Běhá pro radost. "Při běhu pro Paraple jsem jednou předal štafetu, ale doběhnul

Běhá pro radost. "Při běhu pro Paraple jsem jednou předal štafetu, ale doběhnul jsem celou trasu. Sám pro sebe. Byl z toho maraton,“ říká René Kujan. | foto: archiv Reného Kujana

Chci dát na Islandu 30 maratonů za 30 dnů, říká extrémní běžec

  • 15
Běhá už téměř dvacet let. I proto se asi cítí na neuvěřitelný výkon, chce oběhnout Island za třicet dní. To znamená zdolat jednu maratonskou vzdálenost denně, v deseti stupních Celsia a za nevyzpytatelného počasí. "Pokud přijde vichřice, doufám, že bude foukat alespoň do zad," říká René Kujan.

Třicet maratonů za třicet dnů, a to ještě na ostrově, který nemá zrovna stabilní počasí, to si tedy věříte.
Maraton běhám patnáctý rok, jinak se běhu intenzivněji věnuji asi dvacet let.

I tak to nebude legrace. Jaký máte přesně plán?
Chci oběhnout celý Island, to je asi 1 340 km. Vyšlo mi to na tu třicítku maratonů, to je hezky kulaté číslo.
 
Kolik maratonů za sebou jste dosud uběhl?
Zkoušel jsem tak dva tři za sebou. Uběhl jsem ale i pět maratonů za víkend, nebyla to však oficiální akce. Běželo se od Podolské vodárny do Drážďan.

Jaký terén vás na Islandu čeká?
Je to poměrně rovinaté, na východním pobřeží jsou trochu kopečky, pak tam jsou dva tři horské hřbítky, ale je to relativně dobré. Na severu je to trochu zvlněné, do cíle už je to pak celkem rovinka.

Jak celá myšlenka vlastně vznikla?
Prvně to napadlo moji přítelkyni, byli jsme spolu na Islandu, ona tam něco takového navrhla a už jsme se toho nepustili. Je to výzva i vzhledem k počasí, které tam panuje. Navíc tam nikdo neběžel sólově.

Vstanu, najím se a poběžím

Už víte, jaké vás asi čeká počasí?
Podle dlouhodobých předpovědí může být tak pět dnů slunečných s denní teplotou kolem deseti stupňů. Ale poměrně rychle se to tam mění. Může přijít i vichřice, to by byl pěkný hnus, mohlo by foukat aspoň do zad.
 
Jaký tam má vypadat váš den?
Vstanu, najím se a běžím. Snad to půjde uběhnout do pěti hodin, optimálně za čtyři. Zbytek dne budu relaxovat a hledat místo na přespání. Nerad bych počítal s variantou, že mě to srazí na kolena a nějaký úsek budu muset odejít.

Co všechno povezete s sebou?
Spacák, stan, vařič, ešus. Teplé lehké oblečení, nepromokavé vrstvy. U jídla budu spoléhat hlavně na místní zdroje, mám tam vyzkoušený jeden mléčný produkt. Na samotný běh budu mít s sebou müssli tyčinky a trochu čokolády. Poběžím na pohodu, ne na čas.
 
Co bude neúspěch?
Kdybych jeden den vynechal a neběžel. Ale když bouchne sopka, to asi neovlivním. Mám však v plánu čtyři dny navíc, ty by měly pokrýt všechny nepředvídatelné události.
 
Z čeho máte největší strach?
Ze špatného počasí. Dokážu si bohužel představit, že bude celý týden pršet.

Říkáte, že běžet budete na pohodu, islandskou výzvu však nechcete uběhnout jen pro své potěšení.
Před pěti lety jsem měl vážnou nehodu, měl jsem spoustu fraktur, z toho jednu obratle, čtrnáct měsíců jsem měl titanové šrouby. Byl jsem v Kladrubech na rehabilitaci a tam jsem si řekl, že to propojím s pomocí pro Sportovní klub vozíčkářů Praha. Vznikla mezi námi dohoda, že každým maratonem pro ně vyběhnu tisícovku, snad na to seženu sponzory. Jinak to zaplatím ze svého. Na internetu je už celý projekt popsaný a na účtu je 23 tisíc od lidí, jimž se líbil.
 
Nenapadlo vás, že by s vámi jel někdo na vozíčku?
Napadlo, ale nikdo takový se nenašel. Největší problém je zázemí, to by byl pro vozíčkáře velký problém.

Co dál po Islandu?
Nevím, ale určitě mě nějaká blbost napadne. O další konkrétní pomoci vozíčkářům jsem ještě nepřemýšlel, ale v nějaké formě určitě budu pomáhat dál.

Neběhám kvůli časům, ale pro radost

Okolo Islandu za 30 dní

Svou pouť kolem Islandu se René Kujan zahajuje v neděli 23. září. Bližší informace najdete na webu run30.net.

Běháte již dvacet let, takže od mládí…
No, v úplném mládí jsem nezačal. K běhu jsem přičuchnul někdy v osmnácti na gymplu. Tehdy jsem zjistil, že když se proběhnu, je mi líp a skvěle si tak vyvětrám hlavu od učení. 
 
Které běhy mate raději, ty velké městské, nebo ty v krásné krajině?
Určitě ty v přírodě. Městské běhy mě ale taky baví, člověka to trochu vyhecuje, když má kolem sebe tolik lidí. Raději ale běhám sám pro sebe v lese. Časy nijak zásadně neřeším. Takhle mi to přináší radost, bez toho by to pro mě nemělo smysl.
 
Ale podle nějakého tréninkového plánu jedete, ne?
Nikdy jsem si ho nesestavoval, nikdy jsem ho nedodržoval. Většinou mi do toho zasáhne práce. Plánuju ze dne na den.
 
Kolik naběháte za rok?
Liší se to měsíc od měsíce. Byly měsíce, kdy jsem uběhl 600 km. Teď běhám třikrát čtyřikrát týdně, to mi před závodem stačí.
 
Běháte sám, nebo s někým?
V naprosté většině bohužel sám. Rád běhám s kamarádem, ale ne vždy to vyjde.
 
Jste vystudovaný filosof, ale živíte se také uměleckou truhlařinou.
Chtěl jsem ještě něco praktického, takže jsem si udělal výuční list na uměleckého truhláře. Miluju práci se dřevem, je hezký pocit mít doma něco z masivního dřeva a žít s pocitem, že jste si to vyrobil sám.

Co umíte?
Umím udělat třeba vestavěnou skříň nebo šperkovnici pro přítelkyni. Mimo to překládám a spolupracuji s Českou televizí.