Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Samuel Colt: muž, který položil základy moderního marketingu

aktualizováno 
Jeho revolvery se staly symbolem Divokého západu, on sám byl ale pionýrem moderního světa. Jako první zavedl výrobní linku i agresivní masový marketing. Samuel Colt už v polovině 19. století uplácel novináře, používal product placement a opatřoval své výrobky štítkem "nové a lepší".

Samuel Colt byl v první linii průmyslové revoluce. Právě on zavedl pásovou výrobu a vyměnitelnost součástí, byl partyzánem standardizace, sériové výroby, ale též marketingových strategií. | foto: theautry.org

Když v lednu roku 1862 ve svých sedmačtyřiceti letech zemřel, mohl si říci, že své dva nejdůležitější životní cíle, jichž si cenil nad vše ostatní včetně morálky, tedy peníze a moc, naplnil. Jeho majetek činil 15 milionů dolarů a jeho dlouhé podnikatelské ruce dosáhly až na nejvyšší armádní a politická místa.

Fotogalerie

Za svou vizí šel ostatně se zarputilostí a hlavně už od útlého dětství. Už když si v jedenácti četl o vynálezcích, kteří dokázali nemožné, rozhodl se, že se jím stane i on: vymyslí zbraň, jakou si nikdo nedokáže ani představit. Nic přitom nenechával náhodě. Už v patnácti rozdal sousedům leták "Samuel Colt vyhodí vor do nebes" a s pomocí podvodní miny odpálené ze břehu to skutečně udělal. Teenagera nahánělo celé městečko.

Kariéra jako na horské dráze

V šestnácti už měl v hlavě nápad, který měl později vzrušit celé Spojené státy: šestiranný otáčivý válec, který by umožňoval vystřelit víc nábojů bez nabíjení. Otec továrník mu však odmítl poskytnout potřebné peníze, proto Samuel musel, jak říkával, začít pádlovat sám.

Někdy to nebylo nejdůstojnější. Postával například jako "proslulý doktor Colt z New Yorku, Londýna a Kalkaty" na ulicích s pojízdnou laboratoří a za pětadvacet centů dával přihlížejícím dýchnout rajského plynu. Jindy doprovázel svou ohňovou show výjevy z Dantovy Božské komedie.

Pak ale konečně nastal čas i na serióznější byznys. S vydělanými penězi se mu podařilo sestrojit pětiranný revolver, který si nechal v roce 1835 patentovat v Anglii, Francii a o rok později nakonec i v Americe. Odměnou mu byl monopol na výrobu tohoto typu revolveru na celých jednadvacet let.

Model 1851 Navy Revolver. Nejpopulárnější ze všech Coltových perkusních

Model 1851 Navy Revolver. Nejpopulárnější ze všech Coltových perkusních revolverů velkých ráží (.36). Byl oblíbencem samotného továrníka.

Sehnal skupinu investorů, využil jejich politického vlivu, dostal první zakázky. Brzy se ale vše obrátilo zase ke špatnému. Do podnikání zasáhla finanční krize, prodeje klesaly a Coltovy demonstrace jeho revolveru v obchodních domech je nezlepšily. Investorům se navíc přestal líbit jeho styl jak získat potenciální bohaté klienty. Výdaje na honosné obleky, drahé likéry a opulentní večeře letěly do nebes podobně jako jeho někdejší premiérová exploze.

Díru do světa mimochodem neudělal ani s druhou položkou svého menu. Disputace mezi Coltem a vládou o jeho podvodní mině byla střetem starého a nového věku. Ukázka toho, jak zničí jedoucí loď, dopadla na výtečnou, oponenti však namítali: není to férový a čestný způsob vedení boje a je to nekřesťanský výmysl. Coltovo nepochopení nemohlo být větší. Takhle nikdy neuvažoval.

Mexicko-americká válka: požehnání pro byznys

Přesto nějaké peníze vydělal, například prodejem voděodolného telegrafního kabelu, a pak se na něj štěstí zase usmálo. Mělo podobu války v Mexiku a bylo na něj zaděláno už od čtyřicátých let, kdy se prodaly první Coltovy revolvery. Kapitán Texas Rangers Samuel Walker a jeho patnáctičlenná jednotka byli mezi těmi, kdo s nimi měli zkušenost. S jejich pomocí prý porazili sedmdesátičlennou výpravu Komančů v Texasu. I proto Walker přijel do New Yorku Colta vyhledat, aby mu sdělil: "Bez vašich pistolí bychom neměli sebevědomí na tak troufalá dobrodružství, která jsme udělali. Lidé v Texasu se nemohou dočkat vašich zbraní." Objednal si u něj tisícovku revolverů, ovšem s několika podmínkami: musejí být šestiranné, musejí umět zabít muže či koně na jeden výstřel a musejí se dát snadno nabíjet.

Zakázky se Coltovi začaly jen hrnout a sláva jeho výrobků stoupala. S pomocí Coltových revolverů jsme ve třiceti drželi 500 Mexikánců v šachu, hlásil například poručík Bedley McDonald a zbraně opěvoval i generál Jefferson Rusk: "Coltovy opakovací zbraně jsou nejúčinnějšími zbraněmi na světě."

Jmenování plukovníkem Colta sice do boje nedovedlo, jeho podnikání ale

Jmenování plukovníkem Colta sice do boje nedovedlo, jeho podnikání ale prospělo. Továrník od oné doby mohl sjednávat zakázky s vládami celého světa ne jako soukromá osoba, ale jako státní činitel.

Kolty daleko překročily vojenské využití. Staly se klíčovým pomocníkem pro expanzi na západ a vlastnili je muži i ženy. Colt uměl diverzifikovat svou nabídku: po první revolverech Colt Walker začal ve své vlastní továrně v roce 1847 vyrábět Whitney-Hartford-Dragoons, pak menší Baby Dragoon pro civilní použití a o něco větší Colt 1851 Navy Revolver. Jeho výrobky se staly tak populární, že se označení kolt vžilo jako obecný název pro revolvery vůbec.

Mít vše pod kontrolou: dělníky i konkurenci

Colt si však objev revolveru nikdy nenárokoval. Jeho prvenství bylo v tom, že vůbec jako první továrník zavedl, desítky let před Fordem, výrobní linku. Vsadil totiž na výrobu ze zaměnitelných částí, které se daly použít do revolverů několika typů. Na osmdesát procent práce dělaly stroje, na lidské ruce zbývalo dvacet. Vždy však měly na starost finální kompletaci a čištění, aby měl revolver punc "hand made".

Najal ty nejlepší puškaře nejen z Ameriky, ale i z Bavorska. Pro kvalifikované imigranty dokonce postavil na kraji svého impozantního továrního areálu (vznikal dva roky a vévodila mu excentrická stavba s kopulí v tureckém stylu) vesnici. Pojmenoval ji, překvapení se nekoná, Coltsville.

Nejenže tím dal zaměstnancům bydlení, též získal kontrolu nad jejich životem po práci. A to bylo něco, co měl pan továrník rád. Továrnu řídil s vojenskou disciplínou a propouštěl dělníky za sebemenší nedochvilnost, špatnou práci, ale i za zlepšovací návrhy – nebyli v továrně proto, aby mluvili do výroby.

Tisk psal ale též o tom, že jako přesvědčený stoupenec Demokratické strany při jedněch volbách kontroloval, jaké lístky házejí zaměstnanci do urny. V roce 1860 pak novináři protestovali, že "vyhodil 66 mužů, z nichž bylo 56 republikánů". Není důvod tomu nevěřit, o pár měsíců později svému politickému souputníkovi navrhuje napsat rezoluci, která by "nás, továrníky, vyzývala k vyhození každého černého republikána, dokud neumlkne otázka otroctví".

London Model 1849 Pocket Revolver. V roce 1852 otevřel Colt továrnu v Londýně.

London Model 1849 Pocket Revolver. V roce 1852 otevřel Colt továrnu v Londýně. V roce 1857 zkrachovala, i tak ale vyrobila na 53 tisíc revolverů včetně 11 tisíc tohoto typu. Až do občanské války v Americe byla největším Coltovým odběratelem britská vláda.

Rád měl ale dohled i nad konkurencí. Díky kuloárním informacím od vládních představitelů profitoval navzdory tomu, že držel ceny níž než výrobci jiných zbraní, a především těžil ze svého monopolu. Úzkostlivě sledoval počiny svých konkurentů a jeho právníci u soudu kosili každého, kdo jeho patent porušil. Přístup to byl ale dvousečný. Konkurenci sice držel pod krkem, zároveň ji tak však donutil vymýšlet vlastní technologie a inovace. Tak vznikl například kultovní Smith & Wesson.

Uplácet úředníky a najímat umělce: hrnout to do lidí

On sám přitom vývoj trochu zanedbával, vše ale doháněl průkopnickými metodami marketingu. Prodej svých zbraní podporoval způsobem na onu dobu nevídaným a bez nadsázky můžeme říci, že položil stavební kameny moderního marketingu. Všechny reklamní postupy, které známe my, používal už tehdy, před sto padesáti lety.

Product placement? Ale jděte, Colt s tím začal. Vždyť to byl on, kdo začal platit umělcům, aby v jejich výjevech z Divokého západu zabíjeli neohrožení dobrodruzi medvědy, Indiány a všechny "bad boys" právě revolvery značky Colt.

Špinavá reklamní kampaň? Přišli jsme s křížkem po funuse. Byl to Colt, kdo začal platit novinářům, aby referovali o každičké nehodě, která se stane revolverům od konkurence. A protože si Coltovy výrobky nevedly při armádních testech vždycky právě dobře, zajišťoval si vládní zakázky písemnými svědectvími vojáků, v nichž vynášeli jeho revolvery do nebes.

Politický konzervativec

Stejně jako mnozí jiní demokraté považoval otroctví prostě za neefektivní ekonomický systém a za otázku, která nemá nic do činění s etickými hodnotami. Ošklivil si abolicionisty, považoval je za zrádce a byl proti zvolení Abrahama Lincolna prezidentem. Obával se totiž, že jeho zvolení povede k chaosu, ale hlavně ke ztrátě lukrativního trhu a volného trhu vůbec. Na občanské válce však ohromně vydělal.

A tak bychom mohli pokračovat. Platil redaktory, aby o jeho zboží pochvalně psali; vrcholem sebepropagace byla devětadvacetistránková ilustrovaná reportáž z jeho továrny. Samozřejmě, jako doma byl v korupci. Kupoval si lidi a dělal si z nich své agenty, kteří na patřičných místech protlačovali jeho zájmy.

Věděl, jakou sílu má "nezištný" dar. Své revolvery s vyrytým nápisem Od vynálezce či svým podpisem (později ho opatřil ochrannou známkou) daroval doslova komukoli, kdy by mohl mít o jejich prodej zájem, od vládců po vzbouřence. Dostal je italský král Viktor Emanuel II. i rebel Garibaldi, turecký sultán i maďarský revolucionář Lajos Kossuth.

Samuel Colt měl vše, co úspěšný podnikatel potřebuje. Invenci, buldočí vytrvalost, pracovitost i flexibilitu. A především… nazvěme to morální zdrženlivost. Ne, skrupulemi netrpěl. Během občanské války, teprve ta z něj ostatně udělala milionáře, prodával zbraně oběma stranám. (Aby veřejnost ukonejšil, jmenoval ho jeho přítel guvernér státu Connecticut plukovníkem. Coltova jednotka se na ale válečné pole nikdy nedostala.)

Zásobovat obě válečné strany bylo jeho ověřenou tradicí. Dělal to i v Evropě. Váš protivník už ode mě nakoupil, našeptával každé z nich.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.