Mezi veřejnými rockovými show na pódiu a soukromou zálibou dvaašedesátiletého zpěváka by vlastně nemusel být až takový rozpor, kdyby neměly tyto jeho dvě polohy paradoxní historii.
Kolejničky a lokomotivy si totiž otec sedmi dětí nezamiloval až ve věku, který svádí k pošetilostem. Vzpomíná, jak ho jako dítě zklamalo, když mu otec dal elektrickou kytaru právě místo vysněného modelu železniční stanice, po němž tolik toužil.
Kariéra sběratele oprašujícího s láskou kovově lesklé vagónky mu tak byla upírána, nakonec se však k železnici probil i přes rock.
A stejně jako s muzikou míří i se svým koníčkem vysoko: v Model Railroader hrdě představuje svůj unikátní model newyorské centrální stanice ze čtyřicátých let v měřítku 1:87, který se skví v třetím patře jeho sídla v Beverly Hills.
Aktuální číslo Model Railroader u Stewarta doma jistě dostane důstojné místo na poličce.
Byl to ostatně právě on, kdo si o publicitu řekl. „Vlakové modely sbírám už dvacet let a zapáleným čtenářem vašeho magazínu jsem ještě déle. Myslím, že by vás mohly zajímat fotografie mého projektu,“ napsal redakci zpěvák, který prodal 250 milionů nahrávek a dosáhl 62 hitových singlů.
V hudební komunitě není navíc osamoceným sběratelem: ke své zálibě ve vláčcích se přihlásil například Phil Collins, Lionel Richie nebo Bruce Springsteen.
Nikdo z nich však, tak jako Stewart, neprohlásil, že kdyby jeho hobby došlo uznání, znamenalo by to pro něj „více než být na obálce Rolling Stone“.
Na titulních stránkách hudebního tisku se Stewart zabydlel již před řadou let, teď se očividně chystá dobýt časopisy pro „hračičky".
