K syndromu přetrénování dochází u jednotlivých lidí po různě dlouhé době a zátěži. Zatímco profesionální sportovec může trénovat bez problémů i dvakrát denně, začátečník se může snadno přetrénovat při každodenním sportování. A stejně tak je individuální i doba, za kterou odeznívá. Jeho nástup může urychlit neúměrná sportovní zátěž v kombinaci s dalšími zátěžovými faktory, jako je například stres, nevhodné složení jídelníčku, přepracování a podobně.
