Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raději extrém než akty, říká fotograf adrenalinových sportů David Blažek

aktualizováno 
Kdysi fotil tanečky na Vlachovce, dnes je naší špičkou v oblasti focení extrémních sportů. Dokumentoval divoké kousky, které skončily frakturami lebky i bezvědomím. Volnost a divokost mu totiž sedí. "Nemám rád, když mě někdo diriguje," vysvětluje fotograf, motokrosař a majitel baru David Blažek.

Lákalo by ho jet fotit na Aljašku. „Mám k ní velký respekt,“ přiznává David Blažek. | foto: archiv Davida Blažka

Fotíte od sedmnácti let. Začal jste už tehdy u extrémních sportů?
Vůbec ne, fotil jsem kamarády a vůbec všechno. Nebylo moc k čemu inklinovat, protože jsem ničemu nerozuměl. Dnes bych se na fotky ze začátků rád podíval, ale nevím, zda bych vůbec nějaké našel po několika stěhováních.

Kdy přišel zlom, kdy jste si řekl, že u amatérského fotografování zůstanete?
To si pamatuju dobře, bylo to vážné rozhodnutí. Focení se špatně spojovalo s prací, měl jsem problémy s penězi. Ve dvaadvaceti jsem dostal nabídku na focení za peníze a řekl jsem si, že se budu živit jako fotograf na volné noze.

Fotogalerie

Bylo to k životu?
Byl to cirkus. Fotily se zakázky za tisícovku na den, na které ale náklady činily šest stovek. Dělal jsem šílený věci, jezdil jsem třeba fotit taneční kurzy na Vlachovce. Hodně věcí jsem si nastudoval sám, hodně věcí jsem zkazil. Byla to metoda pokus omyl a stála mě spoustu vyhozených fotek.

V čem je focení extrémních sportů tak jiné?
Fotka se musí povést na první pokus, není čas opakovat záběr. Musíte tomu rozumět, najít si správné místo, předvídat, co se může stát. Proto je při tomhle focení velmi důležitá důvěra lidí, které fotíte. Musíte se znát.

Hecujete je?
Jo. Dokážu poznat, jestli má hecování smysl.

Při focení jste musel zažít i dost divoké věci.
Zažil jsem spoustu ošklivých chvil. Spoustu zlomených kostí, pár bezvědomí, frakturu lebky.

Jaké bylo vaše nejextrémnější focení?
Jednou jsem fotil holčičí snowboardový tým. Zasekli jsme se nahoře, sjížděli dolů a trochu zbloudili. Bylo to na jaře, byl mokrý sníh. Dostali jsme se do strmých částí a bylo to hodně nepříjemné. Kameraman, který byl s námi, na prkně moc neuměl. Do toho začalo zapadat slunce, sníh začal namrzat, byla zima. Byli jsme promočení, unavení. Holky začaly trochu panikařit, já naštěstí zůstal v klidu. Musel jsem je hodně uklidňovat.

Fotíte i profesionální snowboardové závody?
Ne, nepřijde mi to moc kreativní. Ani v televizi si to nepouštím.

Nelákalo by vás být sportovním fotografem?
Loni jsem byl na finále mistrovství Evropy v házené, byl jsem překvapený, jak monstrózní ta akce byla. V hale bylo 30 tisíc diváků. Dělal jsem jen fotoeditora, nefotil jsem. Docela se mi to líbilo, ale nevím, jestli bych to chtěl dělat pořád, celý den fotit, aby pak uveřejnili jednu fotku. Je to navíc hrozně masové.

Než zmáčknu spoušť, promyslím si to

Jaká vaše fotka měla největší úspěch?
Ta, s níž jsem vyhrál soutěž Red Bull 2007. To bylo velké vítězství, účastnilo se totiž 8 500 fotografů. Užil jsem si svých pět minut slávy.

Tahle fotka vynesla Davidu Blažkovi vítězství v soutěži Red Bull 2007.

Tahle fotka vynesla Davidu Blažkovi vítězství v soutěži Red Bull 2007.

Vznikala ta fotka dlouho?
V hlavě jsem ji nosil dlouho. Čekal jsem na ideální počasí, dobré slunce. Nikam jsem nespěchal.

Mluvil jste o pěti minutách slávy. Musí se fotograf umět postarat o vlastní propagaci?
Asi to patří k našemu byznysu. Nemůžete čekat doma, až vám někdo zavolá, že se z vás posr… a chce vás. Nedočkal byste se, dobrých fotografů jsou totiž mraky.

Jsou pro vás peníze důležité?
Jsou. Dají vám možnost fungovat. Někdo jich potřebuje víc, někdo míň. Každý má svoji cenu.

Soutěž

Mezi 29. březnem a 1. dubnem bude David Blažek k vidění v akci na Burton Špindl Spring Sessions. Neváhejte a na velký snowboardový mejdan vyrazte též. Zúčastníte-li se naší soutěže a budete-li mít štěstí, můžete navíc vyhrát víkendové ubytování v hotelu zdarma a permanentku do Skiareálu Špindlerův Mlýn.

Fotil byste něco zadarmo?
Jistě. Dělal jsem takhle spoustu věcí. Kolikrát do něčeho investuji vlastní peníze, aniž by to něco vyneslo.

Jakou máte při focení metodu? Cvakáte, cvakáte, a pak vybíráte? Nebo přemýšlíte, než zmáčknete?
Nemám rád vybírání z velkého množství, takže rozhodně přemýšlím, než zmáčknu. Promazávám průběžně.

Fotíte ještě na film?
Fotím. Už je to ale těžký.

Umíte říkat „ne“? Vzpomenete si, kdy jste něco odmítl, a bylo to dobré rozhodnutí?
Příčí se mi focení do silnice. Když se skáče do silnice. To odmítám.

Neláká vás jiná fotografie, třeba akty?
Ne, asi na to nejsem. Vnitřně to necítím. Dělal bych to se sebezapřením a s výsledkem bych asi nebyl spokojený. Ale pro známé jsem fotil asi tři svatby. (smích)

Vadilo by vám fotit kampaň pro nadnárodní korporaci?
Nevadilo. Zakázka je zakázka. Zvlášť v této době.  

Když už byla řeč i sebepropagaci. Dosud jste neměl vlastní výstavu, proč?
Pořád jsem si říkal, že je na to čas. A říkám si to dodnes. Až to přijde, bude to cílený projekt, nechci dělat průřez tvorbou, nerad ukazuju fotky, které už někdo viděl. Něco si už v hlavě připravuji.

Když odloží fotoaparát, chopí se David Blažek motorky a vyrazí do terénu.

Když odloží fotoaparát, chopí se David Blažek motorky a vyrazí do terénu.

Focení jste zažil z tisíce a jednoho úhlu pohledu. Co vás na něm baví nejvíc?
Kultura kolem toho, život s lidmi. a pocit naplnění, když se fotka povede.

Motokros a bar. A hlavně pohoda

K čemu od focení utíkáte? Jak relaxujete?
Neumím relaxovat. Trochu se mi to daří u motokrosu, u něj si vyčistím hlavu. Jsme parta kamarádů, jezdíme kolem Prahy. Chtěl bych ale jet i nějaký hobíkový závod.

Kromě toho všeho máte bar. Jak se z fotografa stane majitel baru?
Kdysi jsem v baru dělal, vždycky mě to bavilo, dělaly se tam šílené mejdany. Byl to můj sen. Nebylo to rychlé rozhodnutí. Baví mě komunikace s lidmi.

Čím se váš bar liší od jiných? Bude na něm vidět, že patří fotografovi?
Chtěl bych tu dělat malé výstavy fotek mých kamarádů, ne svých. Nechci si tu vystavovat vlastní fotky. Bar je určený pro lidi, jako jsme my dva, kteří mají rádi příjemné posezení, rádi se podívají na motorkářský film, občas se rádi nalejou, ale nepotřebují k tomu ukopnout záchod, mají něco odžito. Zatím se nám to daří.

Působíte jako pohodář. Jste ambiciózní?
Chci být v pohodě. Nemám rád, když mě někdo diriguje, mám rád volnou ruku. Nerad lezu lidem do zadku. Nemám žádné cíle. Jen chci, abych měl, až budu starý, pořád co vyprávět.

Autoři:






Nejčtenější

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta...
OBRAZEM: Pózy jako modelky zvládneme taky, řekli si jihoafričtí farmáři

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta tamních vousatých chasníků nafotila kalendář, v němž si utahuje z fotek ve...  celý článek

Poznávacím znamením akcí Bald Knobbers se staly čertovské masky. Takhle se...
Bald Knobbers: mafie nosila masky čertů a podporovali ji počestní občané

Začali jako svévolní ochránci veřejné bezpečnosti, skončili jako oficiální mafie, která si hleděla vlastního prospěchu. Dějiny americké organizace Bald...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.